Článek
„Mám problém s prodavači, kteří nejsou české národnosti. Jsou sice ochotní, ale domluva je s nimi velmi mizerná. Chtěl jsem u nich reklamovat zakoupený výrobek, ale přítomný prodavač mně lámanou češtinou řekl, že on to nemůže vyřizovat, že není v obchodě šéf, ať přijdu další den,” uvedl čtenář.
Druhý den se však situace z předešlého dne opakovala. „Prodavač mně navíc nebyl schopen srozumitelně odpovědět na otázku ohledně funkce a obsluhy prodávaného elektrospotřebiče, a tedy poradit, zda uplatňovaná závada je skutečná, nebo daná špatnou obsluhou,” dodal muž a zároveň požádal o radu, jak se v podobných situacích zachovat.
Právník: V obchodě musí být česky mluvící osoba
Redakce se s problémem nespokojeného zákazníka obrátila na právníka Jana Dubenského.
„Živnostenský zákon číslo 455/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů stanoví živnostníkovi řadu povinností, k nimž patří (a měla by být ověřována) povinnost, aby v provozovně určené pro prodej zboží nebo poskytování služeb spotřebitelům byla v prodejní nebo provozní době určené pro styk se spotřebiteli přítomna osoba splňující podmínku znalosti českého nebo slovenského jazyka,” uvedl Dubenský.
Zároveň upozornil, že prodavač musí být odborně způsobilý nejen k vysvětlení obsluhy výrobků, ale i k zajištění plnění povinností, které má prodávající v souvislosti s reklamací zboží. Vymlouvat se na neschopnost domluvit se se zákazníkem zakládá povinnost živnostenského úřadu, ale i České obchodní inspekci na zákazníkovu stížnost adekvátním způsobem reagovat a zjednat nápravu.