Tereza Engelová: Proč se Tálibánu daří postupovat takovou rychlostí

12. srpen 2021

Islámské hnutí Tálibán postupuje v Afghánistánu rychlostí, kterou neočekávali ani místní obyvatelé. Během týdne padlo do rukou islámského hnutí osm provincií i na severu země, který byl tradičně baštou protitálibánského odporu. Proč vláda i místní warlordi de facto rezignovali na obranu těchto území a v čem je situace jiná než před třiadvaceti lety, kdy Tálibán o sever země také bojoval?

Tálibán podle webu Long War Journal ovládal k desátému srpnu 233 afghánských okresů. Vláda jich kontroluje 65 a o zbývajících 109 se bojuje. Islámské hnutí postupuje ovšem ohromnou rychlostí. Na severu země obsadili jeho bojovníci během týdne osm provincií. Teď se stahují k metropoli provincie Balch Mazár-e-Šarífu, kde se očekává jejich střet s jedním z nejmocnějších mužů v oblasti generálem Abdulem Rašídem Dóstumem, který tam přiletěl z Turecka a Mazár chce údajně bránit stejně jako před třiadvaceti lety. Tehdy ale příliš úspěšný nebyl. Během let 1997 a 1998 padl Mazár-e-Šaríf do rukou Tálibů dvakrát.

Čtěte také

Poté, co město 8. srpna 1998 dobyl Tálibán podruhé, pomstil se za předchozí vlny odporu masakrem civilních obyvatel. O život přišlo osm tisíc mužů, žen i dětí. Hrozí opakovaní takového scénáře i teď? S největší pravděpodobností nikoliv. Důvodů je pro to víc.

Současný Dóstum už není mocným polním velitelem devadesátých let. Tehdy čítaly milice faktického vládce severních provincií kolem padesáti tisíc mužů, k dispozici měl tanky i stíhačky.

Odpor? Téměř neexistuje

Dnes je situace jiná. Podle zpráv z provincií, které na severu Tálibán už dobyl, kladou místní milice odpor jen velmi sporadicky. Pokud se tak děje, vydrží den, dva a zmizí. Nemají dost bojovníků, ale zřejmě ani motivace čelit tálibánské převaze. Proč?

Čtěte také

Podle některých afghánských analytiků může být chabý protitálibánský odpor – jak milic bývalých polních velitelů, tak vládních vojenských jednotek – neoficiální součástí mírových dohod z Dauhá, které s Tálibánem uzavřely Spojené státy a zpečetily tak stažení svých jednotek z Afghánistánu.

Těmto spekulacím nahrává i způsob, jakým Tálibán dobytá území přebírá. Jeho muži obsadí budovu guvernéra, policejní a vojenské objekty, věznice. V ulicích se ale oproti devadesátým letům nerabuje, majetek civilistů nechávají většinou na pokoji. Promyšlenou mají Tálibové také správu dobytých i nedobytých území. Každá provincie má přidělené dva guvernéry. Jeden se zabývá civilními záležitostmi a druhý vojenskými.

Hlavně nezničit město

Jiným prozaičtějším důvodem může být i fakt, že z bývalých polních velitelů jsou dnes především podnikatelé. Muži s obrovskými majetky, kteří do rozvoje měst v severních provinciích investovali nemalé peníze. Kromě komerčních objektů jim patří i soukromé nemocnice nebo školy. Zkrátka boje uvnitř měst a ničení místní infrastruktury by se zásadně dotklo i jejich majetku a to podle názoru některých Afghánců nechtějí ani Abdul Rašíd Dóstum, ani Atta Muhammad Nur dopustit.

Tereza Engelová

Odpor nekladou ve velkém ani místní obyvatelé. Oproti Tálibánu devadesátých let, který se etnicky skládal převážně z Paštúnů, jsou dnes členy jeho jednotek také Uzbeci a Tádžici, kteří znají místní prostředí a často jsou s ním rodinně propojeni. Lidé tedy mají k dispozici zprávy o tom, kde se chystá Tálibán zaútočit i jak bude ofenzíva probíhat. Tálibán neničí civilistům majetky, školy, včetně dívčích, nechává alespoň zatím otevřené. Jestli je to nastavení, které přetrvá, nebo se bude s postupem času měnit, je ale zatím těžké odhadnout.

Autorka je komentátorka serveru HlídacíPes

Spustit audio

Související