„V časech koronavirových uzávěr jsme často přemýšleli nad tím, jak v této zvláštní době naplnit jedno ze základních poslání muzejní sbírkotvorné činnosti – tedy shromažďovat doklady života obyvatel v dané době. Zamýšleli jsme se, jaké předměty jsou nejvíce spjaty s ranou covidovou dobou, a vyšlo nám z toho, že jsou to jednoznačně látkové roušky,“ uvedl historik a správce muzejních sbírek Tomáš Chvátal.
Podle něj budou u nás asi už napořád spojené s příchodem nákazy, s jejich domácím šitím a sháněním materiálu. „Látkové roušky měly mnohdy zajímavý design, navíc se, i když to není dávno, staly díky změněným vládním nařízením a nástupu respirátorů opravdu již historickými kousky,“ řekl Chvátal.
Podle něj jsou jednotlivé roušky navíc spjaty s konkrétními příběhy - komu patřily, kdo je vyrobil a co jejich nositelé v koronavirové době zažili.
„Zároveň je rouška bezesporu symbolem této doby, pro jednoho kladným coby znamení odpovědnosti, pro jiného záporným coby symbol omezování svobod,“ dodal.
Lidé mohou roušky vyráběné i kupované nosit osobně do muzea či zaslat poštou v obálce označené sloganem „Rouška patří do muzea“. Ideální bude, pokud bude čistá, vypraná, vyžehlená a spolu s příběhem, který se k ní váže, zabalená v plastovém sáčku nebo papírové obálce.
Lidé je mohou posílat anonymně, muzeu stačí, když bude u roušky uvedeno křestní jméno odesílatele, povolání a místo bydliště.
„Primárně se soustředíme na Semily a okolí, ale budeme rádi i za zajímavé kousky odjinud. Pokud se nám zajímavých roušek sejde dostatek, rádi bychom je následně představili na výstavce v našem muzeu,“ dodal ředitel muzea Miroslav Šnaiberk.
