Česká firma vyvinula maximálně účinnou masku, kterou si pochvalují lékaři. Teď hledá partnery pro sériovou výrobu

facemask3

Foto: Prototypum

Facemask má představovat zdravotnickou ochranou pomůcku 21. století

0Zobrazit komentáře

Nedostatek ochranných pomůcek byl jedním z hlavních témat celospolečenské debaty na jaře minulého roku. Že si zoufalá situace žádá zoufalé činy, jasně dokázal projekt vedený Davidem Miklasem, který začal ochranné masky pro lékaře vyrábět z vybavení pro amatérské potápěče. Nyní se ale chystá mnohem pokročilejší verze, která míří dokonce na globální trh.

Mohlo by se zdát, že nedostatek podobných masek byl způsoben především nepřipraveností státu. Problém ovšem spočívá v tom, že skutečně sofistikované zařízení podobného typu, jako byly narychlo vyvinuté „potápěčské“ masky pro lékaře Covmask, ani neexistuje. Proto část týmu, který pracoval na původních maskách, u této problematiky setrvala a vyvinula sofistikovanou celoobličejovou masku pojmenovanou Facemask.

Za jejím vývojem, který probíhal přibližně rok, stojí průmysloví designéři, inovátoři a zakladatelé studia Prototypum, tedy Martin Hřeben, Martin Žampach a Jan Malina. Ti na projektu spolupracovali a stále spolupracují i s dalšími odborníky, kteří se podíleli na vývoji masek Covmask. Tedy právě s Davidem Miklasem, jenž stojí za elektrickým plavidlem KeelCraft, nebo Robinem Fišerem z Repete, kde se vyrábějí ocelová jízdní kola.

„Bylo pro nás frustrující sledovat, v jak nevyhovujícím a nekomfortním vybavení musí lékaři a sestry pracovat po celou dobu pandemické krize. Nikdo nebyl připraven na podmínky, kterým budou muset téměř rok čelit. Respirátory, masky a štíty se doslova otiskly do jejich unavených tváří,” říká Robin Fišer. A Martin Hřeben dodává: „Dali jsme si proto za cíl navrhnout masku, která bude ve všech ohledech nekompromisní.“

„Chtěli jsme, aby byla bezpečná, komfortní při dlouhodobém používání, bylo z ní skvěle vidět při náročných činnostech, měla dlouhou životnost, ekonomický provoz a přívětivý design. Z našich úvodních rešerší jsme zjistili, že některé z těchto vlastností současným systémům na trhu chybí. Maska mimo jiné zvládá i filtraci vydechovaného vzduchu, což je obecně ojedinělé. Na jiných maskách to nenajdete, jelikož tuto vlastnost předurčila až vlna covidu,“ vysvětluje Hřeben.

Zdravotnická pomůcka 21. století

Produkt Facemask je dle Hřebenových slov určen primárně pro zdravotníky v první linii, tedy doktory, sestry, záchranáře i pracovníky v laboratořích. Je uzpůsoben tak, aby jej bylo relativně pohodlné nosit během několikahodinových směn, při kterých je zapotřebí permanentní ochrana.

Samotné zařízení se skládá ze dvou částí. Tou první je obličejová maska s vyměnitelným filtrem s účinností 94 %, tedy splňující kritéria P2. Maska váží přibližně 260 gramů, je tak až o 40 % lehčí než podobné průmyslové masky. Z obličejové části pak vede hadice, která ji propojuje s filtroventilační jednotkou, jež má uživatel umístěnou na zádech.

facemask4

Foto: Prototypum

Maska je pokročilým pokračovatelem narychlo vytvořené masky Covmask

Jednotka dosahuje účinnosti filtrace na úrovni 99,95 % a její hmotnost i spolu s popruhy, které ji drží na zádech, dosahuje 1,4 kilogramu. Částicové filtry v jednotce i masce vydrží v nemocničním prostředí přibližně osm týdnů. Jednotka je navíc vybavena čidlem, které sleduje zanesení filtrů.

Podobně snadno lze monitorovat i stav baterie, která jednotku pohání a jež je schopna až osmihodinového provozu. „Nízká hmotnost spolu s tvarovým provedením jsou klíčovým faktorem, který ovlivňuje komfort výkonu práce. Během testování byla velmi kladně hodnocena,“ říká Hřeben.

Lékaři jen chválí

Ono testování probíhalo v nymburské nemocnici se zástupcem primáře Igorem Krupou a také v nemocnici v Rychnově nad Kněžnou. V prvotní fázi vývoje bylo navíc zařízení konzultováno s Tomášem Šebkem z Nemocnice na Františku, který stojí za projektem uLekaře.cz. „Z hlediska komfortu je maska až neuvěřitelně lehká, což umožňuje plně se soustředit na výkon činnosti lékaře. Jako anesteziolog jsem podobný typ ochrany hodně používal v období druhé vlny pandemie na jednotce intenzivní péče,” sdělil na adresu masky Igor Krupa.

Mimo testování v nemocnicích má Facemask za sebou také pobyt v laboratořích, kde byly měřeny schopnosti zařízení ještě předtím, než se dostalo k lékařům. „I přesto není možné systém bez certifikace aplikovat do reálného provozu s pacientem. Testování v nemocnicích probíhalo při simulovaném provozu v neinfekčním prostředí. Proběhla například i zátěžová zkouška resuscitace na speciální figuríně,“ objasňuje Hřeben.

Dle roadmapy projektu by měla maska získat potřebnou certifikaci v průběhu druhého kvartálu příštího roku, na což by měla okamžitě navázat její produkce. Až doposud si vývoj Facemask vyžádal investici čtyř milionů korun, které byly poskytnuty z programu Czech Rise Up Ministerstva průmyslu a obchodu a také ze zdrojů studia Prototypum. Cena zařízení prozatím nebyla určena, nicméně Martin Hřeben naznačuje pořizovací náklady kolem 30 tisíc korun. Cena samotných filtrů vychází zhruba na 200 korun.

facemask1

Foto: Prototypum

Maska je koncipována tak, aby zdravotníky v jejich práci omezovala co možná nejméně

„I přes vyšší pořizovací náklady můžeme mluvit o ekonomickém provozu, jelikož celkové roční náklady jsou nižší v porovnání s použitím jednorázového respirátoru a štítu. Navíc je provoz ekologičtější, jelikož lze masku používat opakovaně a nevzniká kontaminovaný odpad,“ upozorňuje Hřeben. Aby se však podařilo Facemask dostat na trh, bude zapotřebí najít ty správné strategické partnery, které týmu pomohou s certifikací i produkcí.

„Facemask má za sebou úspěšně část klíčových předcertifikačních zkoušek, dokončení certifikace je ale nutné se sériovým produktem. Maska je od začátku navrhována v souladu s požadavky normy, a pokud projekt najde strategického partnera, tak od uvedení na trh nás dělí přibližně jeden rok,“ jeden spoluzakladatel studia Prototypum.

Částka potřebná k dostání produktu na trh se pak pohybuje ve vyšších desítkách milionů korun. „Nejenže je produkt docela komplexní, ale také trh má jistá specifika a problémy s tím, že se nejedná čistě o B2B segment, ale v našem prostředí spíše o B2G, tedy business to government, byznys mezi firmou a vládami. Aby to dávalo smysl, musíme mířit na globální trh s globálním partnerem,“ uzavírá Martin Hřeben.

Diskuze (0)

Novinka

Anonym