MEDITACE NAD VALENTINEM TOMBERGEM (1)

V roce 1900 se v Petrohradě ruskému otci a estonské matce narodil Valentin Tomberg, známý ezoterický filosof 20. století. O jeho raných letech toho víme jen málo; ve skutečnosti se zdá, že Tomberg velmi usiloval o to, aby ke svému životu přitahoval co nejméně pozornosti. Jak poznamenal redaktor a překladatel jeho děl Robert Powell, sám Tomberg „nepřikládal biografickým podrobnostem, které se ho týkají, žádný význam“.¹ Ve skutečnosti je hlavním důvodem, proč je dnes znám, fakt, že byl uznán jako autor pozoruhodné knihy "Meditations on Tarot", která byla a stále je publikována anonymně. Je ironií, že přesně ty kroky, které Tomberg podnikl k ukrytí své identity, nakonec vedly k velkému zájmu o ni.

Víme o něm, že se v posledních letech svého dospívání začal hluboce zajímat o theosofii a duchovní filosofii Vladimira Solovjeva, stejně jako o mystičtější aspekty ruské pravoslavné církve. Rusko na počátku 20. století bylo pro mladého dospívajícího muže s duchovními zájmy pozoruhodnou dobou. Solovjev, první ruský filosof, který našel nového čtenáře ve Vladimiru Putinovi, byl jednou z hlavních filosofických i náboženských osobností období ruských dějin, jež je známé jako "stříbrný věk". Táhlo se od roku 1890 až do roku 1917, roku bolševické revoluce, historického výbuchu, který zničil Tombergovu rodinu, stejně jako mnoho dalších. Jak jsem ukázal ve své knize "The Return of Holy Russia" (Návrat svaté Rusi), "stříbrný věk" byl dobou hlubokého zájmu, ba téměř posedlosti náboženstvím, duchovnem, mystikou i okultismem a vedl k silnému vzedmutí tvůrčího ducha v literatuře, hudbě, filosofii a umění. Na mladého muže Tombergových zálib jeho duchovní probuzení v té době bezpochyby zapůsobilo dojmem, který přetrvával po zbytek jeho života.

Nová kulturní epocha  

Ačkoli madame Blavatská, jedna ze zakladatelek "Theosofické společnosti", byla Ruska, její zaměření na východní zdroje moudrosti, pokračující u jejích nástupců, odradilo mnoho Rusů, v nichž bylo hluboce zakořeněno křesťanství. Tomberg byl jedním z nich a brzy po svém vstupu do "Theosofické společnosti" odešel a začal se věnovat dílu Rudolfa Steinera. Steiner byl v Rusku v letech před revolucí nesmírně populární, jeho velmi pokřesťanštěná verze theosofie – kterou brzy přejmenuje na antroposofii – přitahovala generaci „hledačů Boha“, tak příznačnou pro "stříbrný věk". Jak ukazuji ve své knize, Steiner i hledači Boha chovali velké naděje, že v Rusku v dané době vzejde nová „kulturní epocha“. Z pohledu Steinera i dalších, včetně Solovjeva, bylo Rusko pověřeno posláním propojit vědecké znalosti západu s mystickou intuicí východu, a prostřednictvím jejich integrace, v níž doufali, zrodit nové tvůrčí vědomí, které doslova překročí limity svých rodičů.

Je smutné, že toto manželství mezi východem a západem bylo revolucí znemožněno, a jak víme, z Ruska vzniklo cosi radikálně odlišného. Leninova neoblomná protiduchovní ideologie jakoukoli představu o nové „kulturní epoše“ zapovídala a revoluční chaos vyšel Tomberga draho. Bohatství jeho rodiny bylo ztraceno, stejně jako jeho otec – který zastával pozici v carské vládě – matka i bratr. Povídá se, že se Tombergova matka během vřavy vydala do ulic. Nikdy se nevrátila a Tomberg později našel ji i jejich psa, oba zastřelené a přivázané ke stromu. Jako mnoho lidí, kteří taktak unikli teroru, byl i Tomberg po zbytek svého života nepochybně antikomunistou.

Nový antroposof 

V roce 1920 se Tomberg vydal do estonského Talinu. Odtud napsal několik dopisů Rudolfu Steinerovi s dotazem, zda by se mohl stát jeho žákem. Tyto dopisy zůstaly bez odpovědi; není jasné, zda je Steiner vůbec někdy četl nebo je jednoduše ignoroval. Steinerovo mlčení evidentně Tomberga od antroposofie neodradilo; v roce 1925, v roce Steinerovy smrti, se připojil k estonské pobočce "Antroposofické společnosti" a nakonec se stal jejím generálním tajemníkem. Mezi Tombergem a společností se však brzy objevily neshody; byl příliš individuálním duchem na to, aby zůstal pouhým dobrým antroposofem.

V průběhu 30. let napsal na různá témata mnoho článků pro antroposofické časopisy; mnohé měly co do činění s tím, co Steiner nazval „návratem Krista v éterické podobě“, a „posláním“ různých národností. Tomberg tvrdil, že tyto články byly inspirovány zkušeností, kterou prožil v roce 1931, kdy byl v kontaktu s „andělským světem“. To ho bezpochyby oddělilo od ostatních členů společnosti a nakonec byl požádán, aby ji opustil. Zhruba v téže době se také pokusil zajistit si místo v Goetheanu, švýcarském ústředí společnosti, ale Steinerova vdova tyto snahy odmítla.

V roce 1938 se Tomberg přestěhoval do Holandska; po invazi nacistů v roce 1940 se pak připojil k odboji. Jeho vztahy s holandskou "Antroposofickou společností" narazily na stejné problémy, jaké se objevily už dříve. Zdá se, že podstatou potíží bylo, že Tombergův ezoterismus byl ještě christocentričtější než Steinerův; a pokud znáte Steinerovu práci, víte, že to nebyl snadný výkon. Po válce se Tomberg přestěhoval do Kolína nad Rýnem, kde získal titul v oboru právních věd a hluboce se zabýval katolicismem. Není jasné, zda skutečně konvertoval, ale ruské pravoslavné církvi se zcela odcizil, protože se zdálo, že její vedení sympatizuje s Hitlerem.

V roce 1948 se Tomberg znovu přestěhoval, tentokrát do Anglie, kde jej přátelé zastihli, jak pracuje u BBC coby překladatel; byl polyglotem a později kontroloval sovětské vysílání. V roce 1960 odešel na odpočinek a dále se věnoval studiu a psaní. Zemřel v roce 1973 na infarkt, který dostal na dovolené na Mallorce, kde pobýval se svou ženou a jejich synem. Kromě jeho raných esejí se prakticky celé jeho dílo objevilo až po jeho smrti, a zejména jedna z jeho prací byla samotným Tombergem uzpůsobena tak, aby se objevila přesně tímto způsobem.

Dotyčným dílem je Tombergův největší opus "Meditations on the Tarot" s podtitulem „A Journey into Christian Hermeticism“ (Meditace nad tarotem. Cesta do nitra křesťanského hermetismu). Poprvé bylo vydáno ve francouzštině – v jazyce, ve kterém bylo napsáno – v roce 1980, 7 let po Tombergově smrti a téměř dvakrát tak dlouho po dokončení díla, jež Tomberg ohlásil 21. května 1967 na „slavnost Nejsvětější Trojice“. Brzy po tomto vydání následovaly německé a anglické překlady, ale až v roce 2002 se objevilo plné anglické vydání, a to prostřednictvím jednoho z hlavních amerických vydavatelů, čímž se Tombergovo dílo dostalo k širší čtenářské veřejnosti, třebaže zajímá stále okrajovou část toužící po tajemnu a esoterice. V tomto okamžiku také vyšlo najevo, že autorem dané práce byl Tomberg. A ačkoli je nyní jeho autorství dobře známé, jak už bylo zmíněno, kniha je stále vydávána anonymně, protože takové bylo Tombergovo přání.

Dopisy ze záhrobí 

"Meditations on the Tarot" se skládají z 22 „dopisů neznámému příteli“, zaslaných „ze záhrobí“, tedy odeslaných dlouho po Tombergově smrti. Důvodem těchto opožděných komunikátů je, že v nich chtěl Tomberg potlačit jakýkoli osobní prvek, aby se čtenář těchto dopisů soustředil na jejich poselství, a nikoli na posla. Tomberg sám tvrdí, že v těchto dopisech „o sobě řekl více“, než „by byl schopen sdělit jakoukoli jinou cestou“.² Neznámý přítel, jemuž Tomberg píše, je čtenář, a Tombergovy dopisy jsou dlouhé, diskurzivní, hloubavé a občas spletité eseje o 22 tarotových trumfech, jsou plné odkazů na Steinera, Teilharda de Chardina, Bergsona, Nietzscheho, Gurdjieffa, Corpus Hermeticum, katolická dogmata a řadu dalších spisovatelů, filosofů, mystiků i světců. (Měl bych zdůraznit, že Meditations čítají více než 600 stran.)

Tombergovy dopisy se nedotýkají věšteckého charakteru tarotu. Rovněž nespojují trumfy s obvyklými astrologickými nebo kabalistickými korespondencemi, stejně jako většina knih o tarotu, i když se v nich jak kabala, tak astrologie objevuje.³ "Meditations" jsou naopak objasňující, zasvěcené a nezřídka záhadné exkurze do významové roviny symbolů zachycených na kartách, o nichž Tomberg svým neznámým přátelům prozrazuje, že jsou arkánou, tajemstvím.

Akána

Arkána, jak nám říká Tomberg, je víc než jen tajemstvími, jež jsou pouhými fakty, která jsou nám skryta, nebo alegoriemi, tedy obraznými reprezentacemi abstraktních myšlenek. Arkánu tvoří „autentické symboly“, „magické, mentální, psychické a morální operace“, které mohou probudit „nové představy, myšlenky, pocity i aspirace“ a které vyžadují více než intelektuální porozumění.⁴ Tomberg hovoří o tom, že jedním ze způsobů, jak rozpoznat autentické symboly a jak je odlišit od pouhých znamení, je, že mají moc „skrývat a odhalovat svůj smysl současně v závislosti na hloubce meditace“, které člověk dosáhne při kontemplaci.⁵ Znamení není ničím jiným než indikátorem toho, na co ukazuje. Šipka směřující ke dveřím vám ukazuje cestu ven, ale se nepodílí na tom, že jimi projdete. Symbol se účastní reality, kterou představuje, a jeho význam, pokud je pochopen, by na nás měl mít téměř vnitřní účinek.

To znamená, že by na nás měl působit tak, že ovlivní změnu našeho vědomí, našich znalostí, přidá nejen intelektuální poznání, ale nabídne existenciální setkání s dosud neznámými dimenzemi Bytí. Uvádí nás do části reality, o které jsme dosud nevěděli. Tato „transformační“ síla symbolů vede Tomberga k tomu, aby hovořil o kartách velké arkány jako o „enzymech“, které nám umožňují být „plodnými v dané duchovní oblasti“. Trumfy nechají „kvasit“ znalosti nezbytné pro duchovní zkušenost. To je důvodem, proč o nich Tomberg mluví jako o „duchovních cvičeních“, jejichž cílem je „probudit ze spánku… hlubší vrstvy vědomí.“⁶ Jsou to jednoznačná setkání s esoterickými realitami, jejichž prostřednictvím se my, neznámí přátelé, měníme.

Tímto způsobem jsou trumfy podobné velkým uměleckým dílům. Podle Tomberga by na nás tarotové symboly měly mít stejný účinek, jako když básník Rilke během svého pobytu v Paříži spatřil „antické torzo Apolla“. V jeho přítomnosti si Rilke uvědomil, že „musí změnit svůj život“.⁷ Skutečné setkání se symbolikou tarotu, jak o tom hovoří Tomberg, by nás mělo přimět cítit se stejně. Jeho cílem je přivést nás k hermetickému myšlení, umožnit bohaté symbolice trumfových karet dotknout se naší představivosti a pobídnout naši schopnost vidět souvislosti mezi věcmi, které bychom jinak ignorovali. Pro Tomberga je podstatou hermetismu schopnost vnímat „souhrn věcí“, „jedno a vše“, jak to zmiňovali staří alchymisté, tedy hlubokou, základní jednotu v samotném srdci mnohotvárnosti Bytí.

Francouzské souvislisti 

Měl bych zdůraznit, že Tomberg píše v rámci francouzské tradice tarotu – své dopisy zakládá na "Marseillském tarotu" – a že tato souvislost vnáší do knihy její ústřední téma: ukázat, jak je římský katolicismus nepopiratelným zdrojem hermetické moudrosti. Odtud tedy podtitul „A Journey into Christian Hermeticism“. Je pochopitelné, že to může být pro některé neznámé přátele dostatečným důvodem, aby se této cesty vzdali. Nicméně abychom z Tombergovy knihy mohli těžit, jeho teze nemusíme přijímat. Mohu respektovat, nakolik velkou úctu Tomberg chová ke katolicismu, aniž bych s ním souhlasil, že „čím více člověk postupuje na cestě svobodného bádání... tím více se přibližuje k církvi.“⁸ Po mnohém duchovním hledání našel autor těchto meditací domov v katolické církvi, ale to neznamená, že v ní musíme zakotvit i my sami, abychom se od něj mohli učit.

To, co na "Meditations" považuji za nejdůležitější, nejsou argumenty, které Tomberg uvádí, řekněme, Desatero přikázání jako pokyny v hermetické filosofii nebo jeho přesvědčení, že základní ctnosti křesťanské víry – poslušnost, chudoba a čistota – jsou sine qua non jakéhokoli ezoterického usilování, jakkoli může být důmyslné a podnětné. Můžeme tyto výroky přijmout, vzít si z nich tolik zrnek soli, kolik je potřeba, anebo je jednoduše odmítnout. To, co na Tombergových "Meditations" považuji za důležité pro čtenáře bez křesťanského vyznání, je způsob, jakým Tomberg přistupuje k tarotu, jeho chápání toho, co můžeme nazvat hermetickým „způsobem poznání“.

-pokračování-

-----------------------------------------------

PRAMENY:

1. Robert Powell: "Introduction to Valentin Tomberg", Lazarus Come Forth, (Great Barrington, VT: Inner Traditions, 2006) str. ix.
2. "Anonymous, Meditations on the Tarot" (New York: Tarcher/Penguin, 2002) str. ix.
3. Otázka kde a s kým Tomberg studoval Tarot je velmi zajímavá
4. dtto.. str. 4
5. dtto.
6. dtto. str. 91
7. https://poets.org/poem/archaic-torso-apollo
8. dtto. str. 283