14°C
Na oba improvizované hroby v Ježkovicích u Vyškova a v Žabčicích kápli stavbaři. Obvyklý průzkum byl ale možný jen v prvním případě, v Žabčicích se podařilo strojům nález notně poničit. V obou hrobech se nacházely vždy dvojí kosterní pozůstatky dospělých mužů, zbytky výstroje, výzbroje a osobní věci.
Padli v posledních dnech války
Žabčický nález souvisí se zuřivými boji v dubnu 1945 v okolí Židlochovic, Ježkovický s posledními výstřely války 8. či 9. května 1945. Identifikaci tří zemřelých znemožnila chybějící identifikační známka. Naopak u vojáka č. 2 z Ježkovic se nalezla.
„Kvůli použití zinkové slitiny byla v příšerném stavu. Po opatrném očištění ale překvapivě dobře, i když ne beze zbytku čitelná. Kromě čísla vojáka z ní plyne, že byl již na počátku války odveden ke spojovací rotě na letecké základně v Goslaru v Dolním Sasku,“ uvedl archeolog Jiří Kala.
Sloužil v Africe i ve Francii
Ten usuzuje, že muž byl zkušeným příslušníkem Luftwaffe, ať už pozemního či létajícího personálu, mohlo jít i o instruktora blízké vyškovské letecké školy Fliegertechnische Schule 5 Wischau.
Měl u sebe i masivní stříbrný prsten odkazující na předchozí nasazení v řadách Deutsche Afrikakorps a dvoufrankovou minci nalezenou v peněžence nejspíš jako památku na působení ve Francii.
Medailónek od Agnes
„Tuzemské válečné reálie pak reprezentovaly protektorátní lístky na maso platné od 29. dubna 1945. Byl nositelem odznaku za zranění a možná i železného kříže II. třídy. V peněžence opatroval rovněž stříbrný medailonek s vyrytým jménem Agnes. Těžko ale říci, k jakému jeho válečnému působišti či období života se tento artefakt vztahuje,“ dodal archeolog.
Nechtěl do ruského zajetí, zastřelil se
Prohlídka kosterních pozůstatků a zejména lebky přinesla rozuzlení jeho smrti. Zkušený voják podle všeho v obklíčení nechtěl padnout do zajetí a ukončil svůj život výstřelem z pistole do úst.
Ústav o všech nálezech vyrozuměl německé zastupitelské úřady i ministerstvo obrany, které by se měly postarat o zřízení řádných hrobů na vojenském pohřebišti.
Půjde zjistit jeho totožnost? „Německé archivy pro toto období nejsou digitalizované, pátrání tedy bude určitě mravenčí prací. Na konci války navíc panoval ve všem chaos, tedy včetně evidence padlých,“ míní Kala. Po 76 letech by tak ale došla duše německého vojáka klidu a potomci by se dozvěděli, jaké byly poslední okamžiky života jejich předka.
