Máte v hlavě nápad, se kterým plánujete změnit svět, a zvažujete, kde na jeho realizaci seženete peníze? Nebo vás naopak láká investovat volné peníze do začínajícího podnikatelského projektu? Pak vítejte na poli tzv. andělských investic – v Česku relativně nového oboru, který se právě na financování projektů ve velmi raných fázích zaměřuje.

Jelikož na CzechCrunchi nové nápady a startupisty dlouhodobě podporujeme, rozhodli jsme se ve spolupráci s Czech Business Angel Association vytvořit seriál o tom, jak v Česku angel investoři fungují. Jsou totiž zcela zásadní součástí celého startupového ekosystému, ale u nás zatím nemají zdaleka takovou tradici jako na západě.

První text do seriálu Andělé v Česku sepsal Karel Obluk, jeden z předních tuzemských angel investorů a bývalý technický ředitel AVG. Nyní se věnuje jak větším venture kapitálovým investicím v rámci fondu Evolution Equity Partners, tak menším soukromým investicím. A ve svém komentáři vysvětluje základní otázku: kdo to andělský investor vlastně je?

***

Možná jste někdy uvažovali o svém vlastním startupu. Možná už i nějaký máte za sebou. Nebo vás jenom baví pozorovat ten cvrkot kolem mladých byznysů. Jak ale funguje jejich financování? Kde na rozjezd takového startupu vzít peníze? Pokud zakladatel nemá bohatého strýčka, který by mu vypsal bianko šek, stojí za ním v začátcích člověk, který uvěří jeho nápadu a nabídne své vlastní prostředky a zkušenosti.

Řeč je o lidech, pro které se vžilo označení andělští investoři – v angličtině business angels. A přestože ve startupovém prostředí jsou stejnou konstantou jako úspěch nebo krach, ne každému je jasné, jak tito investoři uvažují a co vlastně andělská investice obnáší pro ně. Kdo je andělský investor, proč to dělá a kde se vůbec pojem andělský investor vzal?

Kdo to vlastně je andělský investor?

Na Wikipedii se můžeme dočíst, že použití pojmu anděl (angel) pochází ze Spojených států z prostředí divadel na Broadwayi, kde byl používán pro označení bohatých mecenášů podporujících divadelní představení, která by bez jejich finanční pomoci zanikla. V roce 1978 pak tento pojem použil profesor William Wetzel z University of New Hampshire pro označení investorů do malých vznikajících firem.

I v tomto případě tedy šlo o dostatečně movité jedince, kteří investovali vlastní volné prostředky. To je odlišuje od investičních fondů rizikového kapitálu – tzv. venture kapitalistů, což jsou profesionální správci fondů, investoři, kteří spravují peníze jiných. Stejně tak je ovšem nutné odlišit andělské investice od filantropie či dobročinnosti, tedy věnování peněz na podporu nejrůznějších projektů, kde se neočekává primárně zhodnocení takto vložených prostředků.

Andělští investoři tedy investují své (zdaněné) volné prostředky s cílem takto investované peníze zhodnotit. Pomáhají rozjíždějícímu se podniku nejen penězi, ale také radou a zkušenostmi. A samozřejmě to vše s rizikem, že o všechny takto investované peníze úplně přijdou. To když se startup dostatečně nerozjede a nikdo ho nakonec nekoupí.

Kdo může být andělským investorem?

Z výše uvedeného je zřejmé, jaké jsou základní předpoklady pro to, stát se andělským investorem. Především musíte mít dost vlastních prostředků. Dost na to, aby i když vaše investice nevyjde a vy všechno odepíšete, tak vám taková ztráta nezpůsobí příliš mnoho problémů.

Obecně se říká, že by člověk měl investovat maximálně přibližně desetinu svých volných prostředků. Budete-li mít k dispozici milion, určitě není dobrý nápad ho celý dát do investic do startupů – a už vůbec ne do jediného startupu. Stejně jako u jiných investic i zde platí, že je lepší riziko rozložit mezi více projektů.

Andělským investorem také může být jen ten, koho to prostě baví. Kdo chce pomoci, chce být u toho, jak se budují nové firmy, chce být neustále v kontaktu s novými technologiemi nebo trendy.

V neposlední řadě pak takový anděl musí přinést nejen peníze, ale i zkušenosti a schopnosti pomoci startupu i jinak. Ať už jsou to kontakty, možnost se přijít poradit, ale i nutnost pravidelně prezentovat průběžné výsledky firmy, zodpovídat se investorům – to vše zakladateli startupu může pomoci.

Ale pozor, to rozhodně neznamená, že by se investor měl zapojit do operativy, že by se měl stát součástí týmu! Jsou to vždy zakladatelé a tým, který si oni vybudovali, kdo je zodpovědný za chod a růst firmy. Investor by vždy měl „stát v pozadí“ a zpovzdálí vše sledovat, radit, ptát se.

To je někdy velice těžké, zejména pro zkušené podnikatele, kteří již za sebou mají úspěšně vybudované firmy. Musejí odolat pokušení převzít řízení, musejí si zvyknout, že v tomto případě to nebude vždy tak, jak řeknou oni, ale že hlavní slovo má zakladatel. Je to však logické, andělská investice směřuje do týmu, který má skvělý nápad a je schopen vybudovat něco nového.

Podobně jako kdysi andělé na Broadwayi sami nešli na jeviště, i nyní andělští investoři stojí v pozadí a většinou se věnují primárně něčemu jinému, nějakému vlastnímu byznysu nebo koníčku.

Hlavní úskalí andělských investic

Z pohledu andělského investora i z pohledu zakladatele firmy přinášejí andělské investice kromě řady pozitiv také mnohá významná rizika. Ta se týkají především tří oblastí: týmu, trpělivosti a valuace.

I skvělý tým narazí postupem času na úskalí. Překážky a problémy v podobě rozhádání se, rozchodů, stěhování či různých osobních problémů mohou představovat poměrně zásadní obtíž pro další fungování firmy. Stejně tak se ovšem může stát, že spolu přestanou vycházet investor a zakladatelé.

Taková spolupráce je potom logicky velice obtížná. Co je v rámci firmy možné řešit relativně přímočaře odchodem jedince ze společnosti, to v případě problémů mezi investory a zakladateli už tak snadno řešitelné není. Ne nadarmo se říká, že investice musí vydržet víc než manželství – rozvod v tomhle případě jaksi není jednoduše možný.

I proto je pro andělské investory otázka týmu jednou z těch nejdůležitějších. A někdy se může stát, že neinvestují do jinak nadějné firmy prostě proto, že si lidsky tak úplně nesedli se zakladateli.

S dlouhou dobou návratnosti investice souvisí i další bod, trpělivost. Ta není jen o tom, že investor musí několik let (nezřídka i deset a více) čekat na to, zda a o kolik se jeho investice zhodnotí. Není možné si peníze „vzít zpět“, naopak, často bude firma potřebovat peníze další.

Schopnost trpělivě čekat na výsledky, a dokonce být připraven pomoci v dalších investičních kolech dalšími prostředky, často ještě vyššími, než byla investice původní, je jednou z klíčových vlastností dobrého andělského investora.

Peníze obecně a specificky valuace, tedy ohodnocení firmy při investici, jsou tou poslední oblastí, která občas způsobuje problémy a jsou s ní spojeny některé nejasnosti. Při hledání investice by zakladatel samozřejmě měl vědět, kolik peněz pro další rozvoj potřebuje – jakou výši investice poptává.

Tato suma by měla vycházet z reálných potřeb a měla by být dobře zdůvodněná. Za ni pak investor dostane nějaký podíl ve firmě; v případě andělských investorů to může být typicky kolem 15 až 25 procent. A tahle dvě čísla, tedy výše investice a velikost podílu, jsou na sebe těsně navázána a vyjadřují i hodnotu společnosti.

Taková firma, která sotva začala své produkty prodávat, nebo která dokonce ještě ani nemá dokončený produkt, pochopitelně nemá ani moc velkou hodnotu. To znamená, že ani třeba pětinový podíl nebude mít moc velkou hodnotu. Pokud zakladatel poptává například tři miliony korun a nabízí 20 procent, znamená to, že svoji firmu cení na 15 milionů.

Pohled investora se však může dramaticky lišit – nemá-li firma ještě obraty, nemá-li dokonce ani hotový produkt, od čeho se odrazit, jak dojít ke shodě? Na jedné straně je tedy třeba u zakladatele trochu realistický pohled na to, co již skutečně vybudoval. Na straně druhé, pokud shoda nepanuje, existují i konstrukce, které tento nesoulad pomáhají překonat.

Používají se různé alternativní metody financování, jako jsou například tzv. konvertibilní půjčky, které mohou pomoci odložit okamžik stanovení celkové hodnoty firmy. I zde jsou však rizika, zejména pro další investiční kola; složitý je potom někdy i samotný výpočet následného podílu. Nezřídka se tak stane, že zakladatelům po konverzi takového investičního nástroje zbyde mnohem menší podíl, než čekali.

Kdy a jak hledat andělského investora?

Pokud jste založili firmu a potřebujete pro její rozjezd najít finance, máte obecně několik možností. Tou první jsou pochopitelně prostředky vlastní, případně podpora od vaší rodiny a nejbližších přátel.

Typicky to asi nebude dost na to, aby se firma opravdu rozjela, pomohou vám však alespoň překonat úplně první krůčky, kdy si ujasňujete, co a pro koho budete vlastně dělat, jak bude vaše firma generovat peníze (komu bude prodávat) a jestli je pro váš produkt nebo službu na trhu místo.

Potom můžete jít za bankou. Máte-li čím ručit, je to určitě zajímavá možnost, protože banka očekává „jen“ splátku a úroky, nebere si žádnou část vaší firmy. Problémem obvykle bývá právě ručení. Banky jsou totiž z principu velmi neochotné podstupovat jakékoliv riziko.

Tou další možností je jít za investorem, který se rizika tolik nebojí – business andělem nebo fondem rizikového kapitálu. Obecně platí, že fondy rizikového kapitálu (tzv. VC fondy) investují již poněkud větší částky. Mají typicky k dispozici víc peněz, které musejí zhodnotit, proto se jim vyplatí investice až v řádu milionů korun. Za to si, pochopitelně, vezmou adekvátní podíl ve vaší firmě. V případě andělských investorů se dá začít již na mnohem nižších částkách, odpovídajících stavu firmy při úplném rozjezdu.

Velmi často se andělští investoři sdružují v investičních klubech, kde investuje více lidí dohromady. Tak jsou schopni sestavit investici i několik milionů korun, i když jednotliví andělé přispějí každý jen třeba několika stovkami tisíc. Jindy se business andělé spojí „ad hoc“ jen pro tu konkrétní investici.

Vždy je však z hlediska podnikatele lepší, pokud se alespoň ti menší investoři spojí a založí jednu společnost, která pak jedná za všechny. Zjednoduší se tím řada procesů a předejde mnoha komplikacím do budoucna, zejména při dalších investičních kolech.

A kde takové andělské investory hledat? Jak jsem již zmínil, existuje řada investičních klubů, jak v České republice, tak i v zahraničí. Pomoci vám mohou i různá inovační centra nebo akcelerátory, a to například i se sestavením investiční prezentace. V mnoha zemích pak existují i národní asociace, které vás mohou také navést správným směrem a předat vám kontakt na své členy.

Nebojte se pak oslovit takové investiční kluby nebo i jednotlivce se svým nápadem přímo. Abyste zaujali, musíte v prezentaci (tzv. „pitch deck“) vždy pokud možno stručně vysvětlit svůj produkt nebo službu a popsat svůj obchodní model – tedy kdo bude platit, kolik a za co. Nezapomeňte také představit svůj tým. Ten může být často pro andělského investora rozhodujícím faktorem.

Pokud zaujmete, je na řadě vyjednávání o investici a jejích parametrech. Tomuto tématu se budeme věnovat příště.