Z hračky udělal pojízdný traktor: Jedu za tebou velkým malotraktorem

Když jsem ho rozebral do posledního dílu, dva týdny jsem nespal, svěřuje se nám Roman Hanel. Hovoří o statické hračce – pásovém traktoru John Deere 9620RX. O modelu, který během dvou let změnil k nepoznání. O modelu, do nějž napasoval motor(y), osm metrů kabelů a kupu sofistikovaných maličkostí. „Do interiéru jsem třeba dal řidiči pod nohy kobereček z jehněčí kůže,“ načíná naše povídání třicetiletý muž z Opavy.

Přelomové Vánoce

Motory má Roman v genetickém kódu. Vystudoval střední automobilní školu, na níž sbíral ve stylu Pac-Mana řidičské a strojní průkazy, na co se dalo. Pracovně pak zakotvil v přístavu pneuservisu, kde působí dodnes. „Právě tady,“ říká, „jsem načichl k velkým zemědělským strojům, které mě fascinovaly.“ V tu dobu si čistil hlavu s modýlky letadel. Předěl znamenaly Vánoce 2018: pod stromečkem na ně s ženou čekala konzole Xbox a hra Farming Simulator. „A bylo rázem vymalováno, kam se moje, respektive naše další kroky budou ubírat,“ uvádí Roman.

S odborníkem o sběratelských autíčkách: Hlavně modely z limitek stojí velké peníze!

Fanoušek do světýlek

Za ještě možná klíčovější však platí letopočet 2019, kdy si Hanel pořídil statickou hračku pásového traktoru John Deere v měřítku 1:16. „Rozpůlil jsem trup a vštípil si do hlavy, že ho trochu vytuním,“ vzpomíná Roman. Za spojení „trochu vytuním“ by na olympiádě eufemismu bral jistě zlato. Do traktoru umístil ocelovou trubku a do ní kvartet elektromotorů s převodovkou pro každé kolo, přidělal nárazník z hliníkového profi lu a jen kvůli elektroinstalaci ověnčil (kdysi) hračku zmíněnými osmi metry kabelů. „Protože pokud něco nesvítí, je to špatně! Já zbožňuju světýlka,“ přiznává sympatický Slezan.

Svět motorů 34/2021

Zapojil ženy

Na světla zelenožlutého plastového krasavce je však třeba si posvítit zevrubněji. „Vidíte, jak má šofér na loketní opěrce ty kontrolky?“ ukazuje Hanel prstem a drží proud slov: „Když zapnu maják, tak se navíc vedle něj rozzáří oranžová ledka.“ Zrovna s blikáním pomáhala Romanovi manželka. „Živí se jako programátorka, takže přes počítačové řízení (malinkou destičku arduino pod střechou) napsala x řádků a kódů, aby diody LED šlapaly podle mého gusta,“ chválí svou milou Hanel.

Modelář staví papírová ferrari: Detailních modelů má desítky!

Detailista par excellence

Sofistikovaných maličkostí (argotem Hanela kravinek) nabízí traktor několik. „Figurku řidiče mi kamarád musel přemalovat – bez vousů, termosky a správného úboru bych ho do kabiny neposadil,“ promlouvá naprosto vážně Roman, jenž traktor kompletně přeměřoval, zda opravdu měřítko jedna ku šestnácti sedí. „Považuju se za největšího puntičkáře na planetě. Ale nešetřím ho. De facto ho trápím v hlíně, v trávě, na kamíncích,“ komentuje statný třicátník, ovládaje zmenšeninu zemědělského stroje za pomoci vysílačky. Ta zatím frčí na solidních čtrnácti kanálech. „Líbí se mi, pokud ovládání kopíruje realitu. Když se při couvání spustí pípák, když při zpomalení svítí brzdová světla, prostě aby to mělo štábní kulturu,“ konstatuje detailový pedant.

Není na prodej, ale…

U všeho chce, aby bylo věrnější než realita – otázka tak zní, zda už se Roman Hanel svezl ve skutečném pásovém traktoru a načerpal v něm kýžené informace/zážitky: „Bohužel jsem dosud neměl tu čest. Nicméně i k tomuhle se dostane, už teď ho znám lépe než svoje boty.“ Plánů se mu protáčí v hemisférách fůra: momentálně dolaďuje k svému zelenožlutému pokladu, jejž umělecky zašpinil „blátem“ z pistole naplněnou americkou retuší, sklopnou vlečku, která zvládne na bedrech unést dvanáct kilogramů (oficiálně odpozorováno při převozu činek). I tu samozřejmě ozdobil spoustou světel. O čem naopak rozhodně neuvažuje, představuje případný prodej motoristicky oživlého traktůrku. „Ne! Nebude! Nikdy!“ má jasno Hanel. Třebaže po pár sekundách doplňuje: „Jedinou výjimku tvoří oficiální zastoupení společnosti John Deere. Aktuálně se ho ale zbavovat fakt nechci.“

Nemáte doma cenné autíčko? Modýlky jako skvělá investice!

Neustále kritický

Tvrdý postoj nedávat své traktorové dva a půl kilogramu vážící a padesát centimetrů dlouhé dítě (zatím) z rukou má podle opavského modeláře/osvětlovače logiku: „Chci si ho užít na akcích, nadto pořád záběrová kola netáhnou v těžkém terénu na sto procent. Což potřebuju vycizelovat. Těch chyb existuje stále spousta,“ nešetří kritikou Roman, zatímco zíráme na precizní model non plus ultra, jenž spolkl kromě tvrdé dřiny 16.000 korun za materiály a dalších třináct za vysílačku. Schválně jsme si sehnali původní hračku, abychom porovnali změny. Jsou markantní. Minitraktor je nyní technicky na vysoké úrovni. Úplně k němu pasuje text skupiny Mig 21: Cestou necestou, polem nepolem – jedu za tebou velkým malotraktorem.