Úvod  >  Strakonicko  > 

Obchvat Blatné vzbudil odpor. Kvůli penězům a zásahu do krajiny

Člen petičního výboru Miloš Rozhoň s projektem plánované přeložky.     Autor: Miloš Vrátný - Jižní Čechy Teď

Obchvat, který má od dopravy ulevit ulicím ve městě, má začít na silnici I/20 směr Tchořovice, povede mezi Řečicí a Blatnou a bude se napojovat na silnici III/1738 vedoucí z Blatné na Hajany. Zde bude ukončen kruhovou křižovatkou. „Plánovaná přeložka přetne nadjezdem železnici vedoucí na Nepomuk, Smolivecký potok a bude křižovat silnici vedoucí do Řečice," doplnil blatenský místostarosta Pavel Ounický.

Investorem celé akce má být Jihočeský kraj. Ten o ní jednal na zasedání zastupitelstva 20. května a ve svém usnesení uvedl, že plně podporuje pokračování projektové přípravy stavby a že v současné době má akce střední prioritu, 5. v pořadí.

Co konkrétně vadí autorům petice a lidem, kteří ji podepsali? „Obchvat jako takový nám nevadí. Vadí nám jeho nyní se tvořící podoba a v neposlední řadě samozřejmě i výše plánovaných nákladů na tuto investici. Současné řešení je podle nás zbytečně megalomanskou a předraženou investicí," odpověděl Miloš Rozhoň z petičního výboru, člen výkonného výboru spolku BS – KRS.

Jak je to s provozem?

Doplnil, že toto mínění jasně potvrzuje i spolkem provedený dopravní průzkum dopravní intenzity zpracovaný akreditovanou společností v loňském roce. Z průzkumu podle něj vyplývá, že celý projekt výstavby obchvatu města (v odhadované hodnotě 350 – 450 milionů korun) je nepotřebný. Jaká jsou uváděná čísla? Průměrná intenzita dopravy na obdobných silnicích II. třídy v Jihočeském kraji nyní představuje 1994 vozidel/den. Dle dopravní studie, s predikcí dopravního zatížení do roku 2040, by na 1. etapě obchvatu města dosahovalo v roce 2040 zhruba polovičních hodnot (tedy cca 1000 vozidel/den). Studie pracovala i s variantou dokončení 2. etapy obchvatu Blatné a ani její případné dokončení by výstavbu 1. etapy neopodstatnilo, neboť výpočet dopravního zatížení celého obchvatu (1. i 2. etapy) v roce 2040 dosáhl 1750 vozidel/den.

S dopravním průzkumem je spolek připraven seznámit investora i město a chce vést diskusi o možných jiných vhodnějších řešeních. „Opravdu to vidíme jednoduše tak, že cca půl miliardy korun za 1,4 kilometru této komunikace pro ´40 kamionů denně´ je mrháním státních prostředků a určitě se najde jiné, účelné a ekonomicky přijatelné řešení," dodal Miloš Rozhoň.

K závěru, k němuž došel Jihočeský kraj, uvedl: „Ze zápisu zasedání kraje je patrné, že v řešení obchvatu je formálně postupováno správně, ale opodstatněnost tohoto projektu ze zápisu již nevyplývá. Rozhodně mne nepřesvědčil o tom, že se někdo zabýval opodstatněností a finanční náročností připravovaného projektu."

Petici její autoři vidí v současné době jako jedinou cestu, jak vstoupit do diskuze s investorem tohoto – dle jejich názoru – megalomanského projektu, a to v otázkách jeho opodstatněnosti i ve vazbě na jeho finanční náročnost a potřebu. „Jako jediní jsme díky podání informací o připravovaném projektu a podpisovým archům petice seznámili s plánovaným záměrem i širší veřejnost. Spolek má vyšší stovky podporovatelů, kteří se pod petici podepsali. Všichni podepsaní byli s danou problematikou seznámeni. Skutečných podporovatelů je ale mnohem víc, neboť podepisování a seznamování občanů, kteří vedení spolku stále kontaktují, pokračuje," zdůraznil Miloš Rozhoň.

Obchvat je dlouholeté téma

Místostarosta Blatné Pavel Ounický zmínil, že město usiluje o přeložku již více než 15 let. „Za tu dobu se v jeho vedení vystřídalo několik starostů a postupně se obměnilo celé zastupitelstvo. Průtah silnice II/173 je veden Blatnou naprosto nevhodně přes historické centrum města, náměstí Míru, třídu J. P. Koubka a třídu T. G. Masaryka. Trasa je pro nákladní automobily a autobusy technicky jen obtížně průjezdná, zejména na křižovatce u kostela. Pod náměstím Míru se navíc nacházejí historické chodby a při vyšší intenzitě těžké dopravy by hrozil propad vozovky," popsal současnou situaci místostarosta.

Dále doplnil, že z uvedených důvodů je vjezd nákladních automobilů nad 3,5 tuny, autobusů a traktorů v centru mimo dopravní obsluhy zakázán. „Tranzitní doprava je tedy převedena na dva úseky místních komunikací: Šilhova, Jana Wericha, Sadová a Vrbenská, V Jezárkách přes Fügnerovu. Toto jsou jediné alternativní trasy, kde je vjezd nákladní a autobusové dopravy při zvýšené opatrnosti technicky možný a nelze tvrdit, že tyto komunikace jsou pro těžkou dopravu ideální," upřesnil.

Kamionovou dopravou jsou podle Pavla Ounického nejvíce zatížené ulice Jana Wericha, Sadová a ulice Šilhova, kde prochází komunikace sídlištěm a kolem mateřské školy, v ulici V Jezárkách okolo SOŠ Blatná a ulici Fügnerova, kde jsou problematická místa především na začátku a na konci ulice. „Zde jsou velmi malé poloměry zatáček a v případě Kalinova náměstí se jedná i o nepřehledné místo. Velice frekventovaná je i ulice Čechova," zdůraznil.

Vzájemná diskuze zatím neproběhla

Město reaguje také na to, že má stížnosti od občanů žijících v panelových domech v ulici Šilhova a také od občanů z Fügnerovy ulice s požadavkem v těchto ulicích umístit dopravní značení zakazující vjezd nákladních automobilů. „Na petice a stížnosti bylo pokaždé odpovězeno v tom smyslu, že za současné situace toto není možné a že se jedná o provizorní stav, který vyřeší vybudování přeložky silnice II/173," konstatoval místostarosta.

Je podle autorů petice obchvat vůbec potřeba, nebo vidí i jiné řešení? „Jestli zrovna obchvat, to nevím. Ale jiná řešení samozřejmě máme. Nejde nám o to, být proti a dost! Naše variantní řešení jsme ochotni představit a vést o něm diskuzi – jen nás dosud nikdo nekontaktoval," řekl Miloš Rozhoň. Ke společné diskuzi se město a petiční spolek zatím nesešly. „Nikdo do dnešního dne se mnou ani s paní starostkou nejednal," potvrdil Pavel Ounický.

Miloš Rozhoň dále doplnil, že směrem ke spolku ani nedostali žádnou reakci. „Samozřejmě bychom přivítali, pokud by kraj vyvolal jednání za účasti nás a zástupců města Blatná, zde bychom mohli kromě jiného i společně projednat stanovisko města. Bohužel vše dosud ´běží´ mimo nás," povzdychl si Miloš Rozhoň. Kraj vzal petici „jen" na vědomí při svém jednání.

Necitlivý a nevratný zásah do krajiny

Spolek také poukazuje na necitlivý a nevratný zásah do krajiny, který stavba přinese. Ten by měl spočívat ve vybudování silničních náspů v okolí nově postavených mostů, zejména v místě křížení se železniční tratí (násep délky cca 300 metrů s mocností od 4 do 7 metrů). „I toto je důvodem, proč se pod naši petici paradoxně podepisovali i občané z blatenských ulic a čtvrtí, kterým by měl plánovaný obchvat ulehčit od těžké dopravy. Tato lokalita, kde se obchvat plánuje, je oblíbeným místem pro procházky, jízdy na kole a další volnočasové aktivity i právě výše zmiňovaných občanů," vysvětlil Miloš Rozhoň z petičního výboru. Kdo tedy bude současným navrhovaným řešením dopravní situace postižen nejvíce? A komu se naopak uleví? „Komu se uleví, to opravdu nevím. Ale postižen bude zejména zdravý rozum – promiňte mi tento výraz."

Místostarosta Pavel Ounický na poukázání na výrazný zásah do krajiny prohlásil: „Stavby takového charakteru vždy zasáhnou do krajiny a něco stojí. Pokud bychom nahlíželi takto na všechny stavby obchvatů a dálnic, které jsou podle mě potřebné a chybí tady, moc bychom toho nepostavili. Já tuto výstavbu osobně podporuji, protože současný stav je nevyhovující a trpí tím mnoho obyvatel Blatné."

Pomoct vítězství zdravého rozumu

Miloš Rozhoň přidal ale další argument proti výstavbě obchvatu. „Tato plánovaná investice si dnes ani nezaslouží být nazvána přeložkou. Za dobu, co se tento tehdy ještě možná obchvat plánuje, vyrostly v jeho blízkosti dvě satelitní čtvrtě, na které bude mít plánovaný obchvat nepříjemný dopad a stává se tedy spíše průtahem Blatnou," poukázal. Stovky milionů korun, které má stavební akce stát, by podle spolku mohly být využity mnohem efektivněji a účelněji.

„Dle našeho názoru by takto vysoké finanční prostředky měly být investovány na skutečné obchvaty, například Písecké ulice v Blatné, Hněvkova, Sedlice a podobně, kde projíždí tisíce nákladních automobilů denně. Samozřejmě se zde jedná o investice Ředitelství silnic a dálnic ČR a ne kraje, ale beru veřejné peníze jako celek," nastínil možnost.

Jaký tedy bude další postup petičního spolku v tématu obchvatu? „V rámci možností se snažit pomoct vítězství zdravého rozumu, společně s městem a krajem najít jiné, pro všechny strany přijatelné variantní řešení. A řešení přijatelné v neposlední řadě i pro obyvatele Blatné. Chtěl bych poděkovat všem, kteří naší petici podpořili," uzavřel Miloš Rozhoň.

Autor: Miloš Vrátný

Další zprávy z regionu

• Kam na Strakonicku za sportem?

  

  před hodinou
  STRAKONICKO - Extraligoví házenkáři ze Strakonic zakončí úspěšnou sezonu, v níž se zachránili, soubojem s Jičínem. Divizní fotbalisty…

  0 komentářů Více info

• DOBROTY: Plněné zapečené tortilly s mletým masem

  

  před hodinou
  Těmto plněným tortillám se říká quesadilla. Složitý název by vás mohl odradit, přitom je to jednoduché a rychlé jídlo, které má navíc mnoho…

  Více info

• Báječné dvě hodiny s Ondřejem Vetchým

  

  před 15 hodinami
  STRAKONICE - Čert Janek z Čerty nejsou žerty. Ferko z Nebojsy. Kvidův otec z Báječných let pod psa. František Vedral v Příběhu kmotra.…

  11 komentářů Více info
•