Srdeční záležitost. Mají své zaměstnání, ale v létě dělají průvodce na památkách
Někdo vnímá letní brigádu jako nutné zlo pro to, aby si přivydělal. Pro někoho se ale stane životním osudem. Třeba průvodcům na historických památkách.
Některým průvodcům se právě ta jejich památka během letních brigád dostala natolik pod kůži, že v průvodcování pokračují i jako plně zaměstnaní lidé. Už ne v takovém rozsahu jako v době studií, ale alespoň nějaký čas si na tuto práci vyčlení každé léto.
Během školního roku pracují ve škole, o prázdninách nedají dopustit na průvodcování. Poslechněte si víc
Lukáš Kopecký je zástupcem ředitelky jedné z klatovských základních škol. Na hradě Velhartice provází už patnáctou sezónu.
„Rok po maturitě mi o průvodcování řekla spolužačka s tím, že pro mě jako pro studenta historie by to mohla být zajímavá brigáda,“ říká Lukáš.
Průvodci kvůli koronaviru přišli až o devadesát procent zakázek. Chybí jim hlavně zahraniční klientela
Číst článek
Poslal životopis a vyšlo to. „Nikdy bych nečekal, co se z toho zrodí. Tady je neskutečný genius loci, s některými kolegy tady provádíme 15 let a pořád nás to drží,“ dodává.
Vychovatelka školní družiny Jana Kadlecová také pravidelně každé léto provádí. Průvodcovala na Kašperku, Velharticích, ale nejčastěji se vrací na Mouřenec, kde je osmou sezónu.
„Přivedlo mě sem to krásné prostředí. Je to místo s bohatou historií, 800 let starý chrám - to se na Šumavě hned tak nevidí.“ Jana Kadlecová přijela poprvé na Mouřenec jako obyčejný návštěvník a místo si prostě zamilovala.
„Pro mě je to velká srdeční záležitost. Naučila jsem se tady průvodcovat. Nedokázala bych to tady opustit, ani za nic bych to nevyměnila,“ uzavírá Jana.
