S Bezosem nakoukl do vesmíru i benjamínek Oliver (18): Stamilionové splnění snu od táty

Oliver Daemen překonal rekord sovětského kosmonauta Germana Titova. Ten se v srpnu 1961 dostal na oběžnou dráhu jako druhý člověk po Juriji Gagarinovi v 25 letech. Dříve nebo později mu tento rekord také jistě někdo vezme, ale navěky zůstane prvním platícím pasažérem soukromé rakety.

Podle portálu South China Morning Post se mladík z Nizozemí ocitl mezi cestujícími šťastnou náhodou.

Jeho otec, Joes Daemen, se zaregistroval na aukci o lístek do rakety a spolu s ním 7600 zájemců ze 159 zemí světa. Joes je velmi úspěšný nizozemský podnikatel, v roce 2005 založil realitní společnost Somerset Capital Partners, která sídlí v Oisterwijku

O let se během dražby přetahoval s jiným anonymním zájemcem, který ho nakonec přeplatil sumou 28 milionů dolarů. Nakonec ale výherce aukce let vzdal kvůli „problémům s plánováním“. Joes se nakonec rozhodl, že lístek do vesmíru věnuje svému synovi. Jakou sumu přesně za desetiminutový výlet do vesmíru nakonec dal, o tom se společnost Blue Origin nezmiňuje.

Olivera fascinoval vesmír od dětství

Oliver byl prý vesmírem, měsícem a raketami fascinován od svých čtyř let, a letem v raketě New Shepard si tak splnil životní sen. Před letem na twitteru uvedl, že „celý život snil o tom, že zažije stav beztíže a uvidí naši planetu shora“.

Damien odmaturoval vloni a pak si dal rok pauzu, aby absolvoval kurz k získání průkazu pilota a mohl tak sám pilotovat soukromá letadla, která jeho otec vlastní. Od září nastupuje na univerzitu v Utrechtu, kde bude studovat fyziku a inovativní management. Podle instagramu je velkým fanouškem vodních sportů, rád se potápí a surfuje. Zveřejnil také fotky, kde je se svou sestrou a pilotem Formule 1 Maxem Verstappenem.

„Nejlepší den vůbec“

Jeff Bezos následoval svého konkurenta v rodící se lukrativní vesmírné turistice Richarda Bransona, který se v raketoplánu VSS Unity své společnosti Virgin Galactic podíval k hranici vesmíru 11. července. V obou případech šlo o suborbitální lety, to znamená, že VSS Unity ani modul RSS New Step nedosáhly oběžné dráhy kolem Země.

„Nejlepší den vůbec,“ prohlásil Bezos nadšeně poté, co modul dosedl na zem. Let trval deset minut a všechny jeho fáze proběhly zdárně podle plánu. Modul se po třech minutách od startu oddělil od nosné rakety a pak vystoupal sám do výšky 106 kilometrů. Mezitím New Shepard přistál kolmo na stanoveném místě a nedlouho poté se na zem bezpečně vrátili i lidé.

Bezos a jeho spolucestující si užili jen zhruba tříminutový stav beztíže. Posléze si při klesání na padácích vyzkoušeli přetížení téměř šesti G, tedy šestinásobku normální zemské gravitace.

První platící zákazník Blue Origin, Oliver Daemen. | Blue Origin

Raketa New Shepard, pojmenovaná po prvním americkém astronautovi (a pátém, který stanul na Měsíci), Alanu Shepardovi, se vznesla z kosmodromu společnosti Blue Origin v poušti na západě Texasu v 15:11 SELČ. O sedm minut později přistála o 3,5 kilometru dál.

Společnost Blue Origin se nyní zařadila mezi soukromé společnosti schopné dopravovat do vesmíru astronauty. Následovala tak firmu Virgin Galactic a v letech do kosmu dosud nejúspěšnější společnost SpaceX podnikatele Elona Muska. Raketa New Shepard letěla k hranici vesmíru s lidmi poprvé.

„Chceme létat co nejvíc!“ Miliardář Bezos se svou raketou nakoukl do vesmíru

Na rozdíl od Bransonova pilotovaného raketoplánu byl Bezosův modul zcela automatizovaný. Pro let vzhůru, sestup ani přistání nebyl potřeba žádný profesionální personál na palubě.

Bezose skutečnost, že ho Branson předstihl, nevyvedla z míry, neboť konkurent podle něj do vesmíru nedoletěl. Raketoplán VSS Unity totiž vystoupal jen do výšky 90 kilometrů. Překonal tak hranici 50 mil (80 kilometrů), kterou podle Bezose jako začátek vesmíru uznávají „jen čtyři procenta světa“, totiž USA.