Minka Dočkalová | Články / Sloupky/Blogy | 01.08.2021
Ve čtvrtek 29. července proběhla v rámci festivalu Meeting Brno 2021 první repríza inscenace Ein Strudel und Nekonečno. Na svědomí ji mají umělecká uskupení Bazmek entertaiment a Mikro-teatro, odehrála se se setměním na dvorečkové scéně brněnské káznice.
Hra inspirovaná životem slavného matematika a logika Kurta Gödela, narozeného roku 1906 v Brně, s lehkostí a zvídavou hravostí diváka provází jeho dětstvím, dospíváním, vztahem s matkou, stěhováním do Vídně, milostným životem, i následným životem v emigraci v americkém Princetonu. O dynamiku příběhu se starají tři herci: roli Kurta zpočátku ztvárňuje Petr Hanák, Gödelovu personu později rovnoměrně alternuje Lucie Hrochová a Veronika Všianská. Prostřednictvím dialogu tří, uměřeně doprovázeného akordeonem Ondřeje Zámečníka, je divák vtažen do děje a stává se svědkem událostí života svérázného muže, který se proslavil za hranicemi naší země.
Inscenace je plná matematických pouček, filosofických otázek i slovních hříček, vizuálně je dotvářena jednotlivými ingrediencemi vídeňského štrůdlu, který celý děj implicitně propojuje. Pokouší se též o interaktivitu - diváci v jednom momentě obdrží od herců plánek amerického vědeckého pracoviště i s popisy tamních géniů, a jakmile se zorientují, hraje se dál. "Alberte, vy dneska jedete bomby!" opáčí v jednom momentě Gödelova žena na sofistikovanou lichotku Alberta Einsteina, který byl toho času Kurtovým blízkým diskusním partnerem. Ten kontruje "ale kdepak, bomby jede Oppenheimer", a poučené publikum obratem pobaveně reaguje na pokročilý dad joke.
Ein Strudel und Nekonečno je sladkobolně, avšak rozhodně ne pateticky koncipovaná hra, která líčí nesnadný život muže, jehož genialita byla vyvažována nekonečným strachem z toho, že ho někdo chce otrávit, a jeho ženy Adély, která poskytuje druhý pohled na to, jaké je to žít se svérázným intelektuálem.
Paralyzující obava z jedů nakonec Gödela skutečně zabila. Zemřel hlady a vážil pouhých 29 kilogramů.
Michal Pařízek 19.04.2024
Tohle je Šejkr Sharpe edition, ne snad tedy úplně komplet, ale vlastně nakonec ano. V pořadu zazní hned několik ukázek z programu plus jedna motivační na závěr směřuje taky na…
Michal Pařízek 05.04.2024
O Liv.e více v dubnovém Full Moonu, ten text vůbec nebyl v plánu, ale prostě musel ven. Ona sama říká, že když nahrávala loňské album Girl in the Half Pearl,…
Zuzana Valešová 30.03.2024
Zatiaľčo minulý rok pôsobila Žižkovská noc ako taký “kočkopes”, tento rok nastúpila v plnej sile s jasnou správou, myšlienkou a víziou mne viac než sympatickou.
Michal Pařízek 22.03.2024
„Světová zpráva o štěstí zařadila Česko na 18. místo.“ No to se mi ulevilo, pak že jsme na tom špatně.
Ondra Helar 19.03.2024
Šest festivalových tipů, a to napříč tématy, protože i to je letošní novinkou – schází jednotné téma, zato je spoustu různých kategorií.
Michal Pařízek 08.03.2024
Dělo se toho spoustu, možná nejsilnějším zážitkem ale byla návštěva Kunstmuzea v Haagu. V hlavní roli Max Beckmann, Piet Mondrian, De Stijl. A Can.
Michal Pařízek 23.02.2024
„Praise your cringe,“ hřímá Joshua Idehen z pódia lublaňského klubu Channel Zero. Motivuje, káže a směje se u toho. Emoce na praporu a dojetí.
Andraž Kajzer 13.02.2024
Dekáda je výročí, které je potřeba pořádně oslavit. Jako první nabízíme pamětihodné momenty přehlídky uměleckého ředitele festivalu Andraže Kajzera.
Michal Pařízek 09.02.2024
Pohledy se mohou různit, naštěstí. „Můj je ten správný.“ Ano, takhle by to mělo, mohlo být. Právě Kafka je jednou z těch osobností...
Michal Pařízek 26.01.2024
„Tohle je konec internetu. Měli bysme si zase posílat dopisy, to bude mnohem užitečnější než tenhle shit.“ Ano, na letošním Eurosonicu padaly i takovéto věty.