Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Měsíc, Země, Mars – Lunalón, Terralóna, Marsmeloun na Kraví hoře

Měsíc, Země, Mars – Lunalón, Terralóna, Marsmeloun na Kraví hoře

Odehraje se něco jako z vědecko-fantastického filmu. Od čtvrtka 5. srpna do čtvrtka 12. srpna se na brněnské Kraví hoře můžete projít nejbližším vesmírným okolím našeho světa. Jistě, bude třeba kapka představivosti, ale jinak je to velmi snadné. Připraveny pro vás budou desetimetrové modely planety Země s Měsíce, k tomu pak nejbližší destinace meziplanetárních výprav: Mars.

„Jedná se o unikátní moment, který se možná už nezopakuje,“ komentuje Jiří Dušek, ředitel Hvězdárny a planetária Brno, velitel stroje na zázraky. „Vždyť vystavit pouze jeden jediný desetimetrový model pro nás představuje komplikovanou akci, na které se skrytě podílí celá řada lidí. Od těch, co sledují meteorologickou situaci, přes ty, kteří zajišťují doprovodný program, až po ostrahu nebo úklid. Je tedy zřejmé, že tři modely nám způsobí ještě více vrásek, ale když to vyjde, návštěvníci nevyjdou z úžasu.“

Všechny tři modely jsou navržené tak, aby byly pro publikum zajímavé ve dne i v noci. Proto při výrobě autoři Michal Okleštěk a Jan Machát (VISUALOVE) věnovali pozornost osvětlení navržené grafiky a ladili teploty chromatičnosti světel tak, aby v létě na Kraví hoře měli lidé opravdu pocit, že se jedná o oranžovou planetu, planetu Zemi nebo náš světle šedý Měsíc.

„Přece jen vytvořit model Marsu je složitější, než se může zdát. Práce na něm trvala několik měsíců. Samotná tvorba textury trvala v grafických programech tři týdny. Předcházelo jí shánění podkladů z NASA a jejich úprava tak, aby byly výstupy použitelné při tisku,” objasňuje Michal Okleštěk.  „I když jsme dělali nafukovací objekt již potřetí, tak nemůžeme říct, že by byla práce o tolik jednodušší, právě naopak. Povrch Marsu je tvořený krátery, planinami, koryty po lávových řekách a vše správně graficky zpracovat byla mravenčí práce,” dodává Jan Machát. 

Podklady pro Lunalón vytvořila sonda Lunar Reconnaissance Orbiter, která od roku 2009 mapuje našeho vesmírného souseda s rozlišením 100 metrů, včetně záběrů vybraných oblastí s detaily 50 cm malými. Potisk je tak dokonalý, že z větší vzdálenosti připomíná reálný satelit. Ostatně, kdybyste Lunalón chtěli vidět stejně malý, jako Měsíc na pozemské obloze, museli byste se od něj vzdálit na více než 1 kilometr.

Zatímco skutečná planeta Země má průměr necelých 13 tisíc kilometrů, Terralóna pouhých 10 metrů. V takovém měřítku by Mount Everest sahal do výšky 7 milimetrů. V nezmenšené realitě se Mezinárodní kosmická stanice pohybuje ve výšce 400 km rychlostí 28 tisíc kilometrů v hodině. U Terralóny bychom tuto základnu našli ve výšce 30 centimetrů. Náš Měsíc by měl průměr necelé 4 metry a pohyboval by se asi tři sta metrů daleko. O tom, jak je vlastně vesmír pustý, svědčí fakt, že Slunce by sice mělo podobu koule o průměru 1 kilometr, ale bylo by 120 kilometrů daleko, tedy zhruba u Ostravy.

V tomto Marsmelounu měřítku by 21 kilometrů vysoký Olympus Mons – nejvyšší místo na povrchu Marsu – vypadal jako třícentimetrový hrbolek, naopak nejhlubší místo v kaňonu Vales Marineris by sahalo asi 1,5 centimetru hluboko. Planeta Mars má dva měsíce. Phobos by se proměnil v hrudku o velikosti asi 3 a půl centimetru, která planetu oblétne jednou za necelých osm hodin ve vzdálenosti asi pěti metrů. Poloviční Deimos by se pohyboval třikrát dál. Pokud byste si chtěli představit, jaký výhled budou mít kosmonauti z budoucí orbitální stanice, přibližte se k modelu na vzdálenost asi půl metru.

„Napadá mne ještě jedna drobná kuriozita, doplňuje Jiří Dušek. „V desetimetrovém měřítku by měl člověk velikost srovnatelnou s virem. Naše lidská těla jsou tedy k modelům ve stejném poměru, jako naše lidská těla k viru covid-19. Toho se ale nebojíme, byť respektujeme rozumné chování.“

  • Modely Měsíce, Země a Marsu jsou vystavovány v parku na brněnské Kraví hoře
  • Od 5. do 12. srpna vždy od 14.00 do 24.00.
  • Instalaci modelů může ohrozit silný, nárazový vítr nebo hustý déšť, proto si před cestou na facebook.hvezdarna.cz nebo na webu www.hvezdarna.cz. aktuální situaci.
  • V sobotu 7. srpna proběhne dronová show (21:30 a 23:00, délka 8 minut, hudební doprovod na Rádiu Krokodýl 103 FM), které přístup k modelů omezí od 20:30.
  • Každý večer ve 20:00 je připraveno krátké povídání u modelu Terralóny.
  • Každý večer od 21:00 (kromě soboty 7. srpna) promítá letní kino s vesmírnou duší. Program najdete níže nebo
  • Každé odpoledne a podvečer nabízí naše digitárium celou řadu pořadů pro malé i velké.
  • Vstup k planetám nebo do letního kina je zdarma, na projekce do digitária vstupenku potřebujete.
  • K cestě na Kraví horu použijte městkou hromadnou dopravu, pokud přijedete automobilem, můžete zaparkovat na odstavné ploše za hřištěm Draken. V okolních ulicích je modrá zóna typu C (od 6 do 18 hodin a o víkendu zdarma).
  • Volně přístupné toalety jsou u nás na hvězdárně.
  • Přímo na hvězdárně jsou automaty s jednoduchým občerstvením, v okolí je restaurace Monte Bú, Hospůdka za homerunem, Rio bar a samoobsluha Brněnka.

Hlavním organizátorem celého projektu je Hvězdárna a planetárium Brno, která spolupracuje s řadou dalších institucí: VISUALOVE, Sportovně-rekreační areál Kraví hora, SNIP&Co., Dopravní podnik města Brna, Městská policie Brno, městská část Brno-střed, magistrát města Brna, HitRadio City Brno, Deník. Součást projektu Jihomoravský kraj fandí vědě.




O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.

Štítky: Hvězdárna a planetárium Brno


17. vesmírný týden 2024

17. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 22. 4. do 28. 4. 2024. Měsíc bude v úplňku, meteorů z roje Lyrid proto mnoho neuvidíme. Slunce je pokryto hezkými malými skvrnami, které byly v nejaktivnější oblasti viditelné i okem přes patřičný filtr. Kometa 12P/Pons-Brooks už pozorovatelná není a jakmile to svit Měsíce umožní, nabídne obloha jen několik slabších komet. SpaceX letos uskutečnila už 40. start Falconu 9 a při příštím startu očekáváme už 300. přistání prvního stupně této rakety. Komunikace s helikoptérou Ingenuity již nebude možná, Perseverance jede pryč za dalšími výzkumem povrchu Marsu. Před 250 lety se narodil anglický astronom Francis Baily.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mesiac v prvej štvrti

Mesiac vo farbe, farby sú zvýraznené nastavením väčšej farebnej sýtosti. Niektoré vyvrelé horniny sú sfarbené do modra

Další informace »