Konference o budoucnosti Evropy trvá již dva měsíce a pomalu se přesouvá z internetového prostředí k opravdovému setkávání. V červnu proběhlo první plenární zasedání, několik debat má za sebou i Česko. K dosavadnímu průběhu se však objevují kritické komentáře.
K diskusi na digitální platformě, kde se mohou Evropané vyjádřit, jak si představují budoucnost sedmadvacetičlenného bloku, se přidávají setkání z očí do očí. V sobotu 19. června proběhlo ve Štrasburku první plenární zasedání konference a o dva dny dříve tzv. občanské setkání.
I tyto aktivity jsou však zatím omezeny. Zatímco část účastníků se sešla v jednom sále, ti další se museli spokojit se spojením na dálku.
Občanské setkání se konalo v portugalském Lisabonu 17. června a evropští občané (jeden z každého členského státu) zde se zástupci Unie – místopředsedkyní Evropské komise pro demokracii a demografii Dubravkou Šuicovou, europoslancem Guyi Verhofstadtem (Renew) a portugalskou státní tajemnicí pro evropské záležitosti Anou Palou Zakariasovou za tehdejší portugalské předsednictví EU – diskutovali své vize a očekávání od konference.
Právě tato občanská sedmadvacítka se zúčastnila i ustavujícího plenárního zasedání Konference o budoucnosti Evropy, kde měli možnost si se zmíněnou trojicí zástupců EU, europoslanci a zástupci členských států vyměnit poznámky k probíhající konferenci. Zástupci veřejnosti, kterou má na plenárních zasedáních reprezentovat 108 Evropanů, se však premiérového zasedání zatím neúčastnilo. Podle informací ČTK tuto skupinu EU teprve vybírá a zapojí se až na konci léta.
Zatím se tedy musela konference spokojit s 27 občany z 27 států EU. To své tak mohl vyjádřit i český zástupce. „Na obou akcích pochopitelně zástupce ČR z řad občanů nechyběl. Jednalo se o jednoho z účastníků agory 100 reprezentativně vybraných občanů z úvodní akce Konference o budoucnosti Evropy v ČR, která proběhla 3. června v Praze,“ sdělil redakci Úřad vlády.
Jak diskutuje Česko?
Podle státní tajemnice pro evropské záležitosti Mileny Hrdinkové je důležité, aby o evropských tématech diskutovala co nejširší skupina občanů. „Chtěla bych všechny vyzvat, aby tomu věnovali svůj čas a diskutovali se zástupci institucí a členských států o tom, co je pro ně důležité. Je klíčové, abychom zajistili, že budou mít občané příležitost říct, co je pro ně z hlediska budoucnosti důležité a že to, co se děje v Bruselu, bude v souladu s jejich přáními a vizemi,“ řekla Hrdinková při příležitosti plenárního zasedání.
Podle svých slov by byla ráda, kdyby se do diskuse nad evropskými tématy zapojilo ještě více lidí. To ale vzhledem k nízkému povědomí o celé akci nebude lehké.
„Například na Slovensku byla Konference o budoucnosti Evropy zahájena společným vystoupením slovenské prezidentky (Zuzany) Čaputové a slovenského premiéra (Eduarda Hegera). Asi si nikdo z nás nedovede představit, že by (prezident Miloš) Zeman s (premiérem Andrejem) Babišem zahajovali tuto Konferenci u nás. Ale právě tato představa ukazuje, jaký máme v Česku problém,“ myslí si Tomáš Peszyński, předseda občanské organizace Pulse of Europe, která usiluje o vytvoření silné a jednotné Evropy.
„Česká veřejnost si neuvědomuje – a vládní, ale ani opoziční politici ji v tom nijak nepomáhají – že se v Evropě začínají diskutovat naprosto zásadní věci. A je úplně jedno jestli máme volební kampaň nebo ne. Myslím, že vůbec není problém se o konferenci zmínit v rámci volební kampaně, když se povede diskuze o evropských otázkách, a ta se určitě povede,“ dodal.
Podobně to vidí i analytička Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM Zuzana Stuchlíková. Podle ní období volební kampaně komunikaci o budoucnosti Evropy úplně nenahrává.
„To je něco, co se velmi těžko přetavuje do volebních sloganů. Zabýváme se tím už více než rok a stále úplně nevíme, co od toho čekat, takže je pak těžké tuto zprávu přesvědčivě komunikovat někomu, kdo o konferenci ještě nikdy neslyšel. Objektivně to není lehký úkol. Věřím ale tomu, že ve chvíli, kdy by se toho politici nebo česká státní správa ujali, tak to může být pěkný oslí můstek k nadcházejícímu českému předsednictví a mohlo by to dostat evropská témata do širší debaty. Ale zatím se to bohužel neděje a není to v zásadě ani překvapivé, protože je to těžké téma, na kterém je v Česku náročné získat nějaké pozitivní body,“ sdělila redakci v podcastu Evropa zblízka.
Debaty v Česku se již konají. Od slavnostního zahájení se začalo diskutovat i v jednotlivých krajích. „Doposud jsme i ve spolupráci se Zastoupením Evropské komise v ČR a Kanceláří Evropského parlamentu v ČR zorganizovali úvodní akci 3. června, dva workshopy pro stakeholdery a tři regionální debaty,“ potvrdil redakci Úřad vlády.
Masový zájem o diskuse se však podle Stuchlíkové v Česku očekávat nedá. Podle analytičky bývají evropská témata v české debatě upozaděna.
Komunikace celoevropské diskuse v tuzemsku, částečně i kvůli probíhající předvolební kampani, tak trochu vázne. Úřad vlády se spolu se svými partnery snaží konferenci občanům přiblížit skrze web Euroskop.cz a sociální sítě.
Debaty však dosahují co do shlédnutí řádu stovek a digitální platforma českých příspěvků v porovnání s těmi zahraničními, především z Německa a Francie, také příliš nečítá.
Výhody a nevýhody digitální komunikace
Právě i digitální platforma narazila na své limity. Co se zdálo zpočátku jako nutné a elegantní řešení, jak zahájit konferenci moderně a covidovým restrikcím navzdory, nyní hladkému průběhu debaty příliš neprospívá.
„Chci upozornit na to, že my si v Pulse of Europe myslíme, že idea Konference je naprosto skvělá, stejně tak je naprosto skvělá platforma s idejemi. Je to moderní a inovativní způsob komunikace. Ale to provedení a přístup jsou naprosto katastrofální,“ uvedl pro redakci předseda organizace.
Podle něj je problémem, že se webová stránka načítá příliš pomalu, což může občany od vyjádření svého názoru nebo diskuse nad již zveřejněnými nápady odrazovat.
„Překlady (platforma je dostupná ve všech jazycích EU – pozn. red.), kterými se organizátoři chlubí jsou velmi kostrbaté, evidentně to jde přímo z Google překladače nebo něčeho podobného. Čekal bych, že překlady budou o třídu lepší,“ dodal také.
Technické problémy s platformou navíc omezují speciální funkce, které celému projektu dávají přidanou hodnotu.
„Většinou populární nápady s mnoha hlasy nejdou zobrazit (…) Na stránkách je také sekce, která ukazuje aktivity vašich ‚přátel‘. To je skvělá funkce, která by vám měla umožnit vidět pro co různé osoby hlasovaly a co komentovaly, což pomůže objevovat další témata, budovat evropskou síť. To celou stránku více přibližuje sociální síti než klasickému webu. Jenže to nefunguje,“ popsal Peszyński.
„Rovněž nejsme spokojeni se zpětnou vazbou na tyto výtky. Všechno jsme sdělili jak přímo podpoře stránek, tak i Zastoupení Evropské komise v ČR. Ze Zastoupení nám bylo řečeno, že oni na podporu nemají vliv, že také čekají na své opravy. Podporou stránek mi bylo řečeno, že si mám vyčistit cookies a že na ostatních věcech pracují. A nic se neděje,“ dodal.
Zapojení občanů vázne
Zmíněná platforma se netěší velkému zájmu ani z celoevropského měřítka. Web funguje již od 19. dubna a zatím se na něm zapojilo 19 428 lidí, Evropská unie přitom čítá téměř 450 milionů občanů. Ačkoliv je zapojení občanů do diskuse klíčovým prvkem celé iniciativy, v realitě pokulhává.
Evropské instituce se v každodenní práci soustředí na palčivější témata, jako je ekonomická obnova po koronavirové pandemii, a širší debata o budoucnosti EU tak zůstává v projevech unijních lídrů spíše v pozadí.
Dosavadní vývoj navíc nahrává původnímu skepticismu analytiků, že diskuse nepřinese příliš hmatatelné výsledky.
Zatímco tábor zastánců reformy Unie je zklamaný, že se změna Smluv cílem projektu nestala, a doufá, že o to budou žádat právě zapojení občané, skeptici si od zapojení občanů příliš neslibují a podle nich je gró konference stále v rukou institucí.
Právě ty musí podle předsedy Výboru regionů Apostolose Tzitzikostase na své komunikaci k občanům ještě zapracovat.
„Zeptáte-li se však běžného evropského občana, zda tuší nebo ví, do jaké míry Evropská unie ovlivňuje jeho každodenní život, dostane se vám náležité odpovědi? Obávám se, že nikoli. Je snad na vině daný občan? To určitě ne. Spíše z toho plyne, že my sami jsme někde udělali chybu. A právě tu musíme během této konference napravit: musíme naslouchat, vést opravdový dialog a soustředit se na skutečné potřeby a problémy lidí (…) Musíme přiblížit Evropu jejím občanům a dát všem jasně najevo, že Brusel a EU nejsou něčím odtrženým od našeho života,“ uvedl na červnovém plenárním zasedání.
Konference má před sebou ještě několik měsíců. Končit by měla příští rok na jaře za francouzského předsednictví. Potom by měla přijít ona klíčová fáze, ve které by se EU měla s výstupy z konference a požadavky občanů popasovat.
A právě tehdy se diskusi o budoucnosti nevyhne ani Česko. V čele EU totiž nahradí Francii a jako předsedající stát se bude muset zabývat uplatněním výsledků konference do praxe.
