Čínská expanze na orbitu, k Měsíci a Marsu a tečka za husitskou revolucí s Petrem Čornejem

V úvodním přehledu zajímavostí bude řeč o tom, jak umělá inteligence pomohla alespoň digitálně doplnit chybějící části Rembrandtova obrazu Noční hlídka, prozradíme vám, že pětina všech popsaných motýlích druhů žije v Kolumbii, zmíníme se o úspěšné záchraně takřka vyhynulých prasat zakrslých z Indie a také o objevu nového druhu člověka ve středním Izraeli; nakonec zalistujeme zprávou amerických zpravodajců o zkoumání 140 hlášených případů UFO, z nichž ani jeden nebyl nakonec připsán mimozemským návštěvníkům.

Číňané na dlouhé cestě do vesmíru

Noční pohled z Mezinárodní vesmírné stanice na sousedící čínská města Peking a Tchien-ťin|foto:NASA Images, CC0 1.0, ©

Čína prý plánuje vyslat v roce 2033 svou první pilotovanou misi k Marsu. Pak by měli čínští astronauti létat na rudou planetu pravidelně. Ještě předtím chtějí Číňané poslat na Mars roboty, kteří budou zkoumat místní podmínky. To je samozřejmě nezbytný předpoklad plánované výstavby trvale obydlené základny na Marsu. Lidé se musí nejprve naučit využívat místních zdrojů k získávání vody, výrobě kyslíku a také elektřiny. Bez toho by na Marsu nepřežili. Možná vám to připadá jako hodně velká sci-fi, ale Číňané zatím dokazují, že pokud si něco umanou – alespoň co se kosmického výzkumu týče – tak se jim to povede. I když to třeba nějakou dobu trvá. Co všechno už dokázali a co mají skutečně v plánu?

Michal Václavík, Česká kosmická kancelář|foto:Prokop Havel, Český rozhlas

Čínské dobývání vesmíru začalo v 60. letech minulého století. Jeho největší rozmach však přišel až na počátku nového tisíciletí – a zatím to nevypadá, že by se měl zastavit. Co k tomuto prudkému rozvoji čínské kosmonautiky vedlo? Na to jsem se ptali Michala Václavíka z České kosmické kanceláře... Co se týče avizovaných letů člověka na Mars ve 30. letech, jde podle něj spíše jen o jakýsi signál a modelový příklad. Číňané naznačují, že takhle by to šlo, ale skutečnost bude nejspíš jiná. Spěch není na místě a ke zmíněným letům dojde nejspíš o deset, možná i dvacet let později. Zatím můžeme sledovat, jak si vedou současní reprezentanti čínské kosmické techniky u Měsíce a Marsu a také na povrchu obou těles. Žhavou novinkou je zprovoznění čínské orbitální stanice, na jejíž palubě pobývá první posádka.

600 let husitské revoluce – 4. část: Lipany

Památník bitvy u Lipan 30. května 1434|foto: ivabalk, Pixabay, CC0 1.0, ©

Šest set let staré události občanské války 20. a 30. let 15. století postihly u nás ze všeho nejvíce venkov. Obyčejné sedláky, kteří tvořili většinu tehdejšího obyvatelstva zemí Koruny české. Byli to právě oni, kdo doslova nesli na svých bedrech husitskou revoluci. Bezbranní sedláci, kteří platili daně své vrchnosti a často i nepříjemné „výpalné“ posádkám sousedních hradů, lhostejno jestli husitských nebo katolických. Obě strany přitom oficiálně prohlašovaly, že venkovské obyvatelstvo nemá být odíráno – především rekvizicemi dobytka, obilí a dalších potravin. Skutečnost byla často jiná.

Petr Čornej|foto:Tomáš Vodňanský, Český rozhlas

Do toho přišla klimaticky nepříznivá léta. Červenec 1432 přinesl velké záplavy, následovala neúroda provázená drahotou, hladem a nemocemi. Ani další dva roky to nebylo jinak. Do toho v letech 1433-34 vrcholila vojenská husitská kampaň obléháním Plzně. Situace se stala pro celou zemi neúnosnou. Mnozí cítili, že občanská válka zkrátka musí skončit stůj co stůj. Rozuzlení ale přinesly až Lipany. A tam začíná poslední část vyprávění historika a znalce událostí husitské revoluce profesora Petr Čorneje. Zkusíme se podívat trochu jinak na osobu krále Zikmunda Lucemburského, který byl pro spoustu husitů ztělesněné zlo. Jak se dnes díváme na lipanskou bitvu a jak na husitskou revoluci vůbec?