Brněnské komunikace: Projekt C Roads v Brně přechází do ostrého provozu

Začátkem června se v Brně v rámci veletrhu Urbis Smart City Fair uskutečnila závěrečná C‑ITS Roadshow, na které byly představeny pilotní projekty platformy C‑Roads z 18 evropských zemí. Město Brno se do české části zapojilo prostřednictvím společnosti Brněnské komunikace, která komunikaci vozidlo‑vozidlo a vozidlo‑infrastruktura ověřovala v městském prostředí. Podrobnosti o projektu nám přiblížil správní ředitel Brněnských komunikací (BKOM) Ing. Roman Nekula, MBA.

Brněnské komunikace kooperativní inteligentní dopravní systémy (C‑ITS) v Brně testují především na velkém městkém okruhu (VMO), jeho radiálách, zejména přivaděčích k dálnici D1, zatímco ve světě probíhá testování těchto systémů a jejich implementace především na dálniční síti, „Projekt C‑Roads, v jehož rámci jsme C‑ITS ověřovali, končí letos na konci roku. Kvůli pandemii koronaviru došlo ke zpoždění u mezinárodního testování, ale i to již máme za sebou. A nyní řešíme, stejně jako Ministerstvo dopravy a Ředitelství silnic a dálnic, jež systémy C‑ITS testuje na dálnicích, jak postupovat od nového roku. My hodláme testovaný systém předat městu Brnu, ale i nadále na jeho rozvoji chceme spolupracovat,“ řekl Roman Nekula.

„MD a ŘSD si zadaly vypracování materiálu Rozvoj C‑ITS v České republice a podobně i my jsme vysoutěžili u Sdružení pro dopravní telematiku ČR zpracování materiálu o rozvoji C‑ITS v Brněnské metropolitní oblasti, který by měl mít tři hlavní výstupy. Jedním z nich budou určitá doporučení pro ostatní města z hlediska postupu při zavádění C‑ITS a jeho financování. Dále pak to bude návod budoucímu vlastníkovi, tedy městu Brnu a dalším obcím v zdejší metropolitní oblasti, jak s tímto systémem zacházet a udržovat ho. A v neposlední řadě by to měla být i doporučení všem zúčastněným subjektům, jak tento systém dále rozvíjet. Cílem je mít zásobník doporučených rozvojových projektů, z kterého budeme moci vybrat ty prioritní, které pak bude možné v následujícím nárhovém období realizovat,“ upřesnil Roman Nekula.

Kompatibilita systému s ŘSD i DPMB

Systémy, které vyvíjela a ověřovala společnost Brněnské komunikace v rámci projektu C‑Roads, jsou podle něj plně kompatibilní se systémy, na které se na své úrovni zaměřuje ŘSD. „V rámci integrační platformy mohou subjekty zapojené do projektu sdílet dopravní data, která jsou shromažďována v jejich back offices. Je zde samozřejmě i otázka bezpečnosti, kterou by měl garantovat stát – jakým způsobem se tak stane, to by mělo být popsáno v koncepčním materiálu, jehož zpracování ministerstvo zadalo,“ uvedl Roman Nekula.

„Vedle projektu C‑Roads si Dopravní podnik města Brna (DPMB) také modernizoval své palubní jednotky, a to v rámci projektu RIS II. Ty fungují na stejné bázi C‑ITS, avšak zatím jen pro jednosměrnou komunikaci. Jsou však plně kompatibilní, přestože financování probíhá ze dvou různých projektů,“ dodal Roman Nekula.

Vybavenost vozidel vhodnou technologií

Iniciátorem rozvoje C‑ITS byl podle něj automobilový průmysl, který potřebuje v rámci vývoje autonomních vozidel všestrannou komunikaci mezi vozidly navzájem i infrastrukturou. „V tuto chvíli je zatím jediná automobilka – Volkswagen, která vybavuje svá vozidla potřebnými systémy standardně již z výroby. Proto jeden z členů konsorcia projektu, O2 Czech Republic, se zabývá jak komunikační jednotkou pro dodatečnou instalaci do vozidel, tak i vývojem potřebné aplikace pro mobilní telefony. Takže v České republice máme nyní hybridní systém, který funguje jak na základě krátkovlnného spojení (tzv. dopravácké wi‑fi), tak přes LTE,“ přiblížil současnou situaci a možnosti dalšího rozšiřování C‑ITS Roman Nekula.

„Než však dojde k větší penetraci takto vybavených vozidel, je pro nás město zajímavé i z toho důvodu, že zde máme flotily vozidel městských firem. Vedle již běžně využívané preference městské hromadné dopravy a složek integrovaného záchranného systému (IZS), zejména hasičů, ale i zdravotní záchranné služby a policie, jsou zde také další případové studie. Například komunální vozidla mohou vysílat signál, že zrovna někde stojí a mohou tak komplikovat provoz,“ řekl Roman Nekula.

„Řidiči jsou sice povinni umožnit vozidlům IZS volný průjezd, ale často i když slyší v předstihu sirénu, netuší, odkud zvuk přichází. Pokud však jejich vozidlo komunikuje v rámci C‑ITS, vidí na monitoru, odkud třeba hasiči přijíždějí i jak jsou daleko a mohou na ně včas zareagovat. Například právě hasiči každé urychlení průjezdu velice oceňují, protože i několik sekund podle nich může hrát velkou roli při záchraně životů nebo majetku,“ zdůraznil Roman Nekula.

Nejen přednostní průjezd křižovatkami

Přestože právě přednostní průjezd vozidel MHD nebo IZS je asi nejznámějším příkladem využití C‑ITS ve městě, možnosti jejich aplikace jsou mnohem širší. Například společnost INTENS Corporation testovala podle Romana Nekuly s dopravními podniky v Plzni a Ostravě i jiné funkcionality. Ověřovala se například výstraha u stojícího vozidla MHD v zastávce, kde před čelem vozidla mohou do vozovky nečekaně vstoupit lidé. A nebo se testovaly situace, kdy dochází ke křížení jízdního pruhu auta s dráhou vozidel MHD, zejména s tramvajemi.

„Vzhledem k tomu, že DPMB je asociovaný člen C‑Roads, máme v Brně možnost testovat, případně rozšiřovat využití C‑ITS i na další oblasti mimo preferenci průjezdu vozidel MHD. Příkladem může být i varování řidičů MHD před blížícími se vozidly IZS,“ řekl Roman Nekula.

Mezinárodní spolupráce

Předpokládá se, že zkušeností z Brna budou využívat i jiná města, a to nejen v České republice. Projekt C‑Roads bude mít totiž pokračování. Zatímco doposud se zaměřoval především na dálnice, nyní, i díky Brnu, se rozšiřuje také na města. „Dalších 43 měst v Evropě pokračuje v tzv. C‑Roads 2. Například v Rakousku se jedná o naše partnerské město Vídeň, Salzburg a Gratz. Město Gratz se na nás již obrátilo a zajímá se o naše zkušenosti, protože hodlá také zavést preferenci složek IZS na světelně řízených křižovatkách. Takže začínáme spolupracovat i na mezinárodní úrovni,“ řekl Roman Nekula.

Velký ohlas podle něm měla i již zmíněná závěrečná C‑ITS Roadshow, která se uskutečnila začátkem června v Brně. Vzhledem k pandemické situaci probíhala virtuálně a připojilo se na ni na 1700 účastníků, a to nejen z Evropy. A přestože byly virtuálně prezentovány předem připravené materiály, došlo i na reálné přestavení C‑ITS v provozu a včetně back‑office na centrálním technickém dispečinku společnosti Brněnské komunikace pro primátorku města Brna Markétu Vaňkovou a náměstka ministra dopravy Jana Sechtera.

Další rozvoj systémů

„V tzv. projektu C‑Roads 2, který bude více zaměřen na města, sice již přímo zapojeni nejsme, ale přes pracovní skupiny budeme naše poznatky sdílet. V tuto chvíli však u nás musí ŘSD a MD centrálně vyřešit přechod od pilotního projektu k ostrému provozu. I z toho důvodu, že automobilka Volkswagen údajně požádala Českou republiku, aby zde mohla testovat svá inteligentní vozidla. Podobnou smlouvu má již uzavřenou s Německem a Rakouskem. Potvrdí‑li se tato informace jako pravdivá, mohlo by se u nás testovat na dva tisíce těchto vozidel. A jak jsem se již zmínil, podobně jako stát i my si necháváme nyní zpracovávat od SDT koncepční materiál, abychom měli představu, jak by se C‑ITS měly vyvíjet,“ uvedl Roman Nekula.

Od nového roku hodlá společnost Brněnské komunikace převést stávající systém C‑ITS na město Brno.

„Z hlediska dlouhodobosti a udržitelnosti pokládáme za správné, aby tyto dopravní systémy dále rozvíjelo město ve spolupráci se správcem. A to i z toho důvodu, že dotační tituly budou cílené právě na města, respektive metropolitní oblasti. Co se týče brněnského projektu, který vnímáme jako velice úspěšný, je třeba zdůraznit, že to bylo i díky kvalitní přípravě, kde technické specifikace pro nás zpracovávalo Sdružení pro dopravní telematiku, které nám i pomohlo při řízení celého projektu,“ uzavřel Roman Nekula, správní ředitel Brněnských komunikací.

Milan Frydryšek

Foto: Brněnské komunikace