Senátoři navrhují korespondenční hlasování. O novele by sněmovna jednala až v novém složení
Zavést pro Čechy žijící v zahraničí korespondenční hlasování při volbě poslanců a prezidenta má senátorská volební novela. Předložilo ji pět desítek senátorů v čele s Markem Hilšerem z klubu Starostů a Tomášem Czerninem (TOP 09). Novela, pod níž jsou podepsáni i všichni členové vedení horní komory, by podle předlohy mohla platit od příštího roku. Senát ji začne projednávat za tři týdny, sněmovna ji bude schvalovat zřejmě až v povolebním složení.
Hlasování poštou by mohli využít Češi, kteří v cizině žijí trvale, nebo tam odjeli za prací či studiem. Podle současných pravidel mohou hlasovat jen na ambasádách, což je časově i finančně nákladné pro krajany, kteří působí daleko od jejich sídel.
Prezident podepsal změnu volebního zákona. Novela zavádí jiný přepočet hlasů i nižší kvótu pro koalice
Číst článek
Návrh vychází z vládního zákona o správě voleb.
Počítá s tím, že si volič vyžádá od zastupitelského úřadu identifikační lístek, předvyplněnou doručovací obálku a hlasovací obálku.
Hlasovací lístek s preferovaným volebním uskupením by si vytisknul na webových stánkách ministerstva vnitra, případně označil preferenčními hlasy, poté by jej vložil do hlasovací obálky a tu pak i s vyplněným identifikačním lístkem do doručovací obálky.
Písemnost by pak odeslal nebo osobně doručil zastupitelskému úřadu, který by ji v den voleb předal volební komisi. Lístky by pak byly započítány spolu s ostatními do celkových výsledků voleb. Tvůrci novely náklady odhadli na pět milionů korun.
Průzkum: K říjnovým volbám se chystá 66 procent Čechů, nejdůležitějším tématem je stav zdravotnictví
Číst článek
Senát se o zavedení korespondenčního hlasování snaží dlouhodobě, podobně jako některé strany ve sněmovně. Jejich návrhy ale zatím v dolní komoře nenašly většinovou podporu. Proti jsou zejména uskupení jako KSČM či SPD, které u Čechů v zahraničí nebodují.
Poslední pokusy uzákonit hlasování poštou se objevily u letošní volební novely, která upravovala hlavně přepočet hlasů na poslanecké mandáty v důsledku únorového zásahu Ústavního soudu.
