Výzkumníci rozebrali odpad z celkem 900 brněnských domácností na sídlištích, ve vilové a venkovské zástavbě. S pomocí firmy SAKO Brno odpad přesívali sítem, dělili ho podle druhu a poté zvážili. Nejčastěji šlo o ovoce, zeleninu a pečivo, v létě pak ve větším množství o balené potraviny.
Každý druh zástavby byl ve výzkumu zastoupen stejně. Největší změna oproti předminulému roku se udála na sídlištích, kde se snížilo množství vyhozených potravin z 54 na 39 kilogramů na člověka a rok.
Naproti tomu ve venkovské zástavbě nedošlo k téměř žádné změně. „Připisujeme to tomu, že v těchto lokalitách je mnohem lepší možnost kompostování a případně lidé zbytky potravin používají ke krmení zvířat,“ vysvětluje zjištěná čísla vedoucí projektu Lea Kubíčková z Mendelovy univerzity.
Sídliště bez alternativ likvidace nesnědených potravin tak podle ní dávají nejvěrnější obrázek postupného procesu.
Projekt měl zatím dvě fáze, z nichž každá trvala jeden rok. První spočívala v pouhém sběru, třídění a vyhodnocování biologického odpadu v domácnostech. Druhá fáze už kromě této činnosti zahrnovala i rozsáhlou komunikační kampaň.
„Naším cílem bylo uvést věci do nějakého kontextu, abychom obyvatele motivovali k lepšímu hospodaření s jídlem. Byla to pozitivně laděná kampaň. Ukázali jsme sumu, kterou by lidé mohli ročně ušetřit a jak se dají využít zbytky jídla, které se běžně vyhazují,“ sděluje řešitelka projektu Lucie Veselá.
Unikát v Česku i ve světě
Jedna z částí kampaně byla zaměřená na letáky, plakáty rozvěšené po sídlištích a příspěvky na sociálních sítích. Druhá byla dražší a intenzivnější.
„Chtěli jsme navázat přímý kontakt se spotřebiteli. Naši lektoři pořádali aktivity pro žáky prvních stupňů základních škol, což je skupina nejvíce otevřená změnám chování. Založili jsme klub Kup, co sníš, který přinášel přihlášeným pravidelné informace a tipy,“ přibližuje Veselá.
Mezi návrhy, které se v projektu objevovaly, bylo úspornější a systematické nakupování, správné uskladňování potravin doma či vaření beze zbytků.
„To, že jsme přesně měřili, kolik toho lidé vyhodí, a poté jsme do jejich chování pomocí kampaně intervenovali, dělá z našeho projektu unikát nejen u nás, ale i ve světě,“ oznamuje Kubíčková s tím, že ostatní země většinou pracují jen s odhady vyhozených potravin a nikoliv s přesným měřením.
Výsledné procento vyhozených potravin ovlivnila podle výzkumníků ve velké míře pandemie covidu-19, kdy lidé více vařili a lépe plánovali nákupy jídla, které kvůli strachu z nákazy značně omezili.
Letošní rok výzkumníci věnují podrobné analýze zásahu informační kampaně do chování lidí a srovnání s těmi domácnostmi v městských částech, které byly v takzvané kontrolní skupině a druhá fáze kampaně se jich nedotkla.
