Karel Obluk je český podnikatel, investor a expert na technologie spjaté s kyberbezpečností. Dnes je partnerem venture kapitálového fondu Evolution Equity Capital Partners. Předtím ale dlouhá léta působil na pozici technického ředitele české antivirové firmy AVG, se kterou došel až na newyorskou burzu.

AVG koupil v roce 2016 český konkurent Avast, který byl v minulém týdnu pohlcen americkým gigantem NortonLifeLock. Jak toto spojení Karel Obluk hodnotí z pozice produktů i další strategie?

Společnosti Avast i NortonLifeLock jsou známy především jako výrobci antivirů, tedy programů pro zabezpečení koncových stanic – ať už jde o počítače, nebo chytré mobilní telefony. Antiviry jsou přitom dnes již považovány za běžné vybavení, komoditu, produkt, který již nemůže přinést nějaké zásadní inovace.

Řada uživatelů se spokojí s ochranou, která je součástí operačního systému, jako je Microsoft Defender, případně jejich poskytovatele elektronické pošty, jako je například Google Mail.

Obě firmy navíc působí především v segmentu spotřebitelů, kde je silný hlavně Avast, a malých až středních společností. Tedy v oblastech, kde ochota utrácet za zabezpečení není příliš vysoká. Uživatelé zkrátka čekají, že za běžnou úroveň ochrany by neměli platit – nebo alespoň ne žádné horentní sumy.

Kde je tedy ten zajímavý business? Proč je hodnota Avastu i NortonLifeLocku tak vysoká a hlavně, proč dává smysl jejich spojení? Co přinese firmám, jejich akcionářům a v konečném důsledku i jejich zákazníkům?

Avast ani Norton není jen antivir

Především je nutné upřesnit, že ani Avast, ani NortonLifeLock už dávnou nejsou „jen“ antivirové společnosti. Ony i jejich antiviry samy o sobě jsou velmi pokročilé produkty nabité nejnovějšími technologiemi.

Obě firmy již dlouhé roky využívají pokročilé metody strojového učení či poznatky z oblasti kryptografie a každý antivirus si s sebou nese malý „virtuální počítač“, firewall, samozřejmostí je i analýza elektronické pošty či schopnost zpracování nejrůznějších formátů souborů. A v tomhle výčtu by se dalo dlouho pokračovat.

Přesto, nebo právě proto, těžiště dalšího výzkumu a zaměření obou společností již dávno není jen detekce škodlivého kódu na počítačích nebo mobilech.

Pozornost jejich vývojářských a produktových týmů se stále více zaměřuje na ochranu soukromí, identity, na zabezpečení citlivých údajů a vše, co s tím souvisí. Především v případě Avastu to není žádná novinka a jde o dlouhodobou strategii.

Když Avast vstupoval v roce 2018 na burzu v Londýně, jedním z hlavních úkolů tehdejšího vedení bylo přesvědčit investory, že má dlouhodobou vizi, která přesahuje jen oblast antivirů.

Přes počáteční trochu chladnější přijetí se to podařilo; především Ondřej Vlček po svém nástupu do funkce CEO již úspěšně prezentoval Avast jako společnost, která nejen dokáže rychle a dobře reagovat na nové bezpečnostní hrozby, ale vidí také daleko do budoucna.

CEO Avastu Ondřej Vlček | Foto Michael Tomeš

Jako dobrý tah se ukázal i výběr nového CTO, Michala Pěchoučka, experta na strojové učení a umělou inteligenci. To jen dále podtrhlo zaměření Avastu na využití obrovského množství dat, která se soustředí v jeho datových centrech, pro ochranu soukromí a zlepšení zabezpečení uživatelů.

Vydání Forbesu Zázrak

Tato schopnost se stala jednou z klíčových hodnot společnosti. Cestou došlo i k chybám a zaškobrtnutím, jako byla aféra s dceřinou společností JumpShot. Ondřej Vlček však byl schopen dobře a rychle zareagovat a většina uživatelů i investoři nakonec tento incident Avastu odpustili.

Pozice antiviru s největším počtem uživatelů, který, i díky akvizici AVG, dosahuje téměř půl miliardy, tedy dělá z Avastu opravdu velmi silného celosvětového hráče se skvělou technologií a výbornou schopností využít svoji uživatelskou základnu.

Na druhou stranu je tu NortonLifeLock, který má velmi silnou značku, a to především v anglicky mluvících zemích. Technologicky na tom také není nikterak špatně. Před několika lety koupil společnost Avira, která dlouho patřila mezi naprostou technologickou špičku na trhu antivirů.

Produkty Norton byly a jsou používány hodně také v malých a středních firmách, kde za ně jsou uživatelé ochotni dobře platit. Akvizice LifeLocku v roce 2017 pak společnost dále posunula do oblasti ochrany soukromí a identity ve spotřebitelském segmentu, především v Severní Americe.

Přesto hlavní sílu společnosti vidím především v její schopnosti prodávat a také v její silné pozici v segmentu malých a středních firem.

Boj s obry

Co tedy vznikne spojením obou společností? V první řadě skutečně velmi silný globální hráč, s velice dobrou technologií a více než půl miliardou aktivních uživatelů. Dohromady se tak již může postavit i takovým obrům, jako je Google, Microsoft nebo Apple.

Jakkoli jsou tyto firmy známy především díky jiným produktům a službám, musíme na ně nutně pohlížet i jako na jedny z největších hráčů na poli bezpečnosti.

Jen příjmy Microsoftu z bezpečnostních produktů napojených na cloudovou nabídku Office365 Enterprise z něj dělají jednu z největších bezpečnostních firem na světě z hlediska tržeb.

Počty instalací Windows Defenderu pak představují podobnou pozici z hlediska počtu aktivních uživatelů. Podobně to platí pro Google a ochranu mobilních zařízení nebo elektronické pošty, či v případě celého ekosystému Apple.

Cesta to nebude lehká a bude ještě dlouhá.

Pokud má někdo do budoucna konkurovat těmto obrům v oblasti bezpečnosti a ochrany soukromí, potřebuje velmi silnou pozici na trhu. Musí umět dobře prodávat, mít skvělé technologie a současně mít opravdu hodně aktivních uživatelů. Jen tak bude možné opravdu rychle a efektivně zachytit nové bezpečnostní hrozby, jak na počítačích, tak především na mobilních a dalších chytrých zařízeních.

Jen s velkým množstvím uživatelů také bude možné nabízet nové služby zaměřené na ochranu soukromí, anonymizaci, nové spolehlivé metody autentizace či zabránění krádežím identity.

Cesta to nebude lehká a bude ještě dlouhá, nicméně spojení Avastu a NortonLifeLock dává oběma firmám šanci, že do budoucna zůstanou na poli bezpečnosti skutečně významným hráčem.

A koncovým uživatelům pak naději, že nebudou zcela „v zajetí“ jediného dodavatele jejich operačního systému.