Trenérům radili kondiční experti z NHL. Co v Česku chybí Kalousovi?
Foto: Vít Golda, hc-kometa.cz
Vrcholný turnaj Hlinka Gretzky Cup vždy využívali zástupci hokejového svazu k uspořádání velkého trenérského semináře, ani letošní ročník nebyl výjimkou. 350 trenérů se tentokrát sešlo online a od světových odborníků nasávali poznatky o kondiční přípravě.
Letošní seminář navázal na tradici z let minulých, jen tentokrát proběhl virtuálně. Hodně trenérů určitě mělo v čerstvé paměti ten poslední z roku 2019, který se točil kolem nástupu nového svazového šéftrenéra Filipa Pešána, a tedy vyloženě témat a problémů v českém hokeji.
Tentokrát jim přednášely kapacity z Kanady, Spojených států a Ruska. Hlavní téma? Kondiční příprava hokejistů v závodním období.
Zámoří i Rusko: Kondici pilují neustále
Stejně jako v květnu během Českých hokejových her, i teď byli k semináři přizváni Alexander Pavlov z CSKA Moskva a Patrick Delisle-Houde, jenž se věnuje hokejistům Montreal Canadiens. Pohled z pomezí kondiční přípravy a fyzioterapie přidal Patrick Magee, který spolupracuje s kanadskými olympioniky nebo i hokejovými kluby z Montrealu a St. Louis.
„Zejména přednášky od zámořských kondičních trenérů a fyzioterapeutů nás zaujaly, byly velmi kvalitní. Zajímavé byly především poznatky o silovém tréninku,“ říká hlavní trenér extraligového týmu brněnské Komety Jiří Kalous.
Že by ho ale kanadsko-americká filozofie v něčem překvapila, to se říct nedá. „Práce kondičního trenéra u nás v Kometě se nyní dle mého soudu příliš neliší od práce těch zámořských, neboť náš kondiční trenér se hodně inspiruje právě v zámoří, kde sleduje semináře a některé zároveň absolvoval,“ pokračuje Kalous v pohledu za svůj klub.
Tak či tak, vždycky stojí za to porovnat přístup k tréninku v podání západních a východních zemí.
„Zámořský přístup je spíš zaměřený na celostní rozvoj osobnosti, je takový komplexní. Kdežto v Rusku se úzce specializují na hokej,“ přemítá Zdeněk Vojta, metodik Českého hokeje. V objemu tréninku ale větší odlišnosti nevidí.
„I v zápasovém rytmu kladou minimálně jednou týdně důraz na kondičně zaměřené tréninkové jednotky. V čem byl ale rozdíl, že pro Rusy je optimální jedno utkání týdně, zatímco pro Američany dvě. Všichni v týdenním mikrocyklu dodržují jeden den volna a regenerace, to platí i pro hráče NHL,“ přidává Vojta k dobru.
Jak si v otázce kondice stojí čeští talenti, hodně naznačí testování reprezentantů. S ním přišel svaz letos v létě a výsledky ve srovnání s ostatními zeměmi by měl brzy prezentovat. Že ale mají naši hokejisté hodně na čem pracovat, o tom nikdo nepochybuje.
„V dnešní době jsou velkým problémem tréninkové programy mládežnických kategorií, kde často schází profesionální kondiční trenéři. To může být podle mého jeden z důvodů špatné výkonnosti hráčů,“ říká Jiří Kalous.
„Především málo silového a explozivního tréninku vidím jako věc, kterou bychom měli změnit,“ pokračuje s odkazem na přednášku Patricka Delisla-Houda z Montrealu. „Ale na to potřebujeme profesionální kondiční trenéry, kteří stále u mládeže chybí,“ opakuje kouč, který působil i v Magnitogorsku, Liberci, Třinci či Spartě a tři roky také u národního týmu.
O výsledek jde až v NHL. Jinak je cílem rozvoj
Jestli mělo s posluchači něco „pohnout“, stoprocentně to mohl být zámořský přístup k soutěžím jako takovým. A nejenom mládežnickým – i těm seniorským, které tvoří základnu pyramidy s vrcholem v podobě NHL.
„Je to úžasně jednoduchá věc – název ‚rozvojová liga‘. NHL je soutěží, kde rozhoduje výsledek, ale všechny ostatní soutěže nazývají rozvojovými ligami. To znamená, že tam mají za cíl ne výsledek, ale rozvoj hráčů a přípravu na tu ‚výsledkovou‘ ligu, tedy NHL,“ zdůrazňuje Zdeněk Vojta.
Ruku na srdce, tohle vnímání je spoustě trenérů a manažerů v našich krajích dost cizí.
„Není u nás běžné, o tom jsem přesvědčen. Soutěže dorostu, ale velmi často i ty žákovské, jsou brané jako výsledkové soutěže. Trenérům jde o výsledek utkání a postavení v tabulce. Tahle myšlenka, hlavně od zámořských trenérů, by měla být zásadní pro náš přístup od juniorů až po žáky,“ myslí si svazový metodik.
Slabiny? Možnosti klubů i spojení se školou
Trenéři si na závěr vyslechli i odloženou přednášku Kevina McLaughlina z rozvojového programu ve Spojených státech, který plodí skvělé hokejisty.
Vzít si ale z fungování proslulého NTDP, kde vyberou nejtalentovanější hráče a ti pak tráví prakticky celý rok pohromadě, konkrétní poznatky? To není v našich podmínkách zrovna snadné.
„Development program je u nás v širším kontextu zatím sci-fi. Je tu velká snaha a úsilí mnoha klubů to postupně měnit, ale to závisí na mnoha faktorech. Na finančních možnostech klubů, školství a podobně,“ uvědomuje si Jiří Kalous.
Mezi jednotlivými kluby v rámci Česka vnímá hodně rozevřené nůžky. „Některé už vytváří špičkové podmínky pro rozvoj hráčů, některé si to ale bohužel zatím nemohou dovolit, a proto mají mnohem skromnější podmínky. Obecně velkým problémem je u nás propojení školní výuky s tréninkovým procesem, tam vidím velký prostor ke zkvalitnění spolupráce,“ zmiňuje obrovskou bolest českého prostředí.
Nová spolupráce mezi trenéry
Srpnový seminář měl ještě jedno poslání – propojit české trenéry s těmi ze sousedních zemí. Vůbec poprvé se ho totiž v roli posluchačů zúčastnili i kolegové ze Slovenska, Rakouska, Maďarska a Polska.
„Český hokej podepsal memorandum o spolupráci se svazy ze zemí Visegrádské čtyřky a Rakouska. Proto jsme jim nabídli přístup k semináři. Byla to naše první společná akce a uvidíme, kam se spolupráce rozvine dál,“ uzavírá Zdeněk Vojta.
Share on Facebook
