Legendární manažer F1 Ken Tyrrell: Proč jej tolik oceňoval nejen Jackie Stewart?

Pohled do historie přináší mnoho poučení, ale také překvapení. Můžeme se podívat na minulost stáje F1, kterou založil muž, jehož příběh budeme vyprávět. Tým Tyrrell vznikl v roce 1970. Od sezony 1999 to byl BAR, od roku 2006 Honda, 2009 Brawn a počínaje sezonou 2010 až dodnes je to Mercedes.

Dřevem to začalo

S klasickým anglickým humorem říkal, že nebýt druhé světové války, nikdy by se nedostal do služeb Královského letectva. Na první pokus ho nepřijali, až když vypukl vojenský konflikt, oblékl uniformu a sloužil své zemi u bombardovacího letectva. Když nastaly mírové doby, udělal si s kamarády výlet do Silverstonu. První pohled na motoristické závody mu učaroval a fotbal, který Ken před válkou miloval, byl zapomenut.

Technické objevy ve formuli 1: Znáte tyhle šílenosti?

Začal obchodovat se dřevem. Netajil se tím, že ve formuli 1 měl nejraději švédský okruh Anderstorp a rakouskou trať, kterou známe dnes jako Red Bull Ring. Důvod byl prostý. Obě tratě jsou obklopeny lesy a Tyrrell měl vztah ke dřevu celý život.

Když mu bylo 28 let, začal závodit. Dotáhl to do tehdejší formule 2, občas se mu podařilo i vyhrát, ale na konci roku 1959 se rozhodl, že volant opustí. S vozy Cooper založil tým Tyrrell Racing Organization pro tehdejší formuli Junior, v němž byly používány litrové motory. Se souhlasem rodiny využíval jako garáže rodinné sklady dřevařské firmy Tyrrell Brothers. Jeho prvním jezdcem byl John Surtees, který po pěti titulech za řídítky motocyklů začal zkoušet štěstí na volantem. Čtyři roky poté byl mistrem světa F1, ovšem s Ferrari.

Svět motorů 33/2021

Toho kluka angažuj!

Jednou na podzim 1963 mu zavolal manažer závodní trati v Goodwoodu se slovy, že zde testuje vůz formule 3 mladý Skot a stálo by za to ho vidět. Kromě čtyřiadvacetiletého Jackieho Stewarta tam jezdil Bruce McLaren, který měl za sebou už čtyřicet startů ve formuli 1. Stewart však byl rychlejší. „Ten kluk je dobrý, měl bys ho angažovat!“ říkal Kenovi John Cooper, který už měl tehdy stáj ve formuli 1 a dvakrát vyhrál titul v hodnocení týmů. „Poslechl jsem Johna a bylo to jedno z nejlepších rozhodnutí v mém životě,“ vzpomínal svého času Tyrrell.

Do formule 1 vstoupil v roce 1968, ale ještě ne pod svým jménem. Tým nesl označení Matra International. Francouzi totiž postavili podvozek MS9 pro uložení motoru Ford Cosworth. V roce 1969 se stal Jackie Stewart s touto kombinací poprvé mistrem světa formule 1.

Neuvěřitelné příběhy motorsportu: Tragická i dramatická historie

V sezoně 1970 vstoupil Tyrrell s vlastním týmem do formule 1 a zadal stavbu vozu Dereku Gardnerovi. Monopost s označením 001 nasadil v posledních třech závodech sezony a v té nadcházejí (1971) vyhrál Stewart s typem 03 titul mistra světa a tým Pohár konstruktérů. O dva roky později skotský pilot titul zopakoval. První víkendu v říjnu 1973 však byl jedním z nejhorších v životě Kena Tyrrella. Při tréninku na Velkou cenu USA ve Watkins Glen s jeho vozem havaroval Francouz Francois Cevert a zahynul. Stewart, který avizoval již dříve ukončení kariéry, už nenastoupil do závodu, který měl být jeho stým v F1. Cevert měl být jeho nástupcem a byl považován za kandidáta na příštího mistra světa. „Tehdy jsem vážně uvažoval, že z motoristického světa odejdu,“ přiznal se po mnoha letech.

Přijela šestikolka

Po těchto smutných událostech angažoval Tyrrell Jihoafričana Jodyho Schecktera a Francouze Patricka Depaillera. Výsledky týmu však šly dolů a bylo z toho až páté místo v Poháru konstruktérů. Důvodem bylo přerušení vývoje vozu, protože konstruktér Derek Gardner pracoval na stavbě šestikolky. Firma Goodyear připravila speciální desetipalcové pneumatiky.

Při třetím vystoupení v sezoně 1976 už obě šestikolky řízené Scheckterem a Depaillerem dojely v Monaku na druhém a třetím místě. V dalším podniku, tedy teprve při čtvrtém startu vozu, dosáhla jezdecká dvojice stáje Tyrrell na první dva stupně vítězů na švédské trati Anderstorp.

Když čtyři kola nestačí aneb šestikolová exotika

Jezdci měli na bocích kokpitu průzory, aby viděli na malá přední kola. V první sezoně obsadili v konečném pořadí Scheckter třetí a Depailler čtvrté místo, stáj skončila na bronzové příčce. Následující ročník 1977 už slavný nebyl, místo Schecktera přišel Švéd Ronnie Peterson. Vůz měl problémy s teplotou předních kol. Gardner se snažil potíže vyřešit změnami v rozvržení zátěže v přední části vozu a šířkou závěsů. Na konci sezony 1977 projekt skončil. Ken Tyrrell se vrátil ke klasické koncepci monopostů a modely P34 prodal soukromým zájemcům.

Vyloučený pro podvod

Další sezony už tak slavné nebyly. V posledním závodě šampionátu 1982 v Las Vegas vyhrál Ital Michele Alboreto, který patřil k dalším objevům Kena Tyrrella. Britský manažer netušil, že tohle je poslední výhra jeho vozu ve formuli 1.

Ve formuli 1 nastala éra turbomotorů a v sezoně 1984 byl Tyrrell jediným týmem bez něj. Stále se držel agregátu Cosworth a to se ukázalo jako Tyrrellova největší chyba. Jeho monoposty na soupeře výrazně ztrácely a koncem června přišla další rána. Po závodě v severoamerickém Detroitu našli techničtí komisaři v nádrži tyrrellů olověné koule. Důvodem bylo navýšení hmotnosti, aby vozy splňovaly předepsaný limit. Mezinárodní automobilová federace stáj Tyrrell vyloučila, tým však mohl pokračovat v mistrovství do konce srpna, kdy Ken Tyrrell neuspěl s odvoláním.

Stewart: Patří mu nás vděk

V dalších letech se jeho monoposty pohybovaly nejlépe ve středu pole, chyběli sponzoři a tým se výsledkově propadal. V roce 1997 zjistili lékaři Tyrrellovi rakovinu slinivky břišní. Za třicet milionů dolarů prodal podíl firmě British American Tobacco. Po roce však Ken z nové společnosti vystoupil a stáj byla přejmenována na BAR.

Hmotnost monopostů F1: Formule výrazně přibraly, jak to ale bude dál?

V sobotu 25. srpna 2001 Ken Tyrrell ve svém domě v jihoanglickém East Horsley v hrabství Surrey zemřel. Bylo mu 77 let. „Je mi smutno. Bez něj bych nedokázal to, co se mi podařilo. Přivedl k závodění mě a spoustu dalších nadějných jezdců a nesmírně prospěl formuli 1. Motoristický sport mu musí být vděčný,“ prohlásil tehdy trojnásobný mistr světa Jackie Stewart. Vozy Tyrrell odjely ve formuli 1 celkem 182.817 kilometrů a kroužili v nich mistři světa. Stalo se tak díky muži, jehož zásluhy ve formuli 1 by neměly být zapomenuty.

Šest kol? Ano!

Zeptali jsme se čtyř českých závodníků, zda by si troufl i na šestikolové monstrum.

Český trucker šest kol zná, protože na závodním tahači má na zadní nápravě dvojici kol. „V Číně jsem před několika lety řídil okruhový speciál, který měl vzadu dvě nápravy. Dokonce jsem musel mít na volantu kouli, protože v zatáčkách bych nestihl přeručkovat volant,“ vzpomíná Adam Lacko. Jediný Čech, který jel závod F1, Tomáš Enge, má jasno: „Rád řídím všechno, co má čtyři nebo více kol. Takže říkám ano, chtěl bych takové auto řídit, abych vyzkoušel, jak se s ním dá jet rychle a co všechno si můžu dovolit.“ Zkušenosti s nezvyklým vozem jsou nakloněni také bratři Jarek a Erik Janišové. „To je ohromná výzva. Řídit takové auto byl báječný adrenalin,“ říká starší Jarek. Mladší Erik dodává: „Zajímavé by to bylo z technologického hlediska. Poznat na datech, jak takový vůz pracuje a jak by se dal zrychlit.“