Herecká dvojice Steve Carell a Timothée Chalamet excelují v rodinném dramatu Krásný kluk o vztahu otce a drogově závislého syna. Emotivní snímek byl natočen podle skutečného příběhu Nica a Davida Sheffových, kteří své zážitky zachytili každý ze svého úhlu pohledu ve dvojici knih. Opravdovost pádů i naděje ve filmu umocňují představitelé hlavních rolí, kteří svými výkony dokazují, proč jsou řazeni k nejtalentovanějším hercům svých generací. Film odvysílá Prima MAX ve středu 4. srpna ve 20 hodin.
Osmnáctiletý Nic (Timothée Chalamet) má na první pohled vše – skvělou rodinu, krásu, talent a přijetí na univerzitu v kapse. Přesto je v jeho životě trhlina, kterou vyplňuje drogami. Kde se vzala a jak může David (Steve Carell) pomoci svému milovanému synovi ve chvílích, kdy se ocitá nad propastí? Emotivní snímek o síle závislosti a ještě větší síle lásky byl natočený podle skutečného příběhu Nica a Davida Sheffových, kteří své zážitky zachytili každý ze svého úhlu pohledu ve dvojici knih. Opravdovost pádů i naděje ve filmu umocňují představitelé hlavních rolí, kteří svými výkony dokazují, proč jsou řazeni k nejtalentovanějším hercům svých generací.
Anglický název: Beautiful Boy
USA, 2018
Režie: Felix Van Groeningen
Knižní předloha: David Sheff, Nic Sheff
Scénář: Luke Davies, Felix Van Groeningen
Kamera: Ruben Impens
Hrají: Steve Carell, Timothée Chalamet, Maura Tierney, Kaitlyn Dever, Amy Ryan
KRÁSNÝ KLUK – středa, 4. srpna, 20.00 hodin na Prima MAX
Zajímavosti:
Snímek byl natočen podle knižních memoárů Davida Sheffa a jeho syna Nica Sheffa. Každý z nich napsal vlastní knihu, ve které popisuje životní události ze svého pohledu. Nic Sheff po zhlédnutí filmu prohlásil že Krásný kluk je jedním z nejlepších zobrazení aktivní závislosti na drogách, kterou kdy viděl.
Jedním z producentů filmu byl také známý hollywoodský herec Brad Pitt.
Celosvětová premiéra proběhla 7. září 2018 na Mezinárodním filmovém festivalu v Torontu. Diváci film ocenili potleskem vestoje.
Název tohoto filmu pochází z písně Johna Lennona Beautiful Boy (Darling Boy).
První scény natočené pro film byly podle Van Groeningena nejintenzivnější – zahrnovaly Chalametovu postavu, která byla hospitalizována kvůli předávkování drogami. Chalamet byl pověřen, aby pár týdnů před natáčením »hospitalizačních scén« zhubl a následně přibral, aby mohli dotočit scénu, kde se uzdravuje.
Natáčení filmu se zúčastnilo také několik konzultantů a doktorů, kteří dohlíželi na autentičnost hereckého projevu Timothée Chalameta, jenž hrál drogově závislého.
Spoluscénárista Luke Davis si sám prošel závislostí na drogách a následnou léčbou. V 80. letech se u Davise vyvinula závislost na heroinu. V roce 1990 se mu podařilo závislost překonat a své zkušenosti později proměnil v román s názvem Candy, který byl v roce 2006 zfilmován.
Střihl filmu probíhal celkem sedm měsíců, během nichž byl film několikrát kompletně přepracován.
Timothée Chalamet si za svůj herecký výkon vysloužil v roce 2019 nominaci na Zlatý glóbus.
Komentář režiséra Felixe Van Groeningena:
Když jsem v roce 2014 poprvé četl vzpomínky otce a syna Davida a Nica Sheffových, hluboce mě to dojalo. David a Nic ze svého osobního pohledu popsali svou zkušenost s tím, jaké to je procházet odvykačkou a recidivou, ale také okamžiky životního štěstí, nevinnosti a lásky. Na začátku mají pocit, že našli klíč k tomu, jak naložit s Nicovou závislostí, jak ji »vyřešit«. Nenašli, ale po cestě se toho hodně naučí. Postupně přicházejí okamžiky, které jsou zcela mimo jejich kontrolu, a na vlastní kůži zažívají, jak následky závislosti napadají každou buňku jejich životů.
Už v minulosti jsem uvažoval, že bych udělal anglicky mluvený film, ale žádné téma ke mně nepromlouvalo tak jako příběh Sheffových. Rodinná dynamika, iluze kontroly, plynutí času – to všechno jsou témata, která mě přitahovala už v mých předešlých filmech. V některých jsem se zabýval i zneužíváním návykových látek a obnažené emoce příběhu Sheffových – a to, jakým způsobem o nich vyprávějí – mě dojaly. Jejich rodina věří v bezpodmínečnou lásku. Přesto se museli smířit s tím, že jednoduché odpovědi zkrátka neexistují a boj se závislostí je neskutečně iracionální. Svým způsobem jsem se bál začít pracovat na těch letech a dosahu jejich příběhu, ale bylo to příliš naléhavé a nutné. Když se mým partnerem stala společnost Plan B, cítil jsem povinnost obětovat roky svého života a tento příběh vyprávět. Nikdy by mě nenapadlo, že to bude tak úžasná cesta.
Sheffovi mě pozvali do svých životů a byli při zevrubných rozhovorech o své zkušenosti neuvěřitelně otevření. S naprostou upřímností mi vyprávěli o všem, čím si prošli, o svých nejhlubších straších i pocitech hanby. Vidět, jak žijí a jak jsou si blízcí, byla opravdu úžasná zkušenost. Prostředí, ve kterém jsem vyrůstal já, bylo sice diametrálně odlišné, ale i tak mi hodně z toho, co David a Nic popisovali, bylo blízké. Moje rodina se v mnohém lišila, ale jejich vzájemná láska byla něco, čemu opravdu rozumím. Velmi mě dojalo srdce jejich krásné rodiny, které bylo tvrdě zkoušeno, i představa, že jsme tu jednoduše jeden pro druhého.
Filmy dělám proto, že mi umožňují zpracovat vlastní zkušenosti a čelit těžkým věcem, kterým se potřebuji postavit. Prostřednictvím svých filmů skočím po hlavě do určitého pocitu (něčeho z minulosti, nějaké ztráty apod.) a tím se z něj učím. Učím se vyrovnávat se životem a díky tomu si ho vážím ještě víc. Když mi bylo pouhých šestadvacet let, přišel jsem o otce, a díky mým filmům ve mně můj otec stále žije. Proto mě také přitahují příběhy o otcích a synech. Svými filmy chci oslavovat život. Snažím se pochopit, čím si jednotlivé postavy procházejí, a doufám, že tuto mou empatii cítí také diváci.
V knihách Davida a Nica jsem zjistil, že moje rodina a já jsme o chování závislých sdíleli určité předsudky. Neuvědomovali jsme si, jak se k ní dá přistupovat, jak bychom mohli pomoci. Jejich příběh nás inspiroval k natočení filmu a doufáme, že alespoň trochu pomůže představit věc z pohledu toho množství lidí, kteří se závislostí bojují. Snad jednoduchým, upřímným a syrovým způsobem dokáže ukázat složitost této choroby. Když jsme film dokončili a já se vrátil do Belgie, stal jsem se poprvé otcem syna. Milovat někoho tak moc je úžasný pocit. Doufám, že tento film pomůže lidem prožít a pochopit různé úhly pohledu a možná otevře jejich srdce a mysl, jako se to stalo, když jsem se s příběhem Sheffových seznámil já.
O výrobě filmu:
V roce 2005 napsal renomovaný novinář David Sheff pro New York Times Magazine článek My Addicted Son (Můj závislý syn). Bolestně otevřený a nezapomenutelný bezprostřední pohled na syna Nica a jeho závislost na drogách včetně pervitinu a Davidovu snahu zachránit svou rodinu – kterou tvořila jeho druhá žena Karen a jejich dvě mnohem mladší děti. Muka, která trvala téměř deset let.
O dva roky později se producent Jeremy Kleiner ze společnosti Plan B Entertainment dozvěděl, že Sheff napsal o Nicově 10letém boji knihu nazvanou Beautiful Boy a jeho syn Nic zaznamenal tyto roky ve svých vlastních pamětech s názvem Tweak. Protože byly vydány souběžně, tyto dvě knihy vytvořily emocionální, mnohovrstevnatý portrét jedné rodiny v krizi. Kleiner ukázal knihy svým partnerům v Plan B, producentům Dede Gardnerové a Bradu Pittovi, a navrhl neobvyklý postup. Obě knihy byly dojemné a důležité samy o sobě, ale jejich kombinace byla něčím mnohem víc než jen součtem těchto dvou částí. Bylo by možné vytvořit film, který by zkombinoval obě vyprávění a vytvořil soudržný příběh? „Oba ty texty nás dostaly,“ říká Gardnerová. „A my jsme věřili, že když vezmeme tyto dva pohledy na sérii stejných událostí a spojíme je v jednom filmu, vznikne něco mnohem výmluvnějšího, než kdyby stály samy o sobě.“
Producentům bylo jasné, že vytvořit dvojí vyprávění o tak citlivém tématu bude vyžadovat nekonvenčního scenáristu a režiséra, který jim pomůže vystavět příběh tak, aby v něm byl zastoupen jak Davidův, tak Nicův pohled. „Uvědomili jsme si, že ten film bude jedinečný právě tím, že bude vycházet ze dvojích vzpomínek na celá desetiletí v životě této rodiny,“ vysvětluje Kleiner. „Bylo třeba, aby tento výlet do mnoha a mnoha let, kdy tato rodina bojovala se synovou závislostí, byl bolestivý, inspirující i nekonečně optimistický.“ Kleiner a Gardnerová zhlédli vlámsky mluvený film belgického režiséra Felixe van Groeningena a jeho filmařský styl je uhranul. „Když jsme se dívali na Přerušený kruh (The Broken Circle Breakdown), celý jsem se přenesl do světa, který vypadal stejně, jako měl vypadat svět filmu Beautiful Boy,“ říká Kleiner. „Náš film má velkolepý příběh, ale přitom je nezvykle intimní. Vidí krásy i těžkosti života jako nerozlučitelné, jako součást celé podstaty lidství. I Felixův film měl novátorskou, těžko popsatelnou strukturu, která překračovala filmová pravidla a vypadala spíš jako život.“ Přerušený kruh podle Gardnerové vtahuje diváka do hluboce tragického příběhu a říká: „Vím, že je to nepříjemné, ale já tě tím provedu.“ „Přesně to jsme hledali,“ říká Gardnerová.
Van Groeningen natočil pět celovečerních filmů ve vlámštině včetně filmu Belgica, se kterým v roce 2016 získal cenu za nejlepší režii v kategorii Světové filmové drama na festivalu Sundance, a komedie Smolaři (The Misfortunates), která se v roce 2010 stala oficiálním belgickým kandidátem na Oscara za nejlepší neanglicky mluvený film. Jeho čtvrtý film Přerušený kruh, palčivé rodinné drama odehrávající se v prostředí bluegrassové hudby, bylo v roce 2014 nominováno na Oscara za nejlepší neanglicky mluvený film. Tehdy se van Groeningen stal mezinárodně uznávaným filmařem a konstantou filmových festivalů po celém světě.
Zatímco van Groeningen sbíral ceny a pochvaly kritiků za svou práci, nebylo nijak překvapivé, že byl zavalen také nabídkami na svůj první anglicky mluvený celovečerní film. Představa, že bude pracovat s mezinárodními hvězdami, které dlouho obdivuje, a také možnost dostat se k divákům po celém světě byly pro něj nesmírně lákavé. Přesto byl režisér velmi důsledný, aby si pro svůj první vstup do Hollywoodu vybral ten správný projekt. „Několik scénářů, které jsem četl, bylo velmi dobrých. Přesto jsem se pokaždé sám sebe ptal, proč bych zrovna já měl být tím nejlepším režisérem pro tento projekt,“ popisuje van Groeningen. „Těžko se mi hledal námět, který by mi byl blízký – dokud nepřišel Beautiful Boy. Jeho výhodou samozřejmě bylo také to, že za ním stála společnost Plan B, ale zásadní bylo, že jsem měl pocit, že je to ten pravý film pro mě.“
Pohodlný život Sheffových na pobřeží v Marin County byl zeměpisně i kulturně velmi vzdálený tomu, v čem vyrůstal van Groeningen, ale jejich vzájemná láska byla něco, čemu rozuměl. „Je to nádherná rodina,“ říká. „Všichni tu skutečně chtějí být pro ty ostatní. Touha po takové rodině hraje významnou roli v mých předešlých filmech. Opravdu hluboce to mnou pohnulo.“
Gardnerová a Kliener van Groeningena poprvé oslovili v roce 2014. Během rozhovorů o Beautiful Boy vyvstanulo před režisérem mnoho témat, kterými se zabýval už ve svých předešlých filmech – rodinný konflikt a ztráta kontroly, hluboké emoce, plynutí času a vizuální vyprávění. „Pro Felixe je nade vše důležité upřímné sdělení, nesnese nic falešného, což z něj dělá nesmírně laskavého a trpělivého režiséra. To se projevuje v jeho práci s herci, s textem, ve způsobu, jakým se čas a paměť linou jeho vyprávěním. S tichou dravostí směřuje k hlubokému porozumnění a respektu k příběhu, který vypráví,“ vysvětluje Gardnerová.
Van Groeningen cítil, že knihy Sheffových, plné inspirativních detailů, jsou ideálním materiálem pro filmovou adaptaci. „Byly plné drobností, které mě nadchly,“ říká režisér. „Možná to bylo tím, že jak David, tak Nic opravdu milují film. Možná proto přemýšlí v obrazech nebo filmových situacích, když píšou. Jako když jdou surfovat. Zničehonic padne mlha a tma a David svého syna ztratí. To je úžasná metafora pro celý film. Právě to, že měl příběh tak mytický a univerzální rozměr, byl ten pravý důvod, proč jsem se rozhodl na něm strávit tři čtyři roky svého života.“
Další věc, kterou byly obě knihy tak jedinečné, byl podle van Groeningena způsob, jakým obě vyobrazovaly nezničitelné propojení mezi Nicem a jeho otcem. „Jejich vztah byl opravdu nádherný námět,“ říká. „Přišlo mi nesmírně lákavé ukázat to speciální pouto, které mezi nimi panovalo a které bylo ohroženo. Člověku to láme srdce. Tím spíš, že v té rodině je tolik lásky, že nikdo z nich nedokáže pochopit, co se to děje. Tohle navíc není příběh jedné osoby,“ pokračuje. „Nic a David jsou v něm zastoupeni stejnou měrou. Filmy o závislostech bývají často o lidech, kteří odcházejí z odvykačky a začínají znovu žít. Nebo se zabývají tou samotnou zkušeností se všemi jejími vzestupy a propady. Ještě jsem neviděl film, který by pojednával výhradně o zkušenosti celé rodiny, která těmito muky prochází. Je to těžké téma. Jeho temnota je ale vyvažována láskou k životu a jeho vzestupy mají skutečnou výšku.“
Běžně panuje mylná představa, že závislost člověka uvrhne pouze do bídy a mizérie. Podle Gardnerové Beautiful Boy toto přesvědčení vyvrací. „Je to demokratický jev, který se nestará o to, kolik máte peněz, lásky nebo vzdělání,“ říká producentka. „Neznám nikoho, koho by se toto téma nějakým způsobem nedotýkalo. Takže vidět chlapce, který pochází z krásného prostředí a má kolem sebe lidi, kteří dělají, co mohou, aby mu pomohli, je klíčové právě proto, že zpochybňuje naše kognitivní předsudky o závislosti – tohle bylo východisko, od kterého jsme se odrazili.“
Beautiful Boy nehledá viníka za Nicovu závislost. Spíše se snaží představit nepřikrášlený a intimní pohled na rodinu potýkající se se zničujícím a vzrůstajícím jevem. „V minulosti – a do určité míry ještě dnes – byla závislost vnímána jako selhání charakteru nebo jako důsledek zneužívání či zanedbávání,“ říká van Groeningen. „Závislí nám připadali vzdálení. Ale dnes už jsme pochopili, že tohle se může stát komukoli a kdekoli.“
Ze zahraničních ohlasů
„Chalamet míří ke hvězdám. Běžte na Beautiful Boy, ať můžete říci, že jste byli u toho.“ – TimeOut
„Upřímný a osobní film o závislosti a lásce mezi otcem a synem.“ – Screen Daily
„Skutečný příběh dává filmu neskutečnou sílu.“ – Rolling Stone
„Beautiful Boy je pravdivý film. Proto je chvílemi těžké ho přijmout a naprosto nemožné ho zapomenout.“ – Rolling Stone
„Carell a Chalamet jsou vynikající.“ – Variety
„Vše, co nám film ukazuje o závislosti, je naprosto autentické.“ – Variety
„Neuvěřitelně silné herecké výkony.“ – Indiewire
„Krásné vypodobnění spletitého vztahu mezi synem a otcem.“ – Vox
Foto: TV Prima
