Článek
Po třech letech uspěla žena z Brněnska u soudu ve sporu s Úřadem práce.
Ten jí nepřiznal příspěvek na živobytí. Důvodem byl fakt, že pracovníci úřadu zjistili, že žena vlastní rekreační nemovitost. Ta – jak odhadly dvě realitní kanceláře – měla hodnotu mezi 600 tisíci až 1,3 milionu korun.
Chatu žena pronajímala, a to za 1250 korun měsíčně. Úřad přesto její případ uzavřel s tím, že majetkové poměry této ženy jsou dostatečné a není tak v hmotné nouzi. A tyto závěry následně potvrdilo také Ministerstvo práce a sociálních věcí.
Jenže žena se poté obrátila s žalobou na soud. Nejprve uspěla u Krajského soudu v Brně a nyní také Nejvyšší správní soud, který v pátek zveřejnil své rozhodnutí, uvedl, že se má Úřad práce zabývat tímto případem znovu.
Žena například argumentovala tím, že pracovníci úřadu fotografovali její nemovitost bez jejího vědomí a byli rovněž na jejím pozemku.
Navíc Úřad práce během šetření, při kterém jí příspěvěk nepřiznal, nevycházel z aktuálních informací o stavu daného rekreačního domku.
„Je podmáčená, nejsou přivedeny inženýrské sítě, studna s pitnou vodou je kontaminovaná,“ uvedla ve vyjádření pro soud žena s tím, že hodnota chaty a přilehlého pozemku je tak výrazně nižší.
Argumentovala také tím, že Úřad práce při odhadu nemovitosti neměl ani informace o tom, jak chata vypadá zevnitř. Podle ní navíc není ani jasné, jak dospělo ministerstvo k tomu, že by měla být cena za pronájem vyšší.
„Není možné ji pronajímat za vyšší cenu než nyní,“ argumentoval advokát Tomáš Hofrichter, který ženu zastupoval.
„Od roku 2015 získala na základě nájemní smlouvy více než 83 0000 korun, čímž si zajistila vyšší zisk, než jakého by dosáhla prodejem,“ doplnil Hofrichter.
Nejvyšší správní soud nyní rozhodl, že není vůbec jasné, jaké fotografie Úřad práce poskytl realitním kancelářím, které cenu chaty odhadly. Je však zřejmé, že nebyly informovány o stavu nemovitosti.
Přitom žena pracovníky úřadu na špatný stav chaty od počátku upozorňovala.
„Není možné, aby tyto skutečnosti správní orgány zcela přehlédly, neověřily je a vyšly pouze z nedoloženého údaje o ceně nemovitosti, který vedle těchto podstatných skutečností žalobkyně rovněž ve formuláři uvedla,“ uvedl soudce Milan Podhrázký.
Přiznáním příspěvku na živobytí se tak Úřad práce bude muset po tomto rozhodnutí soudu nyní zabývat znovu.
