Černý pirátský šátek a na něm bílé lebky.

S touhle ozdobou na hlavě Martin Doktor před 25 lety v Atlantě vybojoval dvě zlaté medaile v rychlostní kanoistice.

Martin Doktor s pirátským šátkem.

A velmi podobný šátek, byť s opačnými barvami, si do Tokia přivezl i jeho nástupce Martin Fuksa, který páteční rozjížďkou na olympijské regatě na kilometru v singlu prolétl. Z prvního místa postoupil do sobotního semifinále.

Martine, má ten šátek nějaký význam?
To já nevím. To já nevím. Možná (usmál se).

Vaše rozjížďka byla dost zajímavá. Překvapil mladý Maďar Adolf, který dojel druhý a třetí dvojnásobný olympijský šampion Sebastian Brendel musel do oprav. Jel jste naplno?
Naštěstí naplno ne, ale nebudu lhát, že jsem se trochu nevydal. Lehce jsem v tom finiši vytuhnul, ale kontrolovaně, věděl jsem, že mě kluci snad nedojedou. Já myslel, že si to v klidu projedeme jen se Sébou, včera jsme se o tom i bavili, kdy mi říkal, že doufá, že nepojedu moc rychle, já mu taky říkal, že snad nepojede moc rychle. Doufal jsem, že tam nebude nikdo třetí, kdo by se zbláznil a chtěl nám stačit, ale našel se ten Maďar a teď jsem se dozvěděl, že to dal ještě na druhé místo, takže chudák Séba musí jet ještě čtvrtfinále, což mě hodně mrzí. Ale je to sport, já jsem rád sám za sebe, že jsem dokázal rozjížďku vyhrát.

Jaké dneska byly na vodě podmínky?
Teplo je tu každý den, s tím už jsme se smířili. A co se týče větru, byl protivítr, takže dlouhý těžký kilometr, nic, co bych si přál, ale to neovlivním, takže se to snažím neřešit, zítra bude pravděpodobně foukat dost podobně.

Je hodně důležité pošetřit síly a nejet ještě čtvrtfinále?
Rozhodně. Já si od začátku řekl, že chci postoupit rovnou do semifinále a nejet čtvrtfinále. Takže když jsem tam viděl toho Maďara, věděl jsem, že i když bych měl jet úplně naplno, tak musím a věřil jsem si, že postoupím. To se naštěstí povedlo, a ještě jsem tam sílu měl, tak super.

Bylo důležité dojet v rozjížďce první pro sebevědomí?
Během toho závodu jsem si říkal, že klidně dojedu za Sébou druhý a ušetřím síly. Ale když on šel přede mě, já jsem furt své tempo, jenže najednou jsem ho začal stahovat.

A postupně jste se přes něj i dostával.
Říkal jsem si, jestli se šetří na finiš? Já jsem se docela šetřil, takže jsem věděl, že síly do finiše mám. Pak jsem to zkusil lehce zvednout, byl jsem první a řekl jsem si, že by to chtělo udržet a zvednout si sebevědomí. Že první dojedu, i když to nic moc neznamená. Vlastně jen to, že jsem ušetřil jednu jízdu, a to je nejdůležitější.

Zato fenomén posledních 10 let Brendel si druhé místo nepohlídal. Čím to?
Vlastně nevím, co by se mohlo stát, aby se on nechal od někoho předjet. Napadá mě jenom to, že třeba na tom singlu není úplně tak rychlý. Nemyslím si, že by chtěl jet čtvrtfinále navíc. I včera jsme si řekli, že tu rozjížďku nepojedeme nějak rychle, ale bohužel. Každopádně to neřeším, je to soupeř.

V jaké lodi jste rozjížďku jel?
V té, která předevčírem přišla, na níž jsem jel ten první závod v Čechách, kde jsem ji jen odzkoušel a pak jsme ji v květnu poslali sem lodí. Jen jsem vyměnil ten záklek, tu věc, na které klečím. Pár věcí jsem tam ještě upravil, nalepil jsem si tam jméno, samolepky Tokia. Včera jsem se na ní rozjel, dneska jel olympijský závod a vyhrál jsem rozjížďku.

V čem je hlavní rozdíl oproti té, na které jste tady doposud trénoval?
Šlo jen o design, je to úplně stejný typ, i když ta loď je vždycky malinko jiná. Myslím, že tahle je aspoň o trošku lepší než ta, na které jsem trénoval v Koči. Může to být trochu i barvou, že ta černá trochu zeštíhluje a zdá se mi trochu menší, ta bílo-červená se mi zdála masivnější. Tahle je pro mě lepší.

Je i pro psychiku dobré mít svou loď a nedělat na olympiádě kompromisy?
Určitě i tím, že mi design lodě navrhla manželka Anička, tak bych na ní chtěl jet. Pro mě je ta černá i symbolická, dal jsem si jí proto, že vloni zemřel Aničky děda, tak jsem to chtěl udělat pro něj, že je celá černá. A trikolora je česká, protože reprezentuju Českou republiku a jsem na to hrdej.

Manželka se věnuje designu?
Ona studuje reklamní fotku, ale baví ji takové věcičky, práce ve photoshopu a tak. Tak jsem jí řekl, že tady je loď a byl bych rád, kdyby tam udělala trikoloru, tak ji udělala.

Jak moc vás povzbudil čtvrteční bronz Josefa Dostála a Radka Šloufa?
Je to samozřejmě super, že kluci mají medaili. Já bych rád šel v jejich šlépějích, rád bych si takovou medaili někdy pověsil na krk.