Vysočina ztrácí pověst houbařského ráje, za neúrodou je i kůrovcové kácení

  8:46
V minulých letech nebývalo v sezoně problémem za dopoledne nasbírat v lesích na Vysočině plné košíky hřibů. Letos je však situace jiná. Kvůli přívalovým dešťům, ale také masívnímu kácení kůrovcem napadených stromů tyto houby prakticky nerostou. A houbařům ve velkém mizí i oblíbená místa.

Poměrně vzácným druhem hub je křemenáč smrkový. Tuto dvojici s krásně zbarvenými klobouky našel houbař na Žďársku. | foto: Jiří Řezníček

Když se teď vydáte s košíkem do lesa na houby, pravděpodobně s prázdnou neodejdete. „Byla jsem na houbách v neděli a našla jsem růžovky, kováře a pár praváků. Většina ale byla červavá,“ říká paní Jana, která houbařila v okolí Lhotky na Žďársku.

Na diskusních fórech se amatérští mykologové chlubí také fotografiemi s množstvím žlutých lišek nebo bedel. Přesto nejsou houbaři z Vysočiny ani mykologové úplně spokojení.

„Už jaro bylo překvapivě průměrné. Na začátku léta byla vlna hřibů, hlavně hřibu dubového, ale nebyla nijak extra silná. Trošičku jsem očekával více jedlých hřibovitých hub,“ říká Jiří Burel, předseda Mykologického klubu Jihlava.

Nyní podle něj můžeme nacházet v lesích první hřiby smrkové. „Roste také hřib kovář, lišky, muchomůrky, holubinky. Ale není to ještě na plné košíky, jako tomu někdy v tomto období bývá,“ dodává.

Místo hlubokých hvozdů jsou holiny

Přitom jaro a léto letos není suché, je i dostatek vláhy. „Ale bouřky byly s přívalovými dešti. Pro houby je lepší dlouhodobější deštík, kdy prší pozvolna i dva dny v kuse. Uvidíme, co přinesou další dny, kdy má být chladněji a pršet,“ připomíná mykolog Burel.

Sám očekává hlavní houbařskou sezonu až na přelomu září a října, kdy jsou vhodné podmínky pro růst hřibovitých hub.

Hledačům na Vysočině nenahrává ani kůrovcová kalamita posledních let. Kvůli intenzivní těžbě zůstaly místo hlubokých hvozdů často jenom holiny. Houbaři tak přišli o svá osvědčená místa.

„Je to bída. Kam jsem roky chodíval, je buď suchá holina, oplocenky s malými stromky, anebo metr vysoká tráva a ostružiny,“ krčí rameny Milan Koudela, který chodí houbařit do okolí Rytířska.

Z Vysočiny se brzy bude na houby jezdit jinam

Podle Kateřiny Pauzarové, jednatelky Mykologického klubu Jihlava, si lidé musí nejprve rozmyslet, na jaké místo chtějí jít hledat. Vybírat musí hlavně podle toho, kde ještě nějaký les stojí.

„U Puklic jsme měli v docházkové vzdálenosti padesát hektarů lesa. Teď je 40 hektarů pryč. Podobně je to i na dalších houbařských místech, například v okolí Třeště a Velkého Špičáku. Zdá se, že z Vysočiny, která je nazývána houbařským rájem, budeme muset jezdit jinam,“ posteskla si.

S vykácenými plochami se mění i celý les. „Neprospívá a celkově tam panuje nepohoda. Když se naruší podhoubí, které je spojeno s životem stromů, je to znát i v lese, který ještě stojí,“ připomíná Pauzarová.

Přesto se vysočinští mykologové nevzdávají a na podzim plánují tradiční výstavu v Muzeu Vysočiny Jihlava. Uskutečnit by se měla na přelomu září a října. Ta loňská byla kvůli koronaviru zrušena.