„A Ineos je najednou bezbranný. Je zvláštní sledovat, jak rychle se tenhle sport mění. V předchozích letech by si kdekdo řekl, že vlak Ineosu a dříve Sky tady s námi bude donekonečna. Vidíte, nemusí to tak být,“ řekla mi o víkendu v Pyrenejích Philippa Yorková.
Expertka odborného serveru Cyclingnews, nyní žena. Dříve, ještě coby Robert Millar, získal trikoty krále hor na Tour i na Giru. Vyhrál taky etapy na všech třech Grand Tour.
Ví, o čem mluví.
Ineos už jednoduše nenahání svým konkurentům strach. Už to není tak, že lídři dalších stájí přijíždějí na Tour s vědomím, že to stejně nejspíš nebude stačit. Že to vysoké tempo britské letky stejně jednou nevydrží a bouchnou.
Tour de Francepříloha iDNES.cz |
Už loni to tak bylo a letos jakbysmet.
Jejich nejlepší cyklista Richard Carapaz se krčí až na čtvrtém místě se ztrátou pět a půl minuty na lídra Tour Tadeje Pogačara. Nevlastní žádný slavný dres, nemají jediné etapové prvenství.
„A to sem přijeli s týmem, kterému těžko mohl někdo konkurovat,“ říká Yorková.
Tým hvězd
Pompéznější sestavu byste na papíře hledali těžko.
Tak obrovskou palebnou silou se nemohla chlubit žádná další stáj. Vlastně ani kdyby se kterékoliv dvě stáje spojily, neměly by v sestavě tolik vítězů Grand Tour.
Geraint Thomas – šampion Tour 2018. Dlouholetý pomocník, který před třemi lety dostal příležitost být lídrem na Tour a hned vyhrál.
Richard Carapaz – šampion Gira 2019. Ekvádorec, jehož triumf na Giru ještě v dresu Movistaru byl překvapivý, ale od té doby potvrzuje, že patří mezi nejlepší etapové jezdce světa.
Tao Geoghegan Hart – šampion loňského Gira. Stejně překvapivý jako Carapaz. I on dlouho zůstával ve stínu hvězd týmu Ineos/Sky, až loni vystřelil.
K tomu Richie Porte, král generálky Critérium du Dauphiné, loni třetí muž Tour, jeden z nejlepších cyklistů pro týdenní etapové závody.
Exmistr světa Michal Kwiatkowski, skvělí časovkáři Jonathan Castroviejo s Dylanem Van Baarlem a muž, který byl snad u všech velkých triumfů Ineosu na Tour v minulých letech: Luke Rowe.
„Očekávejte od nás neočekávané,“ usmíval se před startem Tour i šéf týmu Dave Brailsford.
Dlouhé etapy na Tour patří. A nejhezčí je Izoard, říká malíř trasy Gouvenou |
Neočekávané to opravdu bylo, když po třech dnech ze čtyř lídrů zůstal ve hře o žlutý dres už jen jeden jediný.
Hned v první etapě upadli Hart s Portem, v té třetí pak i Thomas, který si vykloubil rameno. Smůla, jistě, ale i ta už vlastně rozhodla o tom, že místo ohňostroje útoků všech čtyř to bude návrat k modusu operandi z předchozích let. Tedy k vysokému tempu s tím, že své konkurenty unaví.
„Tak či tak přišli hned v prvních dnech o jakékoliv manévrovací prostor. Proto se vrátili k tomu, co jim šlo nejlíp. Jenže bohužel, nemají nejsilnějšího muže v balíku,“ říká Yorková.
Všichni kroutí hlavou
Jen jako návrat k tomu, co vždycky fungovalo, totiž jde pochopit počínání Ineosu na letošní Tour.
Už před týdnem v neděli táhli klasicky svým vlakem skupinu favoritů při stoupání na Tignes. Ale když pak Tadej Pogačar zaútočil, Carapaz vůbec nereagoval.
Minulou středu při etapě na Mont Ventoux dokonce zničili celý tým. Michal Kwiatkowski vypadal, že na svazích Obra z Provence nechá duši a pak místo drtivého nástupu Carapaze přišel Jonas Vingegaard a ujel všem včetně Pogačara. V ten den navíc přišli i o Lukea Rowea, který po šichtě na čele nestihl limit etapy.
Teď v neděli to při štrece do Andorry bylo podobné. Znovu oběť všech ve prospěch Carapaze, který tentokrát alespoň zaútočil, ale nikoho neutrhnul. Naopak měl pak co dělat, aby zachytil útočícího Pogačara s Vingegaardem.
„Všichni tady kroutí hlavou nad tím, proč dělají to, co dělají. Vzhledem k tomu, že Pogačar je momentálně ve všem lepší než Carapaz, zdálo se při nejlepším optimistické na něj vyplýtvat tolik sil. Pokud je to to „očekávejte neočekávané“ od Dave Brailsforda, tak jim přeju hodně štěstí,“ usmívá se Yorková.
„Zatím tu jejich strategii vůbec nechápu. Kdyby se aspoň snažili vyhrát etapu, ale oni tahali vždycky, kdy už to nebylo možné. Spíš to vypadá, že jedou pro Pogačara,“ rýpl si do stáje i bývalý francouzský cyklista Benoit Vaugrenard.
Zvyky se holt těžko mění. Ineos momentálně používá stejnou taktiku, se kterou vtrhl na Tour v roce 2012.
Expert iDNES Premium Andrle: Cavendishovi jsem věřil. A Tour je stále otevřená |
Tehdy jejich vpád na nejslavnější cyklistickou pouť začal s Bradley Wigginsem, pokračoval čtyřmi triumfy Chrise Frooma, následovanými Geraintem Thomasem a Eganem Bernalem. Při všech těchto vítězstvích vyznávali stejnou taktiku.
A stejné to bylo i letos na italském Giru, kde mimochodem poslali jediného lídra Bernala a závod vyhráli.
Na Tour to ale už dva roky za sebou nefunguje.
„Už nevidím tak silný tým jako v minulosti. Nevidím tým, který by dokázal Tour ovládat tak jako Sky v minulých letech. Současný Ineos určitě nemá takovou údernou sílu,“ řekl sám sir Wiggins.
A tak Ineos jako kdyby jel na autopilota, který nejde vypnout. Hlavou proti zdi. Nezkouší nic nového, nemá na to odvahu. Místo toho veze Pogačara za druhým žlutým dresem za sebou.
Premiové čtení k Tour de France |
„Ineos převzal roli Movistaru posledních let,“ smějí se jim i fanoušci na sociálních sítích.
Movistar je totiž znám tím, že na posledních Grand Tour dělal nepochopitelné kroky, které nikdy nevedly k tomu, aby závod vyhrál.
„Jsme na dosud nezmapovaném území,“ přiznává Brailsford, šéf týmu, který vyhrál sedm z posledních devíti Tour. „Ale není to tak, že bychom se vzdávali. Jsme ostražití, protože za každým rohem může čekat něco nového. Chceme využít každé příležitosti.“
Naskytne se vůbec nějaká?