Muzeum romské kultury pořádá pietní shromáždění v Hodoníně u Kunštátu
Ve středu 18. 8. 2021 od 11 hodin se uskuteční v Hodoníně u Kunštátu. Památníku holokaustu Romů a Sintů na Moravě na místě bývalého tzv. cikánského tábora Pietní shromáždění k uctění památky obětí holokaustu. Pietní akt se bude konat také v Černovicích na místním hřbitově, kam se účastníci shromáždění přesunou autobusem.
Letos v srpnu si připomínáme 78. výročí od vypravení velkého transportu romských mužů, žen a dětí z tzv. cikánského tábora v Hodoníně u Kunštátu do koncentračního a vyhlazovacího tábora Auschwitz II-Birkenau. Většina z nich se už nikdy nevrátila. V táboře během internace zahynulo více než 207 osob včetně dětí.
Pietní shromáždění bude zahájeno v Atriu památníku v 11 hodin, kdy zazní hudba Zdeňka Lázoka a zpěv Pavlíny Matiové. Následovat budou proslovy významných osobností.
Za Jihomoravský kraj promluví náměstek hejtmana Jan Zámečník a starosta Brnasever Martin Maleček, svou zdravici připojí polští hosté Andrzej Kacorzyk (zástupce ředitele Státního muzea Auschwitz-Birkenau a současně ředitel Mezinárodního centra edukace o Auschwitz a holocaustu) a Roman Kwiatkowski (předseda Sdružení Romů v Polsku). Promluví také zástupce německé ambasády Hans-Peter Hinrichsen a pozůstalí po obětech tzv. cikánského tábora v Hodoníně.
Do programu v letošním roce zařadili pořadatelé také představení publikace nakladatelství KHER. Jedná se o autobiografii Philomeny Franz (*1922), která nese název žít bez hořkosti: Příběh německé Sintky, která přežila holokaust.
Kniha poprvé vyšla v roce 1985 v nakladatelství Herder ve Freiburgu pod názvem Zwischen Liebe und Hass: Ein Zigeunerleben. Jednalo se o jedno z úplně prvních tištěných vydání autentických svědectví Romů a Sintů — přeživších tzv. konečného řešení cikánské otázky. Vzpomínky paní Franz jsou doplněny o jedinečné fotografie z jejího soukromého archivu.
„Po několika dlouhých desetiletích, kdy kniha žít bez hořkosti vyšla v Německu, vychází i v českém překladu u nás. V Německu vyšla těsně poté, kdy se německým Romům, tedy Sintům, po téměř čtyřicetileté snaze podařilo dosáhnout veřejného uznání genocidy Romů a Sintů za druhé světové války. U nás tento proces uznávání nepostupoval o nic rychleji,” uvedla ke knize ředitelka Muzea romské kultury Jana Horváthová s tím, že političtí představitelé si i u nás každoročně oficiálně připomínají památku obětí holokaustu, ale ty romské zůstávají stále poněkud stranou, zejména pak u běžné veřejnosti.
“Příběhy Romek a Romů válkou postižených, či jejich rodin za války přímo zdecimovaných, jsou dodnes valné části veřejnosti neznámé. Sami Romové od války neměli velkou chuť veřejně sdílet své osudy, snad i proto, že vnímali, že společnost na ně není zvědavá, že na ně není „naladěná”. A moc bolavá až intimní témata, která nelze sdílet v nevhodném prostředí, pak o to více bolí. Příběh zahraniční Romky bude možná přijatelnější. Je to příběh, v němž mnohé je podobné s osudy našich Romů, kteří byli nuceni toto prožít. Příběh Philomeny Franz stojí za to číst, je to příběh výjimečně silné ženy, ženy nadané, ženy, kterou ani lidská zloba nedokázala zlomit,” dodala Horváthová.
V průběhu programu zazní skladba vítěze 2. ročníku Soutěže Emílie Machálkové a Karla Holomka skladatele Patrika Kaka Stínové oběti.
„Zde zazní halgató Aušvicaté hi kher báro v podání Pavlíny Matiové a modlitba a slovo starokatolického kněze a generálního sekretáře Ekumenické rady církví ČR Petra Jana Vinše,” přibližuje pietu Horváthová.
Jako doprovodný program se budou moci návštěvníci zúčastnit komentované prohlídky stálé expozice Tábor Hodonín u Kunštátu: Průsečík tragických osudů 1940—1950. Střední Evropa, která byla nově otevřena v červenci letošního roku.
V památníku jsou také dvě krátkodobé výstavy. První tvoří kresby tehdy náctileté Helgy Weissové-Hoškové z jejího pobytu v terezínském ghettu Maluj, co vidíš.
Druhou je představení příspěvků z 2. ročníku Soutěže Emílie Machálkové a Karla Holomka, které tematizovala holokaust Romů, z níž je i vítězné dílo — dřevěná socha Jakuba Brázdy Nemtudomka instalována v prostorách pod bývalou administrativní budovou.
Program bude završen přesunem autobusů ve 14:35 do Černovic a uctění památky zejména dětských obětí tzv. cikánského tábora, které jsou pohřbeny na hřbitově v Černovicích.
