Jourová: Teď krizi oddřou demokraticky zvolené vlády, ale mám obavu, aby po covidu nepřišli populisté

30. červen 2021

V Česku začíná předvolební kampaň. Uprostřed koronakrize jsou karty rozdané jasně, domnívá se česká eurokomisařka Věra Jourová: (ANO) „V době pandemie chtějí lidé vidět výsledky, nejen sliby. Mám ale obavu z postcovidové situace.“ Právě v období po odvrácení hrozby přeplněných nemocnic bude podle ní  potřeba zvýšená ostražitost. „Teď to demokraticky zvolené vlády oddřou, ale mám obavy, aby po covidu nepřišli ke kormidlu populisté, kteří budou na kritice získávat laciné body.“

Měli bychom se připravit na pouhou kritiku pro kritiku, kdy „noví spasitelé“ nenabídnou žádnou alternativu, varuje sto dnů před volbami v Česku eurokomisařka. „Měli bychom být schopní to odmítat. Nebo se alespoň ptát – co navrhujete vy?“

Čtěte také

Zdravá kritika postupů vlády v době krize je bezpochyby na místě, přiznává s tím, že Evropa na pandemickou krizi skutečně nebyla připravená. „Na rozdíl třeba od některých asijských států, kde už si nějakými epidemiemi prošli.“

Jourová ale věří, že Češi jsou na jakékoli tendence k vypínání demokratických pojistek velmi citliví. Připomíná třeba demonstrace po posledním střídání na postu ministra spravedlnosti, který po Janu Kněžínkovi obsadila Marie Benešová (za ANO).

Jaký je populismus u nás?

Politolog z Insitutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Martin Mejstřík připomíná, že populismus v České republice není tak docela podobný tomu, který můžeme vidět za hranicemi.

Čtěte také

„Například v Polsku, Maďarsku nebo Německu jsou za populistické strany považovány ty, které mají nějakou jasnou ideologii a sérii hodnot – většinou silně konzervativních, pravicových a národoveckých. Zatímco u nás je populismus primárně spojen s postavou pana premiéra Babiše (ANO).“

Tuzemským specifikem je podle Mejstříka populismus technokratický, který je spíš prostředkem k udržení se u moci a nemá žádnou koherentní ideologii.

Populistou dokážou problém popsat jednoduchými slovy a přijít s návrhem jednoduchého řešení. Nemusí být realistické, ale je srozumitelné.
Martin Mejstřík

Síla populistických politiků spočívá v tom, že potenciálním voličům říkají právě to, co chtějí slyšet, tvrdí politolog. „Dokážou problém popsat velmi jednoduchými slovy a přijít s návrhem jednoduchého a srozumitelného řešení, které často nemusí být realistické, ale pro ty lidi je srozumitelné.“ V tom mají populisté oproti tradičním politikům značně navrch.

Hosty byli:
Věra Jourová
, eurokomisařka
Iveta Radičová, socioložka a bývalá slovenská premiérka
Martin Mejstřík, politolog z Insitutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy

Jedinou účinnou strategií je odpracovat si své a ukázat lidem, že se jim za jejich vlády daří dobře, radí tradičním stranám Mejstřík. Je to ale dlouhodobý proces, uznává s tím, že obecný recept na to, jak nad populismem zvítězit, zatím není.

Jak se můžeme poučit z populistické zkušenosti Slovenska, odpovídá slovenská expremiéra Iveta Radičová. Poslechněte si celý audiozáznam Speciálu Lucie Vopálenské.

Spustit audio

Související

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.