10 významných českých dokumentaristů

Foto: Trabantem tam a zase zptáky, Magický hlas rebelky, Český sen

Letos jsme mohli zhlédnout mnoho vydařených českých dokumentů. Například Nová šichta, Svéráz českého rybolovu či Alchymická pec Adama Oľhy a Jana Daňhela, jejichž filmografie již obsahuje mnoho dokumentů. A mají tak našlápnuto k tomu, aby se dostali do společnosti předních českých dokumentaristů, přičemž seznam níže uvádí jen průřez těch nejplodnějších tvůrců.

Jan Kříženecký

Z filmu Výjezd parní stříkačky k ohni

Tato osobnost stála na samém počátku české kinematografie, kdy bylo toto médium vyhrazeno především k dokumentaci dění ve světě. Jako člen Klubu fotografů amatérů se Jan Kříženecký brzy dozvěděl o vynálezu bratří Lumièrových, který poprvé spatřil v roce 1896 v hostinci U saského dvora v Praze. O dva roky později jej získal a začal natáčet první české snímky, jako je Výjezd parní stříkačky k ohni, Výjev z lázní žofínských nebo Slavnostní vysvěcení mostu císaře Františka Josefa I.

Věra Chytilová

Věhlasná představitelka české nové vlny se proslavila především díky svým hraným filmům, jako je Dědictví aneb Kurvahošigutntág nebo Sedmikrásky. Její filmografie také skýtá mnoho skvělých dokumentárních snímků, například Čas je neúprosný, Chytilová Verzus Forman či Pátrání po Ester, o jedné z nejvlivnějších tvůrčích osobností české nové vlny Ester Krumbachové. Nejen ve svých raných filmech Pytel blech nebo O něčem jiném také kombinuje prvky dokumentárního stylu s hraným filmem.

Jan Špáta

Jan Špáta

V padesátých letech studoval kameru na FAMU a poté působil ve Zpravodajském filmu, spolupracoval na mnoha dokumentárních snímcích. Výrazně jej ovlivnil člen české nové vlny Evald Schorm, který mu pomohl s dokumentem Proč?. Krom toho v jeho filmografii nalezneme mnoho skvělých cestopisů, portrétů či poetických dokumentárních esejí. Takzvaná Špátova dokumentaristická škola ovlivnila budoucí dokumentaristy, například Martina Štolla, Olgu Sommerovou či Helenu Třeštíkovou.

Helena Třeštíková

Tato dokumentaristka je známá pro své časosběrné snímky. Zmínit můžeme seriál Manželské etudy, Sladké hořkosti Lídy Baarové, Forman vs. Forman nebo její nejnovější Ester. Tentokrát se dozvíme o Ester Janečkové, kterou můžeme znát jako moderátorku Pošty pro tebe. Dcera Hana Třeštíková se také věnuje dokumentární tvorbě, ovšem působí především na postu producentky.

Olga Sommerová

Manželka Jana Špáta se v současné době věnuje dokumentárním portrétům. Můžeme znát například Jiří Suchý – Lehce s životem se prát nebo Magický hlas rebelky pojednávající o zpěvačce Martě Kubišové. Poslední film Věřím, že více světla potřeba nebude připomíná činy Jana Palacha. Olga Sommerová působila od roku 1994 jako vedoucí katedry dokumentární tvorby na FAMU. V roce 2002 ji na této pozici vystřídal Karel Vachek.

Karel Vachek

Ačkoliv byl Karel Vachek dobovou kritikou přisuzován k české nové vlně, sám tuto pozici odmítal. Nesouhlasil totiž s tvorbou starších tvůrců jeho generace, ke které patřila i Chytilová. Tato historiografická nesrovnalost ovšem nedokáže zastínit Vachkův přínos české dokumentární tvorbě. Natočil skvělé snímky jako Spřízněni volbou či jeho poslední tříhodinový Komunismus a síť aneb Konec zastupitelské demokracie. Na FAMU Vachkova škola inspirovala mnohé další významné filmaře, mezi nimi byl také Vít Klusák a Filip Remunda.

Filip Remunda

Pod Vachkem absolvoval FAMU a zdařile pokračoval v dokumentární tvorbě. Tam se také seznámil s Vítem Klusákem, z čehož nakonec vzniklo mnoho projektů. Společně se podílí na cyklu Český žurnál, ve kterém Filip Remunda často působí jako režisér. Klusák a Remunda se ovšem nejvíce proslavili již díky dokumentu Český sen z roku 2004. Společně také založili produkční společnost HYPERMARET FILM.

Vít Klusák

Právě tato firma stojí za fenoménem V síti, který získal mnoho ocenění a také přízeň diváků. Vít Klusák společně s Barborou Chalupovou vytvořili další verze tohoto filmu V síti 18+ a V síti: Za školou, která je vhodná pro diváky již starší 12 let. Klusákovým nejnovějším dokumentárním počinem je 13 minut, přibližující skutečné a smutné osudy lidí, kteří způsobili dopravní nehodu.

Martin Vadas

Z filmu KDO JINÉMU JÁMU Rudolf Slánský

Vadasova filmografie má jedno velké téma, soustředí především na totalitní režimy. Jeho dokumenty připomínají nešťastné časy, kdy byl u moci Hitler či Stalin. Těmito snímky jsou například Cesty do nebe, Cesty dětí, Těla nevydávat nebo KDO JINÉMU JÁMU Rudolf Slánský, ve kterém vidíme nedávno nalezené původní záběry z vykonstruovaného procesu s Rudolfem Slánským. Vadas nám také přibližuje inscenovaný proces s Miladou Horákovou v sérii Proces H.

Dan Přibáň

Stejně tak i Dan Přibáň má velmi jednoznačnou tematickou linii ve své dokumentární tvorbě. Fanoušky si získal cestovatelskými snímky se žlutým trabantem, se kterým procestoval snad celý svět. Snímek Trabantem tam a zase zpátky mapuje jeho zatím poslední výpravu, která začíná v jižní Indii a končí až v Praze.