Pražská Eifellovka, kterou chtěl zbourat Hitler. Petřínská rozhledna slaví 130 let od otevření
V březnu 1891 položili její základy, na konci srpna se už z horního ochozu rozhlíželi první návštěvníci. Petřínská rozhledna v Praze je přivítala přesně před 130 lety. Jedna z dominant hlavního města architekta Vratislava Pasovského je vysoká 59 metrů a rozhlédnete se z ní skoro po celých Čechách.
299 schodů. Tolik musí zdolat každý, kdo se chce z Petřínské rozhledny podívat do okolí. „Vidíme v podstatě celou Prahu, veškeré památky. Za dobré viditelnosti můžete vidět horu Říp a dokonce i Krkonoše,“ popisuje výhled vedoucí provozu Petřínské rozhledny Daniela Strnadová.
Měřila více než 100 kilometrů a rozdělovala třímilionové město. Před 60 lety vznikla Berlínská zeď
Číst článek
Po svých musí člověk vystoupat do výšky 59 metrů. Když se k tomu připočte nadmořská výška Petřína, tak je přesně na úrovni špičky jasné předlohy rozhledny, tedy pařížské Eiffelovy věže. „My jsme nechali Petřínskou rozhlednu přeměřit. Podle měření společnosti Geo Data je současná výška rozhledny 59,9 metru,“ řekla Strnadová. Je to méně, než se dlouhá léta uvádělo. Rozhledna je tak pětkrát nižší než její pařížská předloha.
Kdo přišel s tím, že v Praze postaví „malou Eiffelovku“, připomíná historička Jaroslava Nováková. „Já myslím, že jednoznačně Klub českých turistů. Byla to iniciativa na základě jejich nové úžasné zkušenosti, protože se vypravili na zájezd do Paříže, kde byla světová výstava. Tak se rozhodli, že malý přebytek financí věnují na založení družstva a na výstavbu rozhledny.“
Při pátrání po historii mnoha památek v Praze téměř nejde nenarazit na Jubilejní zemskou výstavu roku 1891. Roli ve výstavě sehrála právě i Petřínská rozhledna. „Obojí se nesmírně ovlivnilo. Protože bez existence, přípravy a vůbec všech okolností kolem jubilejní zemské výstavy by se pravděpodobně neprosadila tak snadno výstavba rozhledny. No a rozhledna zase dala té výstavě takovou krásnou korunu, protože ti návštěvníci - a opravdu jich nebylo málo, na Jubilejní zemskou výstavu přišlo na dva miliony čtyři sta nebo pět set tisíc návštěvníků - se chtěli také podívat na Petřín právě díky rozhledně,“ vysvětlila Nováková.
Praha o rozhlednu málem přišla
O Petřínskou rozhlednu ale Praha málem přišla. Třeba během německé okupace Čech a Moravy ji chtěl zbourat nacistický vůdce Adolf Hitler. Kazila podle něj výhled z Hradu. „16. března se rozhlédl ze svého okna a proti sobě viděl Petřín se stavbou, která mu nutně musela připomínat Eiffelovu věž. A my víme, že Hitler byl na Francii velice alergický,“ pokračuje Nováková.
Archeologové v Pompejích našli ostatky bývalého otroka. Zachovalému tělu zbyly bílé vlasy a část ucha
Číst článek
Na Petřínskou rozhlednu lze vyrazit každý den od deseti hodin dopoledne do devíti hodin večer. Je nutné ji ale zdolat pěšky, výtah totiž nejezdí. „Shání se náhradní díly. Vypadá to, že v druhé polovině září bude tento výtah opraven. Ale bohužel ne pro veřejnost. Bylo zjištěno, že taková frekvence by už výtah naopak poškodila,“ vysvětlila vedoucí provozu Strnadová.
Není to přitom poprvé, co je rozhledna bez výtahu. V 50. letech musel ustoupit vysílači, jeho kabely totiž zabraly celou výtahovou šachtu. „Od roku 1953 tím byla činnost rozhledny přece jenom trochu omezená. Takže už se na rozhlednu nešlo dostat výtahem, ale pouze pěšky,“ připomíná historička Nováková.
Vyvézt se alespoň na vrchol Petřína je možné lanovkou. Přes den jezdí každých deset minut.
