Desítky státních milionů se utopily ve Velkém rybníce. ‚Selhání úřadů, nepředaly si informace,‘ říká reportér

Lenka Kabrhelová mluví s investigativním reportérem Radiožurnálu Vojtěchem Srnkou

Přehrát

00:00 / 00:00

PŘEPIS ROZHOVORU

30. 8. 2021 | Praha / Jesenice u Rakovníka

Rybník v Jesenici u Rakovníka se stal hlavním hrdinou příběhu, který vyvolává otázky o nakládání státu se svým majetkem. Vodní plocha se má stát součástí opatření namířených k řešení dlouhodobého sucha ve středních Čechách. Stát o rybník ale přišel v restituci. A jak zjistili reportéři Radiožurnálu, teď ho bude muset vykoupit zpět za částku, která se může vyšplhat k desítkám milionů korun. Jak to ministerstvo zemědělství vysvětluje? Mohlo situaci předejít, jak tvrdí právní experti? 

Hudba: Martin Hůla

Editace, rešerše, sound design:  Matěj Válek, Miroslav Tomek, Martin Hůla

Zpravodajský podcast Vinohradská 12 sledujte každý všední den od 6.00 na adrese irozhlas.cz/vinohradska12.

Máte nějaký tip? Psát nám můžete na adresu vinohradska12@rozhlas.cz.

„To, že to stát bude vykupovat zpátky, jestli je to pravda, tak to slyším poprvé. Vím akorát, že stát o to přišel díky nějakému restitučnímu nároku. (srpen 2021)“

Jan Polák (starosta Jesenice na Rakovnicku za ODS)

Příběh zrestituovaného rybníka v Jesenici u Rakovníka je pozoruhodný tím, že v něm jde o docela dost státních peněz – konkrétně až o několik desítek milionů korun, které bude stát muset potenciálně zaplatit. A také o státní majetek, který je důležitý pro řešení sucha na Rakovnicku. Tato oblast je dlouhodobě jednou z nejsušších v Česku a ve snahách o řešení této situace má svou roli sehrát i Velký rybník v Jesenici u Rakovníka. Tady jde o to, jak stát o tento rybník částečně i kvůli vlastní chybě, nebo přinejmenším kvůli vlastní laxnosti, v roce 2019 přišel – a nyní ho bude muset vykupovat zpět.

Ty ses do Jesenice vypravil, ten rybník jsi obhlédl. Jak to tam vypadá? O jak důležitou vodní plochu se jedná?
Hlavně je třeba říct, jak velký ten rybník je. Rozléhá se totiž na více než 40 hektarech. Pro představu je tedy jeho rozloha asi taková jako deset pražských Václavských náměstí vedle sebe nebo více než 40 fotbalových hřišť. Když k rybníku přijdete, jen těžko se okolo něj hledá místo, odkud by se dal prohlédnout opravdu celý.

„To bylo dřív Státní rybářství Mariánské lázně. Pak je dole, tam jsou dva. To je největší – pak je dole, tam jsou dva, proto se mu říká i Velký. “

chataři na Rakovnicku

Takže je to největší rybník v okolí. Pro přibližně 1700 obyvatel města Jesenice u Rakovníka je velmi důležitý například kvůli tomu, aby měli dostatek vody ve svých studnách. Důležitý je ale ještě kvůli řešení sucha na Rakovnicku. To tuto oblast velmi trápí.

„No trápí nás to tady strašně moc, stromy, ovoce není žádné. A co nezmrzlo, tak uschlo (ČRo Region, 17. 7. 2019) “

paní Jarka ze Senomat

„V některých částech Česka je sucho dlouhodobé, a obce tam tak pro obyvatele musí zajistit cisterny s pitnou vodou. Studny vyschly i v části obce Jesenice na Rakovnicku. Radnice tak požádala Správu státních hmotných rezerv o pronájem cisterny. (Radiožurnál, 2. 5. 2020)“

Právě v Jesenici například loni v létě vyschly studny, a lidé si tu tak museli pro pitnou vodu chodit do cisteren. Stát proto na Rakovnicku plánuje postavit systém několika přehrad, to by mělo pomoci sucho řešit. Mluvil jsem o tom i s tamním starostou Janem Polákem za ODS.

„By to bylo skvělý, kdyby se to dostalo zpátky do rukou, aby to fungovalo víceméně jako vodní nádrž, která bude akumulovat větší množství vody a bude to případně vypouštět do toho potoka. ( srpen 2021) “

Jan Polák (starosta Jesenice na Rakovnicku za ODS)

Říkal, že Velký rybník v tom má hrát důležitou roli. Jesenický rybník by tedy měl sloužit jako přivaděč vody z povodí Ohře do Rakovnického potoka.

„V době, kdy je relativně velké sucho, aby v tom Rakovnickém potoce i v Rakovníku jako takovém protékalo relativně velké množství vody, aby tam ti živočichové mohli dál žít. (srpen 2021)“

Jan Polák (starosta Jesenice na Rakovnicku za ODS)

Odkdy se vědělo, že ten rybník bude součástí opatření proti suchu? Stát o tu vodní plochu přišel v roce 2019. Tehdy se to nevědělo, že ho nakonec bude potřebovat pro všechna tato opatření?
Vědělo se to, nebo minimálně se to tušilo. Na papíře se první plány na využití Velkého rybníka ke stavbě přehrad na Rakovnicku objevily už na konci roku 2016. Tehdy vznikla studie, kterou si objednalo Povodí Vltavy, a ta právě určila tento rybník jako nejvhodnější pro zmiňovaný převod vody. V listopadu 2016 se ke studii dokonce vyjadřovala i rada města Jesenice. Její rozhodnutí ocituji: „Rada města s vědomím, že Jesenicko se nachází v oblasti ohrožené klimatickým suchem, souhlasí s myšlenkou převedení vody do Velkého rybníka.“

Takže jsme tu měli plány, že rybník bude součástí opatření proti suchu. Jak se tedy nakonec stalo, že stát v rámci restitučního řízení o rybník přišel?
Prvotním důvodem je, že si rybník vyhlédl restituent. K této důležité postavě se dostaneme později. Nicméně tak, jako je to skoro u všech restitucí, následoval soud. Stát při něm tak jako ve většině případů zastupoval Státní pozemkový úřad. Na ten jsem se samozřejmě obrátil s otázkou, jestli věděl o tom, že rybník je potřeba k řešení sucha na Rakovnicku, a že ho tedy stát bude muset po restitučním sporu zase koupit zpět. Pozemkový úřad odpověděl, že hned na začátku sporu s restituentem oslovil státní úřady s dotazem, jestli rybník potřebují k vlastním účelům. Žádný z úřadů se však o rybníky nepřihlásil, jak potvrdila mluvčí úřadu Petra Kazdová.

„Tato informace nám nebyla známa. Pokud stát chce využít pozemky pro své účely, musí takový záměr jasně deklarovat. (srpen 2021) “

Petra Kazdová (mluvčí Státního pozemkového úřadu)

Pozemkový úřad a s ním i problematika restitucí přitom spadají pod ministerstvo zemědělství a stejně to je i s Povodím Vltavy a problematikou stavby přehrad. Přesto si organizace informaci o restitučním sporu a využití rybníka očividně nepředaly. A když soudy rozhodovaly o vydání rybníka, o plánech s přehradami neměly tušení. Když jsem hledal vysvětlení, proč stát o rybník přišel, obrátil jsem se samozřejmě i na ministerstvo. Poprosil jsem, zda bych mohl s mluvit s náměstkem Alešem Kendíkem, který má na ministerstvu už řadu let problematiku stavby přehrad na starosti. To ministerstvo odmítlo a postoj úřadu tak tlumočí pouze mluvčí Vojtěch Bílý. Ministerstvo říká, že prvotní studie ještě definitivně nestanovila, že rybník bude součástí přehrad. Podle ministerstva pak vznikly ještě další studie, jež celý plán na stavbu upřesnily. A tyto studie vznikaly až v průběhu sporu s restituentem.

„Ve chvíli, kdy byl dostatek podkladů a došlo k výběru varianty spočívající ve využití Velkého rybníka pro zaústění převodu vody, již probíhal soud. (srpen 2021) “

Votjěch Bílý (mluvčí ministerstva zemědelství)

Ministerstvo tedy podle své interpretace nemělo možnost rybník zachránit.

Oslovil jsi i právníky, nezávislé experty, kteří tu věc prezentují trochu jinak. Podle jejich názoru měl úřad v rukou mechanismy, jak předejít tomu, aby rybník ze státního majetku zmizel. Jak argumentují? Čím podpírají tuto teorii?
Abych si stanovisko ministerstva zemědělství ověřil, obrátil jsem se na několik advokátů, kteří se zabývají restitucemi. A ti jsou přesvědčeni, že ministerstvo situaci minimálně podcenilo a že možnost rybník pro stát zachránit mělo. Jednou z možností bylo rybník hned po vzniku studie nebo v reakci na žalobu restituenta přesunout do rezerv státní půdy. To je spíše byrokratický proces, ale stát ho již v minulosti využil, například v době, kdy premiér Andrej Babiš z hnutí ANO plánoval postavit vládní čtvrť v Letňanech. Aby se stát vyhnul tomu, že pozemky pro vládní čtvrť získá nějaký restituent, převedlo jej do těchto rezerv. O tom, že by toto řešení mohlo pomoci, je přesvědčen například advokát Tomáš Hromek.

„Kdyby skutečně řešili sucho na Rakovnicku a šlo jim o to, tak v době od studie mohli přistoupit ke krokům, které by směřovaly k vytvoření tý překážky. (srpen 2021) “

Tomáš Hromek (advokát)

Kromě toho mělo ministerstvo podle odborníků alespoň upozornit soudy na zmiňovanou studii. A i to by mohlo pomoci rybník zachránit.

„To je typicky ten příklad, kdy by to ten soud nevydal, kdyby to věděl. (srpen 2021) “

Viktor Rossman (advokát)

To si zase myslí advokát Viktor Rossmann. Připouští to i Jan Eliáš, soudce Nejvyššího soudu, který vydání rybníka posvětil.

„V obecné rovině mohu konstatovat, že kritéria, jež Nejvyšší soud vymezil pro posuzování vhodnosti pozemku k vydání, jsou formulována flexibilně a otevřeně. Je možné, že určení pozemku ke stavbě přehrad by mohlo být argumentem v rámci posuzování jeho vhodnosti (3. 8. 2021) “

Jan Eliáš (soudce Nejvyššího soudu)

Všichni odborníci zároveň zdůrazňují, že kdyby se rybník státu podařilo zachránit a restituent ho nezískal, mohl by se přihlásit o jiné pozemky, aby se tak křivdy způsobené minulým režimem skutečně podařilo napravit.

Zatím jsme nezmínili, kdo je restituentem, o kterém je tu řeč, kdo ten rybník získal. Ty se věnuješ restitučním kauzám dlouhodobě. Komu tedy ten rybník tedy připadl? A proč se jeho restituční nárok vypořádával právě tímto rybníkem, ne jinou půdou nebo nějakou jinou plochou?
Rybník získal restituent Miroslav Holeček. Tomu stát za minulého režimu zabral pozemky v pražské Chuchli a zastavil je. Restituent si tedy o rybník řekl v rámci tzv. náhradní restituce. To znamená, že za své pozemky, které již získat zpátky nemůže, si vybral jiné pozemky patřící státu. Proč si ale vybral právě tento rybník, není jasné. Jeho právnička Ilona Kindlová to prozradit nechce. Na Holečkově restituci je ale zajímavé, že se o rybník přihlásil na začátku roku 2017, tedy pár měsíců poté, co vznikla zmiňovaná studie, která určila, že tento rybník bude ke stavbě přehrad na Rakovnicku potřeba. Proč si vybral právě tento rybník, jsem se ptal i přímo pana Holečka. Ani on se ale o restituci bavit nechtěl a po pár větách mi položil telefon. Zároveň je třeba dodat, že ani on už není majitelem rybníka, protože ho prodal dále. Pan Holeček rybník prodal těsně poté, co ho získal od státu, a to firmě, která se jmenuje Statek Velká Chuchle. Ta mu za rybník a ještě za další dva menší rybníky, které také leží u Jesenice, zaplatila celkem 6,6 milionu korun. To lze zjistit z katastru nemovitostí. Kdo je majitelem této firmy, ale není jasné. Nelze to určit z obchodního rejstříku ani z nově vzniklé evidence skutečných majitelů spadající pod ministerstvo spravedlnosti, kam by měly firmy zapisovat své majitele. Jednatelem této firmy ale je Jiří Herman a jako právník ji zastupuje Petr Šťovíček, který byl do roku 2014, tedy do doby ještě před tímto restitučním sporem, šéfem pozemkového úřadu. Na Hermana se Šťovíčkem jsem v minulosti upozorňoval v jiných restitučních případech.

„Stamilionová restituce skončila v daňovém ráji. Stopy vedou k exšéfovi pozemkového úřadu Petru Šťovíčkovi, zjistil Radiožurnál. (ČRo Karlovy Vary, 13. 7. 2020) “

„Pozemky totiž získala kyperská firma Elvikox, která úzce spolupracuje se Šťovíčkovým známým Jiřím Hermanem. (Radiožurnál, 13. 7. 2020)“

Bylo to v souvislosti s restitucemi, kterými se zabývala i policie.

„Anonymní kyperská firma Elvikox kontroluje desítky lukrativních pozemků, které od státu původně získali různí restituenti. (Radiožurnál, 21. 8. 2020) “

Samozřejmě jsem během přípravy tohoto článku kontaktoval i Jiřího Hermana jako jednatele firmy, která rybník vlastní. A on odmítl, že by rybník jeho firma kupovala s tím, že vydělá na jeho dalším prodeji státu.

Teď je ale zjevné, že stát ten rybník bude potřebovat pro svá opatření, takže ta firma bude rybník muset zřejmě prodat. Lze z veřejně dostupných zdrojů v tuto chvíli odhadnout, za jakou cenu by stát mohl rybník koupit zpět?
Firma má rozhodně velkou šanci na prodeji rybníka státu vydělat. Jasné je to už z toho, že nakoupila zmiňované tři rybníky, ty si zajistila u banky oproti úvěru až do výše 35 milionů korun. Přitom tyto tři rybníky od restituenta koupila za 6,6 milionu. Dá se tedy odhadovat, že tržní cena těchto tří rybníků se bude pohybovat kolem zmiňované částky pětatřiceti milionů. Zdaleka největší z těchto tří rybníků je přitom právě Velký rybník, takže ten, který bude muset od firmy stát vykupovat zpět. Když jsem se snažil zjistit, jaká by mohla být jeho tržní cena, obrátil jsem se také na firmu Rybářství Mariánské Lázně, které dříve na Velkém rybníku hospodařilo.Ptal jsem se na to jednatele Zdeňka Maška, který jako příklad uvedl jiný velký rybník, který se nedávno prodával.

„Hektar se prodává 200 až 500 tisíc, za předpokladu, že vlastníte hráz – kdo ji vlastní, může manipulovat s tou vodou. Vím, co prodávala Třeboň jeden větší rybník, a ekonomicky se to vyplatilo, tak tuším, že dávali 500 tisíc za hektar. (srpen 2021) “

Zdeněk Mašek (jednatel Rybářství Mariánské Lázně)

Při tomto přepočtu by se tedy cena Velkého rybníka mohla pohybovat okolo 20 milionů korun. Jenže stát navíc nebude vykupovat nemovitosti nutné ke stavbě přehrad pouze za tržní ceny. Pravidla pro výkup jsou nastavena tak, aby motivovala majitele k prodeji, takže jsou až třikrát vyšší než tržní ceny. Uvedl to podnik Povodí Ohře, který má výkup nemovitosti na starosti. Výkupní cena by se tedy mohla vyšplhat až na 60 milionů korun. Vzhledem k tomu, že firma Statek Velká Chuchle ty tři rybníky koupila za zmiňovaných 6,6 milionu, tak potenciálně zisk z dalšího prodeje za 60 milionů korun je poměrně velký. Tak jsem si tuto informaci chtěl ověřit i z pravidel, která schválila vláda pro výkup nemovitostí potřebných pro přehrady. I z nich vyplývá, že by částka 60 milionů korun opravdu mohla sedět.

Popsali jsme tedy, jak se stát postaral o jednu drobnou výseč ze svého velkého majetku. Nabízí se tedy otázka, jestli to je ilustrace nějakého systémovějšího problému, kde nefunguje komunikace mezi státními složkami, nebo jestli se v tom dá vypozorovat dokonce i nějaká účelovost.
Mně připadá, že každý vidí, co se v celé věci státu nepovedlo. Máme tady na jedné straně oblast, kterou dlouhodobě velmi trápí sucho. Na druhé velmi rozsáhlý rybník, který je pro celé okolí důležitý kvůli hospodaření s vodou právě jako nástroj pro boj se suchem. A k tomu ještě stát tento rybník plánuje využít ke stavbě přehrad, kterými chce sucho v této oblasti řešit. Jenže pak se o rybník přihlásil restituent. A stát sice měl nástroje jak si rybník pro sebe zachránit, ale nepohlídal si to, a o rybník přišel. A teď ho bude muset nejen za desítky milionů korun vykupovat zpět, ale v krajním případě hrozí i to, že se kvůli ztrátě rybníka a následným průtahům při jeho výkupu zdrží i celý proces výstavby přehrad. To je krajní případ, ale není vyloučený. O tom, že by na postupu některého z úřadů bylo něco účelového, nemám žádné důkazy. Ale přesto to celé vypadá jako dost nešťastné selhání úřadů, které může stát až desítky milionů korun.

Lenka Kabrhelová, Matěj Válek a Miroslav Tomek

Související témata: podcast, Vinohradská 12, Jesenice, Sucho, restituce, ministerstvo zemědělství, Vojtěch Srnka