Před mistrovstvím republiky upozorňovali na pro ně nepříliš vhodnou rovinatou trať. Zároveň varovali před sílou stáje Elkov-Kasper, která tradičně těží z početní převahy.
I přesto však čtveřice českých elitních jezdců z týmů první a druhé divize doufala: Proč by to nemohlo vyjít?
Domácí cyklistický titul urval ve spurtu Kukrle. Závodu dominoval Sagan |
Jenže ani tentokrát to nevyšlo.
Roman Kreuziger: 31. místo.
Zdeněk Štybar: 41. místo.
Petr Vakoč: 51. místo.
Josef Černý: nedokončil.
„Trochu jsem zaspal,“ vysvětloval poslední jmenovaný. „Ujel mi rozhodující únik, pak jsem se to sice ještě snažil nahánět, jenže už to nešlo.“
Vyvrcholení domácího šampionátu cyklistů už sledoval Josef Černý převlečený a v roli diváka. "Trochu jsem zaspal, ujel mi rozhodující únik, pak jsem se to ještě snažil nahánět, ale nešlo to," říkal o závodě, který nedokončil. https://t.co/CrFTMjEJFb
Modrý dres stáje Deceunick-QuickStep proto vyměnil za bílou košili a finiš závodu sledoval spolu s diváky.
I on tak nejprve pozoroval, jak do cíle v Bánovcích nad Bebravou postupně dojíždí desítka závodníků z denního úniku a trojice jeho kolegů až o více než jedenáct minut později.
„Když se na čele vytvořila desetičlenná skupina, závod se zastavil. V jednu chvíli jsem se i bál, že nás odvolají,“ líčil Kreuziger. „Ale dojet jsme to chtěli, přeci jen to byly kvalitní tréninkové kilometry.“
Vakoč: Nechtěl jsem riskovat. I kvůli Tour
Že se bude o vítězi rozhodovat z úniku?
To přitom nikdo příliš nepředpokládal, většina vyhlížela hromadný sprint.
„Čekal jsem, že to bude těžký závod. To je při mistrácích vždy,“ říkal Vakoč z Alpecinu-Fenix. „Ale že odjede skupinka a po padesáti kilometrech bude rozhodnuto, s tím jsem nepočítal. Spíš jsem si myslel, že se bude útočit až poslední kola.“
Útočilo se však začalo hned. Nejprve se z pelotonu oddělila zhruba třicítka cyklistů a z ní pak ještě nastoupila desítka jezdců.
 |
Balík neměl příliš ambicí ji sjíždět, protože v ní nejsilnější stáje měly své jezdce – Elkov dva, Topforex-ATT Investments tři.
Ani Vakočovi se však příliš nechtělo. „Měl jsem tam týmového kolegu (Lubomíra Petruše, který jezdí za Alpecin-Fenix Development Team), takže jsem spíš čekal, co udělají ostatní.“
Když náskok čelní skupiny vystoupal na šest minut, peloton trochu zabral a ztrátu udržoval. Trvalo to ale jen chvíli a brzy bylo jasné: O vítězi se bude bojovat z úniku.
„S pár kluky jsme pak jeli na čele tempo, ale pojali jsme to spíš tréninkově a abychom dojeli v nějakém normálním čase,“ říkal Vakoč.
Zatímco někteří jezdci z balíku bojovali alespoň o jedenácté místo, on už nechtěl. Těsně před cílem totiž čekal kruhový objezd a obrátka o sto osmdesát stupňů. „Závěrečný sprint byl poměrně nebezpečný a nechtěl jsem riskovat. I proto, že pojedu na Tour. Takže jsem závěr vzal radši na jistotu.“
Kreuziger: Mathias Vacek ukáže ještě velké věci
I Kreuziger měl v úniku týmového kolegu ze stáje Gazprom-RusVelo – devatenáctiletý talent Mathiase Vacka.
„Byl trochu na vážkách, jestli do něj má jít,“ popisoval Kreuziger. „Ale já jsem mu říkal, že by mohl dojet daleko. I když jsem věděl, že závod pro něj bude hodně těžký a dvě stě třicet kilometrů je pro něj velká porce. I tak jsem ale věřil, že to zvládne a bude mít placku. To se bohužel nepovedlo, ale myslím si, že to pro něj byl velký krok mezi elitu.“
TALENT. Mathias Vacek na čele uprchlé skupiny během společného mistrovsví Česka a Slovenska 2021.
Ten český talent učinil už před letošní sezonou, když přestoupil do ruské druhodivizní stáje, jejíž dres kromě Kreuzigera obléká i Ilnur Zakarin, vítěz etap na Tour i Giru a třetí muž Vuelty v roce 2017.
Že by se však nějak potřeboval rozkoukávat?
Kdepak.
„Začlenil se do týmu skvěle. Je to chytrý kluk, který umí řeči. Je to i člověk, který si už i u stolu dělá srandu. Ze mě, ze Zakarina…,“ vyprávěl Kreuziger.
Postupně se mladší z bratrů Vacků zlepšuje i výsledkově. Na začátku června byl na Závodě míru do 23 let sedmý v královské etapě na Dlouhé stráně a celkově šestý. Nyní na republikovém mistrovství skončil pátý.
Další Saganova show. Mohl si z nás udělat trhací kalendář, říkal soupeř |
„Dělá to, co se po něm chce,“ chválí Kreuziger. „Říkám, že ke konci sezony určitě vyhraje nějaký závod. To, co předvedl před čtrnácti dny na Závodě míru a i teď v Bánovcích nad Bebravou, mu dodá jistotu, že už není junior, ale patří mezi nás. Myslím si, že od něj můžeme čekat velké věci, ale nechci na něj tlačit, protože je hodně mladý a má toho ještě spoustu před sebou.“
A jak by Kreuziger závod zhodnotil ze svého pohledu?
„Co se týče mě, byl to rychlý závod. Nikdo nečekal, že ho pojedeme pod pět hodin. První hodinu jsme měli průměr asi 48. V naší skupině pak ještě někdo zkoušel bojovat, ale já na rovině nejsem moc rychlý, takže jsem se nechtěl pouštět do nějakého rizika. Když člověk riskuje o medaili, tak do toho jde se vším všudy. Teď jsem ale nechtěl riskovat zranění,“ říkal.
Štybar: Peloton táhlo málo lidí
Štybar na sobotní tiskové konferenci říkal: „Po nedávném pádu sice ještě nejsem stoprocentně fit, ale i tak půjdu na start s nejvyššími ambicemi.“
Ještě než pak v neděli nasedl na kolo a připojil se k ostatním cyklistům připraveným na zahájení závodu, až do poslední chvíle vyčkával ve stínu stanů.
V Bánovcích nad Bebravou i tentokrát teploty překračovaly třicetistupňovou hranici, a proto každé ochlazení přišlo vhod.
Zvlášť když se hned od začátku jelo ostré tempo.
„Bavili jsme se o tom, že zkusíme závod udělat těžký hned od začátku, protože by to mohla být naše výhoda,“ líčil jezdec Quick-Stepu Českému rozhlasu. „Bohužel, když jsme ve třicetičlenné skupině odjeli, chyběl v ní Black (Josef Černý). Tím vznikl náš problém, protože jsem musel sám kontrolovat spoustu nástupů.“
Zdeněk Štybar na čele pelotonu společného mistrovství Česka a Slovenska v silniční cyklistice.
Několik jich sice uhlídal, jenže desítka závodníků nakonec přeci jen odjela.
„Myslel jsem, že to třeba udržíme na čtyřech pěti minutách a že potom v závěru bude lidem v úniku docházet a my na ně budeme tlačit. Ale když jsem viděl, že nám v pelotonu tahá pět šest lidí, tak mi bylo jasné, že je po závodě,“ říkal.
Na jediném stoupání poté ještě Štybar zkusil nastoupit. Roztrhnout peloton a utvořit skupinu, která by mohla dojet uprchlíky, se mu už ale nepodařilo.
„Bylo to bez šance. Takže jsem to začal brát spíš jako trénink a posledních 130 kilometrů jsem si odtrénoval na špici,“ prohlásil.
Do souboje o titul tak největší české hvězdy nezasáhly.
