Covid prodělala více než polovina lidí, ukázala studie hladin protilátek

Zatímco v první vlně pandemie bylo česko „best in covid“, v té následující už jsme patřili mezi nejhůře postižené země v Evropě i ve světě. Počty nakažených v oficiálních statistikách se však mohou od reality významně lišit. Může za to fakt, že mnoho lidí prodělalo nemoc bez jakýchkoliv příznaků, nebo byly jen velmi slabé a nemocný je přisoudil třeba obyčejné rýmě.

Reálný počet nakažených tak jde zjistit pouze studií, při které se u reprezentativního vzorku populace testuje přítomnost protilátek proti viru SARS-CoV-2.

Právě výsledky takovéhoto výzkumu s názvem PROSECO tento týden zveřejnili vědci výzkumného centra RECETOX Masarykovy univerzity. 

Výzkum byl zahájen již v říjnu 2020, nábor dobrovolníků byl ukončen před zahájením masivního očkování v březnu 2021. Svou krev si nechalo na protilátky proti covidu otestovat na 30 000 účastníků starších osmnácti let. 

Pracovníkům z centra RECETOX pomáhali s analýzou vzorků i epidemiologové z partnerského pracoviště na University College London, kanceláře Světové zdravotnické organizace v České republice a Ústavu zdravotnických informací a statistiky.

Co ukázaly výsledky

Výsledky v první fázi studie ukázaly, že se během druhé vlny pandemie mnohonásobně zvýšil počet výskytů protilátek v krvi Čechů. „Zatímco v říjnu a listopadu 2020 mělo sledované protilátky pouze 28 % dobrovolníků, v prosinci 2020 a lednu 2021 to bylo 43 % a v únoru a březnu 2021 už 51 %. To znamená, že v březnu 2021 už nebyla podstatná část české populace k infekci SARS-CoV-2 imunologicky naivní,“ komentoval výsledky imunolog Vojtěch Thon z Masarykovy univerzity.

Z toho vyplývá, že nejméně jedna třetina účastníků, u kterých byly nalezeny protilátky, nezaznamenala žádné příznaky onemocnění a 28 % jedinců s protilátkami nikdy nebylo na PCR testu.

Na důležitost podobných studií upozornil i ředitel Ústavu molekulární a translační medicíny v Olomouci Marián Hajdúch na svém twitterovém účtu a kolegům pogratuloval. Také ale dodal, že studie mají i své limitace: „1. Bias v náboru jedinců - nejsou vybírání náhodně, ale kohorta je opravdu velká na systémovou chybu. 2. Studie neodpovídá (ani nemůže) vůbec na otázku jaká hladina protilátek a na jak dlouho chrání před reinfekcí.“

Vzhledem k masivní očkovací kampani v prvním pololetí roku 2021 budou všem účastníkům studie od března do září znovu měřeny protilátky v těle. Cílem je zmapovat dynamiku tvorby protilátek ve sledovaném vakcinačním období. Třetí fáze výzkumu je plánovaná od října 2021 do března 2022 a vědci během ní budou sledovat vývoj poklesu protilátek.