Našim lékařům v uniformách byla v důsledku toho dána možnost vstoupit na dobu války do některé spojenecké armády. Více než stovka jich odešla především do britských jednotek. Velmi úspěšně pak zachraňovali životy vojáků nejen na bojištích Evropy a severní Afriky, ale například i na Dálném východě. Našli bychom mezi nimi i výrazné osobnosti poválečné české lékařské vědy. Jedním z nich byl MUDr. Bohdan Hejduk.
Narodil se 20. června 1900 v Bystřici nad Pernštejnem, domovsky však příslušel do nedalekého Jimramova. Po ukončení obecné školy začal studovat na reálném gymnasiu, které ukončil na jaře 1918 předčasnou „válečnou“ maturitou. Následně narukoval do rakousko-uherské armády, do bojů však již nezasáhl. Po rozpadu monarchie se zapsal ke studiu na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze, avšak po roce přestoupil na nově zřízenou Masarykovu univerzitu v Brně, kde byl v roce 1924 promován doktorem všeobecného lékařství.
Po okupaci se zapojil do odboje a koncem roku 1939 se mu podařilo dostat za hranice. Přes Balkán přešel do libanonského Bejrútu a odtud do Francie, kde počátkem února 1940 vstoupil do formující se čs. zahraniční armády. Po pádu Francie odjel do Velké Británie a nadále působil jako lékař u čs. pozemních jednotek. V roce 1942 byl přemístěn k ministerstvu národní obrany v Londýně a v červnu 1943 se stal členem zdravotní rady u ministerstva sociální péče a z armády byl dočasně propuštěn. V klidu bezpečného zázemí se mohl dočkat konce války. Místo toho se však dobrovolně přihlásil do americké armády. Poté, co dostal souhlas od prezidenta Beneše, byl v srpnu 1944 zařazen v hodnosti majora jako chirurg k 55-th General Hospital US Army, s níž odjel na západoevropské bojiště.
Do vlasti se vrátil v polovině listopadu 1945. Po odchodu do civilu se stal primářem I. chirurgického oddělení Zemské nemocnice u sv. Anny v Brně. V roce 1948 se habilitoval a současně získal místo přednosty II. chirurgické kliniky Lékařské fakulty Masarykovy univerzity. O dva roky později byl jmenován profesorem. S poměry v osvobozené vlasti však nebyl spokojený a roku 1950 znovu odešel za hranice. Jeho život byl i nadále pestrý – v letech 1954–1959 například působil jako osobní lékař etiopského císaře. Následně žil v USA. Zemřel 29. května 1967 v Gainsville na Floridě.
