Jak pomoci tornádem zasažené oblasti? Na dárcovských kontech se sešly desítky milionů a částky nadále rostou |
„Objímali jsme se, modlili se a brečeli,“ popisuje později se slzou v oku matka tří dětí, zatímco její rodina a známí vyklízejí spoušť po řádění zuřivého živlu. V nejtemnějších chvílích k sobě tiskla svou čtrnáctiletou dcerku Rozálii, sedmiletého Prokopa, nejstaršího Kryštofa a jeho přítelkyni Sáru. Na dno sprchového koutu odkapávala jejich krev od pořezání sklem z vybitých oken.
„Věděla jsem, že je zle, když nám přes zahradu přelétla cizí trampolína a část velké dřevěné sousedovy voliéry,“ vybavuje si Gabriela.
Podobné scény se jen minuty předtím a poté odehrávaly v několika okolních obcích: Moravské Nové Vsi, Mikulčicích či Lužicích. Ve všech čtyřech případech za sebou větrný vír nechával živé kulisy válečného filmu. První paprsky slunce před pátou hodinou ranní odhalily, že snad kromě zdí nezůstalo v Moravské Nové Vsi nic na svém místě. Nehybně zůstaly stát jen hodiny na kostelní věži: ukazují čas půl osmé večer, kdy živel udeřil.
  |
„Je to úplně jiná krajina,“ prohodí padesátník Vladimír s pohledem upřeným na pole přilehlá k pozemku na kraji městyse. Na nich se tyčí areál zemědělské firmy Agromoravia zhyzděný tornádem. Kovové nosné trámy budov trčí divoce do vzduchu, jako by je zohýbal obr. Vladimír i se svou rodinou vydržel doma i přes noc, během které přišel o značnou část střechy. Na otázku, „zda zabral“, jen lehce zavrtí hlavou. On i jeho rodina ale měli ve výsledku štěstí, podle policie ničivou bouři nepřežilo pět lidí.
Živel o Vladimírův dům jen zavadil, ale očividně si to namířil rovnou hlavní ulicí městyse. Střechy oškubané na holé trámy jsou vidět vlevo i vpravo. Okenní tabulka vcelku je velká vzácnost. Každý dům působí, jakoby byl z dítětem rozbité stavebnice. Některé stavby budou čekat rozsáhlé opravy, jiné půjdou téměř jistě k zemi. Odhady škod se v každé vsi pohybují ve stovkách milionů.
Lidmi na místě brzy ráno cloumají syrové emoce. Při uklízení prostorů před domem si občas hlasitě uleví zaklením, jindy jim po tváři steče slza. Stejné to má čtyřicátnice Eva z Mikulčic, její dům přišel během bouřlivé noci o střechu.
„Před půlrokem jsme dělali střechu novou, za tři čtvrtě milionu. Teď je pryč. Nevím, kde budeme bydlet,“ vysvětluje Eva, zatímco postává před domem a čeká, až se objeví statik. Neví, zda je její dům bezpečný.
VIDEO: Malebná moravská vesnice je v troskách. Záběry z dronu ukazují stěží uvěřitelnou zkázu po tornádu |
Její šestnáctiletou dceru ošklivě poranila hroutící se zástavba zadního dvorku domu. Teď je v břeclavské nemocnici. „Zoufale jsem ji dotáhla v tom dešti do školy, kde jsme se potkali s ostatními. Sice přišla o střechu, ale vydržela,“ popisuje Eva a neubrání se emotivnímu přeskočení hlasu. Přiznává, že si myslela, že umře.
Přes ulici se jí otevírá pohled na místní hřbitov srovnaný se zemí. V podstatě žádná náhrobní deska či kámen nepřežily bez poničení. „Tohle všechno,“ rozhazuje postarší pán rukama, když zjistí, že na hrob jeho příbuzných spadl vzrostlý strom, „tohle všechno je jako Hirošima ve čtyřicátém pátém.“
Ve všech čtyřech obcích je to podobné. Když se lidé nevěnují uklízení své nemovitosti, nevěřícně procházejí ulicemi, které mají občas problém poznávat. Věci z jejich příbytků se povalují na trávnících před domy, části keřů a větví ze zahrad trčí ve zdech a oknech. Někde devastace zdí odhaluje celé pokoje.
„Musel jsem utéct oknem“
Příběh rodiny Novákových měl v rámci možností šťastný konec. Sprchový kout ukrývající se pětici ochránil. Domů se vrátil i táta Michal Novotný, bývalý policista, který byl zrovna v kamarádem vlastněné hospodě. „Všechno kolem nás najednou začalo lítat, musel jsem utéct oknem,“ vzpomíná.
S manželkou přišel do malebných Hrušek před osmi lety. 1. července by to bylo přesně osm let, kdy v nyní zničeném domě strávili první noc. Stěhovali se, protože jejich břeclavský byt jim byl malý: čekali zrovna Prokopa. „Našli jsme tady to naše rodinné hnízdo. Všechno je pryč,“ dodává emočně Gabriela.
Její děti ale jako by vzaly novou realitu ihned za svou. „Za vanou ve druhém patře byly naše deskové hry, které jsme měli v šuplíku v prvním patře. Asi tam nějak vyletěly,“ říká se smíchem rozjařeně Rozálie. Během krizových chvil se zachovala jako správná sestra a postarala se o svého malého bratra. „Sháněla jsem po domě dva Prokůpkovy oblíbené plyšáky. A pak jeho oblíbenou knížku,“ říká s úsměvem v obývacím pokoji, z nějž zbyly téměř jen holé stěny.
Meteorolog: Tornádo v Evropě není kuriozitou. O tom moravském se bude mezinárodně diskutovat |
Nejen dům Novotných ukazuje nepředstavitelnou sílu, kterou tornádo brázdící Břeclavskem a Hodonínskem vyvinulo k destrukci všechno, na co narazilo. Podle odborníků dosahovalo rychlosti kolem 219 kilometrů za hodinu i více. Všude jsou k vidění velké kusy plechu, které odlétly z průmyslových hal. Visí na telefonních drátech, čouhají z kabin aut.
Desítky tisíc domácností se kvůli bouři ocitly bez proudu i bez mobilního signálu. Dodávky se však již během včerejška podařilo na většině míst obnovit.
Ještě těsně po východu slunce bylo na ulicích možná o něco více novinářů s telefony a fotoaparáty než rezidentů. To se ale rychle otáčí a ulice měst obsadí hasičské vozy. Nakonec v katastrofou postižené oblasti zasahovalo přes 400 hasičů, další tři stovky se přichystaly na přesun z jiných krajů. Dorazit měly i dvě stovky vojáků.
Nedaleko poničené radnice Moravské Nové Vsi se na kole zastavuje třicátník Petr. Má skelný pohled, očividně unavený z probděné noci. I přesto je ochotný podělit se o svůj pohled na šílenství uplynulé noci.
„To je můj barák, ten oranžový,“ ukazuje na jeden z obytných domů. Stejně jako ty okolo, postrádá i ten Petrův střechu. Rodinu prý stihl před tornádem zajistit a odvézt. Pak se ale vrátil, aby pomáhal místním. To už se jeho pohled přesouvá o tři stavby doprava, na dům se šedivou omítkou. „Z toho baráku jsem tahal jednoho starého pána. Vzal si na mě kozlici a začal mě mydlit. Nechtěl opustit domov,“ říká a smutně se usmívá. Následně se omlouvá: veze malé dceři něco ke snídani.
Nabídky pomoci zahltily krizovou linku
Zkáza na jižní Moravě ale vybudila až neuvěřitelnou míru solidarity. Na pomoc zasaženým obcím vznikly po celé zemi sbírky a na dárcovských kontech se sešly stovky milionů korun. Jen na kontě sbírky Nadace Via bylo včera večer přes 100 milionů korun. Další sbírku vyhlásily například Diecézní charita Brno, Husitská diakonie, dárcovská platforma znesnáze21, Člověk v tísni či Konto Bariéry.
A nešlo jen o finanční pomoc. Lidé i firmy nabízejí také nářadí, oblečení nebo plachty na provizorní zakrytí poškozených střech a nabídky pomoci přicházejí z celého Česka. Je jich dokonce tolik, že zahltily krizovou krajskou linku.
Do pomoci obcím se postupně zapojí i brněnské univerzity. Vysoké učení technické mobilizuje své statiky, Masarykova univerzita nabízí ubytování na kolejích, ale i práci dobrovolníků, Mendelova univerzita pak přislíbila dřevo na nové krovy.
