Srpen 2021 se do dějin kulturistiky zapsal černým písmem. Během tohoto měsíce svět živých navždy krátce po sobě opustilo hned sedm známých závodníků a závodnic, stále soutěžně aktivních i na sportovním "odpočinku", kteří svým předčasným odchodem vzbudili debatu o zdravotní stránce závodění i kulturistiky jako takové. Měla by se ve světle těchto nešťastných událostí jednou provždy změnit kritéria rozhodování na soutěžích, aby se snížila extrémní zátěž, kterou na těla závodníků kladou? Některé z nejvýznamnějčích osobností světa kulturistiky jsou přesvědčeny, že ano, jiné jsou proti.
Zpráva o smrti Matta Mendenhalla přišla v závěru pro kulturistiku mimořádně smutného měsíce. Už někdy na přelomu července a srpna svět bodybuildingu zasáhla zpráva o smrti teprve sedmadvacetileté amatérské závodnice ve physique a figure Sofie Graham. Sofia, která se nacházela v přípravě na NPC North American Championships, několik týdnů před závody údajně ve spánku podlehla srdečnímu infarktu. Několik dnů nato náhle ve věku 49 let na plicní embolii zemřel americký profesionální kulturista John Meadows. V den konání profesionální soutěže Europa Pro zemřela česká profesionální kulturistka Alena Hatvani, o čemž jsme Vás informovali v tomto článku. Několik dnů nato údajně po srdeční zástavě navždy odešel italský amatérský kulturista Orlando Gallucci. Měl několik dnů po závodech. A to není vše. 20. srpna ve věku pětapadesáti let zemřel bývalý profesionální kulturista Phil Hernon. Zmíněný absolutní vítěz NPC USA 1995 a účastník dvou profesionálních show z roku 1996 se dlouhodobě potýkal se zdravotními problémy (hovořilo se o selhávání ledvin) a krátce před smrtí se měl jeho zdravotní stav výrazně zhoršit. Jen před několika dny dorazila zpráva o smrti americké profesionální závodnice ve physique Megan Elizabeth (psali jsme o ní jako o Megan Marshall). Co se této osmadvacetileté sportovkyni stalo, ovšem nevíme. Megan nicméně přes tři roky nezávodila a z dostupných zpráv ani nevyplývalo, že by to plánovala.
Zejména předčasný odchod Aleny Hatvani ve spojení s několika předchozími úmrtími závodníků svět bodybuildingu hluboce zasáhl. A to nejenom u nás, ale i za hranicemi. Jake Wood, majitel Olympia Weekendu, se dokonce vyjádřil v tom smyslu, že je ztrátou Aleny Hatvani otřesen a že místo prázdných slov bude jednat. Údajně absolvoval schůzku s Jimem a Tylerem Manionovými (prezidentem a viceprezidentem profesionální ligy IFBB), na které se shodli, že jim vadí, jak tragicky některé soutěže končí, že je připravenost jako jedno z kritérií rozhodování až příliš vyzdvihována a že se ve všech kategoriích musí něco změnit.
Vyjádření jednoho z nejmocnějších mužů bodybuildingu vzbudilo jak souhlasné, tak i ty opačné reakce. Ti, co s Jakem Woodem nesouhlasí, často nevěří, že se skutečně může něco změnit. Jiní považují připravenost za něco, co kulturistiku dělá kulturistikou, a nedovedou si představit, že by v souboji dvou stejně mohutných a podobně stavěných závodníků neměl uspět ten dotaženější. Z řad těchto kritiků zaznívá názor, že by raději upřednostnili vzdělávání sportovců v oblasti péče o vlastní zdraví. Jak to celé dopadne a zda se tragédie, která potkala i českou kulturistku, nějakým způsobem promítne do rozhodování soutěží, napoví nadcházející měsíce.
Jaký na to máte názor Vy? Měla by se kritéria rozhodování změnit a mohla (by) tato změna zabránit některým tragédiím, nebo je maximální připravenost nedílnou součástí kulturistiky a odpovědný přístup ke zdraví leží na samotných závodnících?
Použité elektronické zdroje:
Matt Mendenhall: a short biography [online] [cit 2021-08-29]. Dostupné na http://mendenhall.fortunecity.ws/
MuscleMemory - The Internet Bodybuilding Database. [online] [cit 2021-08-29]. Dostupné na http://www.musclememory.com
Fotografie:
www.npcnewsonline.com / Dan Ray
www.npcnewsonline.com / Ron Avidan
archiv Františka Zámoly
