TZ: Výstavní projekt HYBRID-IN v Galerii výtvarného umění v Ostravě

Slova hybrid, hybridní se stala běžnou součástí automobilové technologie a průmyslové výroby. Hybridní mohou být auta, kola, dokonce i války nebo gril. Hybridní však může být i umění. Přesvědčí vás o tom mezinárodní výstavní projekt HYBRID-IN, který představuje umění z České republiky, Polska a Slovenska z let 2020–2021. Vernisáž se za účasti kurátorů i veřejnosti uskuteční 22. června v 17 hodin. Zároveň bude živě přenášena i na Facebooku GVUO. V ostravském Domě umění bude výstava k vidění až do 29. srpna. 

Hybridní umění? Transformace výrobních technologií na hybridní je běžnou praxí už poměrně dlouho. V průmyslové oblasti mají tyto postupy své důležité místo díky zdokonalování výrobků a například alternativnímu řešení pohánění. Velmi mě proto zajímá, jaký je význam pojmů hybrid nebo hybridní v umělecké oblasti. Jistě otevírají zajímavé diskuze a současné umění vedou nečekanými směry,“ uvedl náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje pro kulturu a památkovou péči Lukáš Curylo, který nad výstavou převzal záštitu.

Výstavní projekt se snaží kritickým náhledem postihnout transformační rezidua postindustriální společnosti, a to za pomoci široce pojatého výtvarného jazyka, doplnil kurátor František Kowolowski.

O VÝSTAVĚ

Mezinárodní putovní výstava s premiérou v Ostravě prezentuje přes čtyřicet uměleckých děl českých, polských a slovenských autorů, které jsou vyrobeny z hybridních, neklasických a neluxusních materiálů – rezivějících plechů, lešení, sádry, stavební pěny, polyuretanů, dřevotřísky, polystyrénu i odpadků. Mezinárodní výstavní projekt Hybrid-in jsme koncipovali jako vizuální platformu a konfrontaci současného umění z České republiky, Polska a Slovenska z let 2021–2022. Záměrem bylo prezentovat současný vizuální jazyk ve středoevropském kontextu s preferencí 3D realizací. Tím myslím objekty, instalace, ready-make, objektoobrazy, ale i deinstalace. Jádrem výstavy a poselstvím všech umělců je reflektování nečistých, hybridních procesů a neustálých proměn, které se odehrávají, ale nepřispívají k transparentnějším pravidlům a podobám současnosti, vysvětlil kurátor Vladimír Beskid.

Hybrid-in je prostě vizuálně-ozdravný prostředek obrany vůči našemu znečištěnému a „zavirovanému“ prostředí. Hybrid je jednoduše „in“ – od hybridní pšenice, přes hybridní auta, poštu, hybridní války až po hybrid art... Jedná se o kulturní „křížence“ a promíchané prostředí, absurdní střetnutí předmětů a nalezených materiálů, které přinášejí rozličné možnosti čtení kulturních kontextů, uzavřel Beskid.

ČESKÉ UMĚNÍ

České hybridní umění na výstavě prezentují autorská dvojice Julie Gryboś (1988) a Barbora Zentková (1986), malíř a fotograf Milan Houser (1971), umělecká skupina František Lozinski o.p.s., autor intervencí ve veřejném prostoru Libor Novotný (1979), performer a sochař Martin Zet (1959). České umělce vybral kurátor František Kowolowski: Například Libor Novotný ve svých dílech hybridním způsobem propojuje materiály, které jsou v duálním rozporu technického a přírodního. Objekty často poukazují na neutuchající vznešenost přírodních forem a svým spojením kriticky odhalují limity současné přetechnizované společnosti.

SLOVENSKÉ UMĚNÍ

Slovenské hybridní umění zastupují malíř Marko Blažo (1972), intermediální umělec Viktor Frešo (1974), autorská dvojice Martin Kochan (1981) a Cyril Blažo (1970), intermediální umělec Marek Kvetan (1976) a konceptuální umělkyně Zorka Lednárová (1976). Slovenské umělce vybral kurátor Vladimír Beskid: V objektech a instalacích Viktora Freša se zrcadlí problémové prostředí dneška i radikální gesta, v nichž dominují osobití kříženci a recykláty rodinného archivu, nebo hybridní člověkostroje (Braňo Zámečník), ale i širší politické kontexty (Havell Flash).

POLSKÉ UMĚNÍ

Polské hybridní umění reprezentují malířka a autorka instalací ve veřejném prostoru Karolina Balcer (1988), sochař Olaf Brzeski (1975), autorská dvojice Dominika Łabądź (1981) a Iwona Ogrodzka (1991), multimediální umělkyně Diana Lelonek (1988), sochař Tomasz Mróz (1979) a multimediální umělkyně Agnieszka Polska (1985). Polské umělce vybrali kurátoři Anna Mituś a Paweł Jarodzki. Například hybridní socha Tomasze Mróze I.D.K., monumentální formou a postinternetová obsahem, zobrazuje osla, na němž místo Ježíše sedí reptilián, plaz ve tvaru člověka, který proniká do lidských společností díky své vyšší inteligenci a technologické vyspělosti, sdělila kurátorka Anna Mituś. Projekt SNAFU autorské dvojice Dominiky Łabądź a Iwony Ogrodzké je hybridní svou podobou i obsahem. Skládá se ze tří částí – plechu, bazuky a videonahrávky. Odkazuje na chvíli, kdy ztrácíme základní antropologické struktury v důsledku změny životního stylu, pokračoval kurátor Paweł Jarodzki.

PRAKTICKÉ INFORMACE

Putovní výstavu připravila Galerie výtvarného umění v Ostravě (GVUO), příspěvková organizace Moravskoslezského kraje, ve spolupráci s Fakultou umění Ostravské univerzity, BWA Wrocław a Galérií Jána Koniarka v Trnave. Po ukončení v Ostravě se výstava přesune do BWA Wrocław (září – listopad 2021) a následně do Galérie Jána Koniarka v Trnave (prosinec 2021 – únor 2022).

Dům umění, GVUO je otevřen úterý až neděle 10 až 18 hodin. Vstupné činí 100 korun plné a 50 korun zleněné. V neděli a pro seniory vstup volný.