Divadelní noviny Aktuální vydání 8/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

8/2024

ročník 33
16. 4. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny > Zprávy

    Zemřel Milan Stehlík

    Foto archiv ND

    Milan Stehlík

    13. 4. 1944 Mladá Boleslav – 2. 8. 2021 Mělník

    Herec, dlouholetý člen Činohry Národního divadla v Praze.

    Pocházel z uměleckého prostředí. Jeho otcem byl režisér a dramaturg Miloslav Stehlík (1916-1994), matkou divadelní herečka Růžena Stehlíková, rozená Plachá (1919-2006). Po maturitě udělal zkoušky na DAMU, kde vystudoval herectví (1966). Své první angažmá našel v Městských divadlech pražských (1966-1970), kde si zahrál například ve Zkrocení zlé ženy nebo v Hrátkách s čertem. Po čtyřech sezonách dostal nabídku do Národního divadla, kam nastoupil v roce 1970 a působil zde až téměř do konce svého života.

    S Nelly Gaierovou v televizní pohádce režisérky Vlasty Janečkové Jak se Honza učil bát (1974). Foto archiv

    Za bezmála padesát let zde ztvárnil více než stovku nejrůznějších rolí. Začal rolemi mladých milovníků nebo komických typů a postupně se přehrál do charakterních úloh. Ztvárnil například Lepohlava v Klicperově Hadriánovi z Římsů, Prokopa v Tylově Paličově dceři, Vodníka Michala v Jiráskově Lucerně, Martina ve Stroupežnického Našich furiantech, Ferdyščenka v dramatizaci Dostojevského Idiota, Oswalda v Shakespearově Králi Learovi a Druhého komika v Hamletovi, Jepichodova v Čechovově Višňovém sadu či Chalupu v Krobotově dramatizaci Roku na vsi bratří Mrštíků. V posledních letech ho diváci viděli mimo jiné jako Pana Steinera v dramatizaci Greenova Doktora Fischera ze Ženevy, jako Terinina otce v adaptaci Hrubínovy Romance pro křídlovku, Želdybina v dramatizaci Bulgakovova Mistra a Markétky, Petra v Shakespearově Romeovi a Julii, Číšníka v Goldoniho Sluhovi dvou pánů, Smitha v Brechtově/Weillově Žebrácké opeře, Sganarela v Molièrově Donu Juanovi, Předsedu v Topolově Konci masopustu, Dightona v Shakespearově Richardovi III.

    S Radovanem Lukavským a Miroslavem Donutilem na zkoušce Molièrova Dona Juana (režie Jan Nebeský, prem. 13. 3. 2008). Foto Hana Smejkalová

    Nejvýznamnější jeho herecký úspěch ale přišel až v roce 2014, kdy účinkoval v ND v dvojroli Maloměťák/Důstojník v inscenaci 1914 amerického režiséra Roberta Wilsona. V posledních letech pak vystupoval v inscenacích Audience u královny, Zbyhoň!, Sen čarovné noci či opeře Juliette (Snář). V Národním divadle si vyzkoušel i jiné profese, ke dvěma inscenacím v sedmdesátých letech například napsal písňové texty. (Více o jeho angažmá v ND zde.)

    Důstojník v inscenaci Roberta Wilsona 1914  (ND, prem. 30. 4. 2014). Foto Lucie Jansch

    Robert Wilson: 1914  (ND, prem. 30. 4. 2014). Foto Lucie Jansch

    V posledních letech spolupracoval i s jinými scénami. Vystupoval například v představeních divadelního spolku Kašpar (Řekni větší lež, Proměny Briana Friela), hostoval v Divadle Komedie (Humanisti režiséra Jana Nebeského, 2007, Oidipús Rex Jana Novotného, 2008), v Divadle Palace a účastnil se divadelních a filmových projektů Miroslava Bambuška (Quatro Mother Fuckers, Nature, Jan Hus – mše za tři mrtvé muže, Pevnost…).

    S Danielou Kolářovou v inscenaci Divadla Palace Dámy z Aniane (r. Viktorie Čermáková, prem. 11. 11. 2015). Foto Roman Albrecht

    Ve filmu se příliš neuplatnil. Debutoval nevelkou postavou studenta v hudebním filmu Ta naše písnička česká (1967), později v několika filmech kriminálního ražení ztvárnil příslušníky bezpečnosti (Člověk není sám, 1971; Svědectví mrtvých očí, 1971; Sázka na třináctku, 1977). Naposledy vytvořil roli hostinského ve filmu Anglické jahody (2008).

    Častěji pracoval pro televizi. Hrál v několika inscenacích a seriálech (Třicet případů majora Zemana, 1974; Zlá krev, 1986). Nejpočetnější položku v jeho televizní filmografii tvoří pohádky a filmy pro děti a mládež (Dobrodružství Huckleberryho Finna, 1966; Princ a chuďas, 1971; Krásná čarodějka, 1997). Naposledy vystoupil v televizi v roce 2016, kdy hrál v seriálu Doktor Martin.

     

    Věnoval se také dabingu. Nejvíce se do povědomí (nejen) dětských diváků zapsal jako Vilík v seriálu Včelka Mája (1975). Z pořadů pro děti je známý také jako hlas Brepty v seriálu Gumídci nebo Lenocha ve Šmoulech.

    Jeho bratrem byl scenárista, dramaturg a filmový a televizní režisér Ivan Stehlík (*1947). Jeho manželkou byla divadelní herečka Ivana Vondrovicová (*1944).

    Zemřel po dlouhé a vleklé nemoci na Oddělení dlouhodobé lůžkové péče Nemocnice Mělník. O jeho úmrtí informoval mluvčí ND Tomáš Staněk.

    /Pro i-DN z více zdrojů zpracoval hul/

    • Autor:
    • Publikováno: 2. srpna 2021

    Komentáře k článku: Zemřel Milan Stehlík

    1. Irena Červinková

      Avatar

      Maminka byla Růženka Stehlíková.
      Aspoň Divadelní noviny by si mohly ověřit informace, než něco napíší. Stačí snad jen pouhý pohled na data narození Milana Stehlíka a Věry Budilové.
      ♀️

      03.08.2021 (14.29), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    2. DN

      Avatar

      Opraveno.
      Za chybu se omlouváme, ale čerpali jsme z veřejně dostupných oficiálních informací. Mj. i ze Zpráv Divadelního ústavu: https://www.divadlo.cz/?clanky=zemrel-milan-stehlik či z ČTK: https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/ve-veku-77-let-zemrel-dlouholety-clen-nd-milan-stehlik/2072033
      Máte však pravdu, že roky narození obou nás měly upozornit.

      Vladimír Hulec, redaktor

      03.08.2021 (15.53), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

      • Michal Zahalka

        Michal Zahalka

        Rád bych se zastal Divadelního ústavu: to, na co se odkazuješ, je ta zpráva z ČTK. 🙂

        04.08.2021 (9.24), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

      • Vladimír Hulec

        Vladimír Hulec

        Celá omylná informace
        je ještě zapeklitější a záhadnější. Volali mi dnes ráno z Národního divadla a tato informace je už uvedena v červené knize osobností ND vydané Národním divadlem v roce 1988. Překvapující je, proč na chybu neupozornil sám pan Stehlík. Musel o ní přece vědět.

        04.08.2021 (16.03), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

        • Otakar Černý

          Avatar

          Plně musím souhlasit,
          tyto informace jsou letitou záležitostí, a proto se naskytuje jediná možnost, že zmiňovaná herečka nebyla pravou matkou, ale herce z nějakého důvodu vychovávala, a tak jí jako matku bral a nechal proto informace bez odezvy. Jedno je jistě a pravdivé: jeho otec byl s paní Věrou Budilovou ženatý od počátku 50. let, kdy Milanu Stehlíkovi bylo 6-7 let.

          04.08.2021 (19.37), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    3. Irena Červinková

      Avatar

      Pane jo,
      snad jsem nezpůsobila nějaký problém.
      Můj děda byl strýc zemřelého Milana Stehlíka, můj otec je bratranec se zemřelým Milanem Stehlíkem. Jeho maminka byla Růžena Stehlíková, rozená Plachá ze Strak.
      Myslím, že víc by Vám sdělil pozůstalý bratr Ivan Stehlík, scenárista, dramaturg a režisér.

      06.08.2021 (21.01), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

      • Vladimír Hulec

        Vladimír Hulec

        Děkujeme,
        za upřesnění a hlavně za to, že jste nám na pana Ivana Stehlíka poslala (soukromě) i jeho mailovou adresu. Ihned jsem mu psal.

        06.08.2021 (21.04), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    4. Ivan Stehlík

      Avatar

      Dobrý den,
      je to tak, Irenka má pravdu. Matkou Milana Stehlíka (i mou) byla Růžena Stehlíková (nar. 1919). Byla také herečkou (prý velmi dobrou). Spolu s tátou hráli na konci třicátých a během čtyřicátých let u kočovné společnosti pana Burdy. Po Milanově narození už se k divadlu nevrátila. Naši se rozvedli někdy v roce 1951. Táta se pak oženil s Věrou Budilovou.
      Ivan Stehlík

      13.08.2021 (18.17), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,