Ruina kostela se od dob prvních archeologických průzkumů a částečné rekonstrukce původního zdiva stala oblíbeným turistickým cílem. Lidé sem přicházejí zapalovat svíčky nebo slavit důležitá výročí a před týdnem se sem po dvou letech opět vrátili také archeologové s brigádníky.

10 fotografií

„Hledali jsme v okolí stopy osídlení. Dodnes totiž zůstává otazník nad tím, proč tady vůbec kostel vznikl. Ve své době šlo o mohutnou stavbu, jejíž zbytky ale dnes stojí uprostřed jinak úplně pusté krajiny,“ vysvětluje Jiří Klsák, archeolog a předseda Klubu přátel Karlových Varů, pod jehož hlavičkou se na kostele od roku 2002 pracuje.

Tým pod jeho vedením po celých sedm dní prozkoumával okolí bývalých vozových cest podél kostela. „Vedla tudy totiž důležitá obchodní stezka ze Saska a Bavorska, nejspíš proto byl kostel pojmenován po svatém Mikuláši. Ten byl totiž patronem obchodníků a poutníků,“ pokračuje Jiří Klsák.

Ještě před víkendem se pak archeologům podařilo objevit to, co už hledali několik let předtím a tehdy neuspěli. „Narazili jsme na plošinu, do které jsme rozmístili sondy a postupně začali terén odkrývat. Objevili jsme kůlové jamky, s velkou pravděpodobností tu tedy nějaká budova opravdu stála,“ upřesňuje Klsák.

„Naši teorii o tom, že tu skutečně nějaké původní osídlení být musí, podpořil i nález bezmála čtyřiceti keramických střepů ze 14. století. O kousek dál jsme nalezli i střepy pozdně barokního hrnce, který se nám dokonce nejspíš podaří ze střepů i slepit, a tak získáme jeho tvarově autentickou podobu,“ dodává.

Kameníci se vracejí pravidelně

Na archeologickou činnost dostalo v tomto roce karlovarské muzeum od kraje 250 tisíc korun, do této akce pak investovali archeologové 40 tisíc. Brigádníci kopali i v nedalekém bývalém lomu, kde se pravděpodobně kámen na stavbu kostela těžil. 

Na ruinách samotného kostela pak průběžně pracuje se svým týmem i Bedřich Loos ze Stavební hutě Hartenberg. Loosova firma opravuje památky po celém Karlovarském kraji, mimo jiné už několik let pokračuje v sanaci zříceniny hradu Andělská Hora, budovala i teatron ve Valči.

„Na takzvané koruně zdiva se kameny uvolňují často, už proto, že po nich občas lezou návštěvníci. My každou spáru znovu vyčistíme, navlhčíme a kámen za pomoci vápenné malty usadíme zpátky. Všechen materiál k opravám zároveň získáváme z okolí kostela,“ upřesňuje Bedřich Loos.

Archeologové podrobně zkoumali zbytky kostela svatého Mikuláše poprvé v letech 2002 až 2006. Tehdy objevili například architektonické články, které znovu použili. Díky tomu se podařilo obnovit jeden z portálů kostela a také jedno okno. K objevu tehdy Karlovarské muzeum uspořádalo výstavu a vydalo publikaci, za kterou získalo prestižní ocenění v Národní soutěži muzeí Gloria musaealis.

Výzkum samotný pak byl unikátní i v tom, že byl financován soukromými subjekty. „Šlo o ojedinělou akci svého druhu, kdy nás sponzorovali místní podnikatelé tak, že poslali geodety nebo cisternu s pitnou vodou. A to trvá dodnes,“ říká Vladislav Podracký, spoluautor původního výzkumu. 

„Kostel totiž po právní stránce neexistuje, takže město Loket, kterému patří okolní lesy, podniká v současné době nezbytné kroky k obnově právní existence této významné stavby. Teprve poté bude možné žádat o případné dotace na obnovu a rekonstrukci památek, což umožní systémově řešit zachování kostela pro budoucnost,“ dodává Podracký.

Kde nejsou fakta, vznikají pověsti

Existenci kostela poprvé zmiňuje listina krále Václava I. z roku 1253. Poté, co se v polovině 16. století přestala obchodní stezka v jeho sousedství používat, začal chátrat i kostel. Pomalu se vytrácely i zmínky o něm v dobových dokumentech a listinách a na konci 19. století už jako by nikdy neexistoval. 

„A kde končí historická fakta, tam začínají pověsti a těch má kostel svatého Mikuláše víc než dost,“ usmívá se Vladislav Podracký. Třeba tu o mrtvých havířích nebo o stařeně, která obchází kostel a chřestí klíči, aby odehnala hledače pokladů. Klubu přátel Karlových Varů se ale nejvíc líbila pověst o tom, že svatý Mikuláš každoročně chodil nadělovat dárky právě od Krudumu.

„Tak jsme se rozhodli během prvního kola výzkumných prací pověst obnovit a od roku 2005 se tady rok co rok týden před mikulášskou nadílkou koná malý obřad ve spolupráci s církví. Svatý Mikuláš tak do Karlovarského kraje chodí nadělovat dárky s požehnáním a opět znovu od Krudumu,“ uzavírá Podracký.

Archeologové se před dvěma lety vrátili pod Krudum: