Polenský knihovník zavedl jako první v republice půjčování knih přímo z regálů. Psal se rok 1930
V Polné na Jihlavsku lidé rádi četli už na začátku 19. století. V roce 1821 tam byl jako devátý v Čechách založen čtenářský spolek, a v roce 1838 obrozenecká knihovna.
Právě v obrozenecké knihovně také poprvé četla české knihy Božena Němcová. Není tak divu, že si díky polenskému knihovníkovi půjčujeme knížky tak, jak jsme zvyklí.
„V roce 1930 knihovník Gustav Vítek zavedl revoluční způsob půjčování knih,“ říká polenský badatel Jan Prchal. Do té doby si lidé knihy vybírali u pultu podle registračních lístků. Knihovník lístek vzal, a knihu sám donesl z regálu.
„Vítek umožnil čtenářům přístup ke knize, aby si ji mohli vzít do ruky, prohlédnout,“ vysvětluje badatel.
Knihovníci se báli, že lidé knihy rozkradou
Gustav Vítek se snažil nový systém nabídnout i ostatním knihovnám, narazil ale na nedůvěru. „Někteří mu napsali, že čtenáři budou nezodpovědní a knihy budou zcizovat,“ říká Prchal. Vítek se ale nevzdával. Zkušenosti publikoval i v knihovnickém časopisu.
Čas ukázal nejen to, že se knihy neztrácely, ale že také přibylo čtenářů. „V Polné se během půlroku zvýšil počet čtenářů dvojnásobně,“ dodává badatel. Až poté se začali ostatní knihovníci poptávat, mnozí se přijeli přesvědčit na vlastní oči.
Zajímavé je, že knihovna v nedaleké, a dnes krajské, Jihlavě najela na Vítkův systém půjčování knih až v 50. letech minulého století. Potvrdila to i bývalá dlouholetá vedoucí polenské knihovny Miluše Skočdopolová, která je mimochodem vnučkou Gustava Vítka.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
