‚Netransparentní a na hraně zákona.‘ Lánská správa zveřejňuje stavební zakázky až po výběru dodavatele
Lesní správa Lány zadala od roku 2014 osmnáct menších stavebních zakázek za celkem 86 milionů korun. Podle zjištění Radiožurnálu je ale pokaždé zveřejnila až po uzavření smlouvy, není tak jasné, jak se o nich mohli případní zájemci dozvědět. Mezi dodavateli stavebních prací figurují živnostník bez stálých zaměstnanců či firma, která se prezentuje jako výrobce oken a dveří. Odborníci takový postup označují za netransparentní a na hraně zákona.
Živnostník Karol Teicher sám přiznává, že nemá žádné stálé zaměstnance. Nemá ani web, kde by o něm bylo možné najít reference. A sídlo jeho podnikání úřady evidují v rodinném domě v krkonošském Vrchlabí, kde žije někdo jiný.
Hrad loni utratil o 235 milionů víc, než byl původně schválený rozpočet. Dostal víc kvůli covidu
Číst článek
Přesto od Lesní správy Lány získal zakázku v hodnotě přes sedm milionů korun. Jde o rekonstrukci loveckého zámečku v bažantnici Amálie. „Já to většinou dělám v subdodávkách. Dělá to můj známý a další známý, se kterým spolupracujeme na jiných zakázkách,“ vysvětluje Teicher Radiožurnálu.
Cestu k lánské zakázce mu výrazně ulehčila její cena. V případě hodnoty prací do šesti milionů korun bez DPH totiž zákon nestanovuje žádná konkrétní pravidla, jak se musí při výběru dodavatele postupovat. A Teicherova zakázka měla bez DPH vyjít na 5,93 milionu.
Okolnosti výběrového řízení
Lánská správa tudíž nemusela na dodavatele uspořádat řádné výběrové řízení. Správa navíc informace o tom, že na tuto zakázku hledá dodavatele, zveřejnila na svém profilu zadavatele až poté, co uzavřela smlouvu s Teicherem.
Takový postup je ovšem podle protikorupčních expertů netransparentní, a dokonce na hraně zákona.
„Podle zákona existuje povinnost postupovat i u těchto menších zakázek transparentně. A toto chování při zadávání podobných zakázek je za hranou této povinnosti,“ hodnotí pro Radiožurnál postup lánské správy expert na veřejné zakázky Jiří Skuhrovec ze společnosti Datlab, která se praxí při zadávání zakázek zabývá.
Balákova druhá kauza. Policie navrhla obžalovat šéfa Lesní správy Lány kvůli těžbě kamene
Číst článek
A z analýzy Radiožurnálu plyne, že popsaný postup Lesní správa Lány volí pro všechny menší stavební zakázky do šesti milionů korun. Od roku 2014 takto zadala 18 stavebních zakázek v hodnotě 86 milionů korun (viz tabulka na konci textu).
V souvislosti s neprůhledným postupem lánské správy upozorňují experti i na to, že v jejím čele stojí Miloš Balák. Toho soud začátkem května odsoudil ke třem rokům vězení a na čtyři roky mu zakázal činnost.
Podle soudu se podílel na manipulaci s nejdražší ze zakázek, kterou lesní správa vypsala. Šlo o revitalizaci vodní nádrže Klíčava. Balák se ale proti rozsudku odvolal. Kancelář prezidenta republiky vedená Vratislavem Mynářem, pod níž lánská správa spadá, Baláka ve funkci – s odkazem na presumpci neviny – podržela.
Rozpor s metodikou
Zadavatelé veřejných zakázek musí mít podle zákona takzvaný profil zadavatele. To je místo na webu, kde se zveřejňují zakázky proto, aby se o nich dozvědělo co nejvíc potenciálních dodavatelů a ti pak mezi sebou o zakázku soutěžili. To může zvýšit tlak na to, aby zadavatel zakázku získal za co nejvýhodnější cenu.
U menších stavebních zakázek v hodnotě pod šest milionů korun bez DPH není tento postup pro zadavatele ze zákona povinný.
Konkrétní pravidla pro výběr dodavatelů legislativa nestanovuje, platí však, že veřejní zadavatelé musí podle zákona při výběrových řízeních postupovat transparentně.
Šéf Lesní správy Lány Balák dostal tříletý trest. Soud ho obvinil z manipulace s veřejnými zakázkami
Číst článek
„Protože jsou to veřejné zakázky, platí pro ně základní zásady. To znamená, že zadavatel musí být transparentní a nesmí nikoho diskriminovat,“ vysvětluje Vlastimil Fidler z ministerstva pro místní rozvoj.
Aby bylo jasné, jaký postup je dostatečně průhledný, vydalo loni ministerstvo spolu s protikorupčními organizacemi metodiku, kde veřejným zadavatelům doporučuje, jak mají postupovat. Zadavatel podle ní u těchto zakázek zveřejní na svém profilu zadavatele informaci o zakázce, a umožní tak co nejvíce zájemcům, aby se o ni ucházeli. Jenže to Lesní správa Lány nedělá.
S ministerstvem pro místní rozvoj se na přípravě této metodiky podílel také Marek Zelenka z protikorupční organizace Oživení. Zelenka je přesvědčen, že lánská praxe při zadávání menších zakázek odporuje metodice.
„Rozhodně je v rozporu s metodikou,“ říká k lánské praxi. „A je to i na hraně zákona. Ten říká, že i u zakázek malého rozsahu musí být zadavatelé transparentní, a já myslím, že tohle není transparentní postup.“
Lánská správa navíc podle něj o zakázkách zveřejňuje jen nutné minimum informací, které jí ukládá zákon.
„Ta metodika nastavuje přiměřené hladiny, kdy mají zadavatelé zakázky soutěžit, s ohledem na principy transparentnosti a nediskriminace. Takže pokud Lány bez dobrého důvodu rezignovaly na otevřenou soutěž, je to netransparentní postup,“ přidává se již citovaný Skuhrovec.
Poměr cena-výkon
To podle něj může zakázky prodražit. „Vystavují se riziku, že nedostanou optimální poměr cena-výkon. To se může stát i v tomto případě, pokud dodavatel zakázku předá subdodavatelům, ale přirazí si k tomu vlastní provizi,“ vysvětluje Skuhrovec na příkladu popsané zakázky pro Karola Teichera.
Často se navíc u lánských zakázek stává, že se jejich předpokládaná hodnota dostane jen těsně pod hranici šest milionů korun bez DPH, která je rozhodující pro to, zda se musí soutěžit podle zákona, nebo ne.
Podobným případem jako u Teichera je i zakázka na rekonstrukci jiné budovy v lánské oboře ve výši 5,9 milionu korun bez DPH. Tu dostala na starost firma Stimos-Okna z Fryštáku na Zlínsku, vzdáleného od Lán přes 300 kilometrů. Ta se na svém webu prezentuje jako výrobce oken a dveří. „Už si to nepamatuji,“ nechtěl se o okolnostech, za jakých firma zakázku získala, bavit její jednatel Antonín Zátopek.
Dokonce jen 2000 korun pod hranicí šesti milionů pak byla zakázka na rekonstrukci dvou bytových domů v Lánech. Správa navíc nakonec s dodavatelem, firmou Saturn Služby, uzavřela ještě dodatek na vícepráce v hodnotě skoro 200 tisíc, takže se reálná cena přes hranici nutnou k řádnému soutěžení nakonec přehoupla.
Jednatel firmy Petr Havel ale popírá, že by na ní bylo něco nekalého. Firma se k ní podle něj dostala poté, co ji sama Lesní správa Lány oslovila. Bližší podrobnosti si ale prý už nepamatuje.
Lány neodpovídají
Lesní správa Lány na svém profilu zadavatele nezveřejňuje ani účastníky výběrových řízení. Není tedy jasné, jestli vybrané dodavatele vybírá napřímo, nebo alespoň osloví další uchazeče.
Soud mu vyměřil tři roky, kancelář prezidenta věří v jeho nevinu. S reportérem Srnkou o kauze Lánské obory
Číst článek
Jasné není ani to, jak a proč jednotlivé uchazeče o veřejné zakázky lánská správa vybírá. Například podnikatel Teicher říká, že se o zakázce dozvěděl od známého. Kdo oním známým je, už prozradit nechtěl.
Lánská správa není ani ochotná tyto pochybnosti vysvětlit. K pravidlům pro zadávání veřejných zakázek je na webu správy uvedeno to, že zakázky malého rozsahu soutěžit nemusí a že při výběru dodavatelů postupuje podle interních předpisů. Konkrétnější informace ale chybějí.
A neprozrazují je ani pracovníci správy zodpovědní za veřejné zakázky. Na starosti je zde má Eduard Gaisler, dlouholetý spolupracovník ředitele Baláka a zároveň jeho soused z Hluboké nad Vltavou. Spolu s Balákem před nástupem do Lán působil v několika firmách a společně řídili také strakonický basketbalový klub.
Postup při zadávání menších zakázek Gaisler neobjasnil. Radiožurnál se ho pokoušel kontaktovat telefonicky, ale neúspěšně. Na následný e-mail Gaisler reagoval, že odpovídat bude pouze na otázky zaslané prostřednictvím žádosti o informace podle zákona 106.
Na tu ale nikdo z lánské správy ani po čtyřech měsících neodpověděl, ačkoliv podle zákona musí státní organizace odpovídat na žádosti o informace do 14 dní. Zaměstnanci správy na odpověď podle Gaislera neměli v době koronaviru dostatek času.
Povinnost mlčenlivosti
Kromě Gaislera spolupracuje s lánskou správou na administraci zakázek také Jindřiška Koblihová. Správa si ji najímá externě, naposledy loni v listopadu s ní podepsali smlouvu, na jejímž základě jí má do konce roku 2021 vyplatit až 2,4 milionu korun. „Mám povinnost mlčenlivosti. Nebudu se s vámi o tom bavit,“ reagovala Koblihová na dotazy Radiožurnálu..
Kancelář prezidenta republiky, pod kterou lánská správa spadá, na otázku, zda jí tato praxe při zadávání zakázek přijde správná, odpověděla přes mluvčího Víta Nováka, že Lány postupují podle zákona.
