Volba barvy dresů se při fotbalových zápasech řídí jasnými pravidly. Hráči, rozhodčí ale i diváci na stadionu nebo u televizních obrazovek by díky tomu neměli mít problém odlišit soupeřící týmy. Nejnovější studie Liama Burnella a Petera Thompsona z Uiversity of York publikovaná ve vědeckém časopise Perception dokazuje, že pravidla o volbě barvy dresů přeceňují možnosti lidského zraku.
Ve fotbalovém zápase je v řadě situací klíčová rychlá a správná reakce. K tomu je zapotřebí, aby hráč správě odlišoval spoluhráče od protihráčů. Volba některých barevných kombinací dresů ale fotbalistům takové rozhodování komplikuje.
Burnell s Thompsonem například ukázali, že fotbalistům, divákům i sudím komplikují odlišení soupeřů „zkřížené“ barvy dresů. Když hraje jedno mužstvo celé v červeném a druhé celé v modrém, je odlišení spoluhráčů od protivníků snazší, než když jedno mužstvo nastoupí v modrých tričkách a červených trenkách, zatímco druhé má modré trenky a červená trika.
Ve srovnání se situacemi, kdy proti sobě hrály „červené“ a „modré“ týmy, trvalo dobrovolníkům odlišení hráčů v dresech „zkřížených“ barev dvakrát déle. Že se týmy se „zkříženou“ barvou dresů utkávají i na vrcholové úrovni dokazují Burnell a Thompson na příkladu finále anglického EFL Cup z roku 2017, kdy nastoupil Manchester United FC v typických červených tričkách a bílých trenkách proti hráčům Southamptonu FC v bílých tričkách a červených trenkách.
Důsledkem nemusí být jen nepřesné přihrávky
Pravidla nedovolují, aby proti sobě nastoupily týmy, které mají stejnou barvu triček a liší se jen barvou trenek. Obrácená situace, kdy se týmy liší barvou triček a mají trenky stejné barvy, ale pravidlům neodporuje. Burnell a Thompson dokázali, že při stejné barvě trenek a odlišné barvě triček měli dobrovolníci s odlišením spoluhráčů a protihráčů opět větší problémy, než když se barva trenek nekryla.
Reakce byly opět pomalejší. Jako příklad, kdy proti sobě nastoupily týmy v takové barevné kombinaci, uvádějí Burnell a Thompson zápas Swansea City AFC proti Middlesbrough FC anglické Premier League z 2. dubna 2017. Hráči Swansea City AFC nastoupili celí v bílém a fotbalisté Middlesbrough FC hráli v červených tričkách a bílých trenkách.
V obou případech se ukázalo, že čím víc hráčů má dobrovolník v zorném poli, tím je pro něj správné rozhodování složitější. Takové situace nejsou během fotbalových zápasů nijak vzácné. Například při rohových kopech nebo při nepřímých trestných kopech se hráči obou mužstev soustředí před brankou bránícího týmu a v tomto prostoru pak bývá pořádně „husto“.
Jak uvádějí Burnell a Thompson v závěru studie, barvy, které ztěžují rozlišení hráčů soupeřících mužstev, nemusí mít za následek jen nepřesné přihrávky, ale mohou přispět i k nesprávným výrokům rozhodčích. I „muži v černém“ jsou jen lidé, a i oni se mohou snáze splést např. při posuzování ofsajdových situací.
Podobný problém nastává, když barva dresů vede k záměně s okolím hřiště. Jsou známé případy, kdy hráč poslal přes půl hřiště přihrávku pořadateli jen proto, že na něm periferním viděním zahlédl bundu stejné barvy, jakou měly dresy spoluhráčů.
V roce 1996 podali fotbalisté Manchesteru tragický výkon proti Southamptonu, když nastoupili celí v zeleném a na trávníku stejné barvy se pak „neviděli“. V nedávné době řešily některé týmy podobný problém poté, co musely hrát před prázdnými tribunami a dresy mužstva splývaly s barvou prázdných sedaček v hledišti.
