Nejnovější

Celý svět zasáhla zpráva o rakovině princezny Kate. Její mladší bratr James zveřejnil dojemný vzkaz a společnou fotografii z dětství

Maminka Michaely Maurerové je ekonomka, tatínek lékař. Sama malá Míša se odmala ráda předváděla a od dětských let toužila stát se herečkou. Prý byla solitér, individualista s ohromnou fantazií.

„Byla jsem jedináček, který byl i často sám doma, protože maminka pracovala. S tatínkem jsme nežili od mých asi tří či čtyř let, tak jsem byla hodně často sama. Moje fantazie způsobila to, že jsem si dokázala hrát na třicetičlennou třídu i s třídní učitelkou, školníkem a vším. Ani jsem nemusela mít plyšáky, mě se to všechno odehrávalo v hlavě. Ti lidi mluvili, hýbali se, světy ožívaly, byly barevné, prostě velká fantazie…,“ přiznala Michaela Maurerová.

Už tehdy toužila po tom, aby ji lidi poslouchali, obdivovali, chtěla být slavná a říkala si, že si to jednou splní. Na gymnáziu se účastnila recitačních soutěží, dostávala ceny a diplomy a později se stala i členkou dramatického souboru na DAMU. Než se však na vysokou hereckou školu dostala, uteklo hodně vody, nicméně Michaela si šla za svým. Dostala se na DAMU a měla ty nejlepší profesory jak Borise Rösnera nebo Ladislava Mrkvičku…

„Rodiče ani já jsme ale před tím nikdy nedoufali, že bych šla dělat nějakou takovou profesi. Oni si mysleli, že buďto budu dělat práva, žurnalistiku nebo ekonomku. Ale mohla jsem vystudovat něco, co taky pomáhá lidem, co je taky důležitá práce a vzbuzuje obdiv, respekt,“ podotkla s narážkou na to, že během covidové pandemie často i jako herečka slýchala nebo četla, že umělci jsou v podstatě zbytní, což ji samotnou pochopitelně mrzelo.

Sama ještě na DAMU měla štěstí, že byla režisérem Dušanem Kleinem obsazena do pohádky Markéty Zinnerové Elixír a Halíbela. Tam měla možnost potkat se s úžasnými a staršími kolegy Libuší Šafránkovou a Josefem Abrhámem, Naďou Konvalinkovou, Mirkem Dlouhým a dalšími, kteří se k ní i přesto, že byla začínající herečkou, chovali velmi laskavě a brali ji jako sobě rovnou.

„Nabyla jsem pak mylného dojmu, že to vždycky tak vypadá, že se k vám ti starší kolegové vždycky chovají tak hezky, a ono bohužel ne. Pak jsem vystřízlivěla při dalších natáčeních… Já jsem se sice úplně neuzavřela, člověk nikdy neví, jaký ten druhý měl den a jaké byly okolnosti. Ale jsou lidi, které úplně nevyhledávám. A byli i někteří režiséři, u kterých jsem si řekla, že bych je nemusela znova potkat…,“ podotkla herečka.

Sama ale prý neměla nikdy zkušenost s tím, že by jí někdo nabízel roli za sexuální služby. Nikdy nemusela čelit nátlaku tohoto typu. „Jak se objevily všechny ty různé případy MeToo, tak jsem se cítila až méněcenná, že mě se vlastně nic takového nikdy nestalo. Občas mají chlapi sexistické narážky, občas vás plácnou přes zadek, ale nikdy to nepřekročilo takovou tu únosnou míru. A nikdy se nestalo, že by mi bylo nabídnuto ve stylu: hele, když budeš trošku přítulnější, tak se s z toho něco vyvrbí. Nikdy,“ řekla Maurerová.

Jak to měla ve filmu s nahotou, jak zvládala covidový lockdown coby matka tří dětí, proč cítila, že psychicky toto období příliš nedává, jaké ručné práce ji doma těší a proč má doma tři šicí stroje? I na to ve Face To Face Michaela Maurerová odpovídala.