Spolek blízký rakouské straně FPÖ ve své písni vyzývá ke zplynování Židů |
Politik, jenž byl v letech 2017 až 2019 ministrem vnitra, je považován za představitele radikálního proudu. Při lockdownech během koronavirové pandemie vystupoval na protestních shromážděních odpůrců vládních opatření. Proto se dostával stále častěji do konfliktů s Hoferem. Vyvrcholilo to sporem o nošení roušek během jednání parlamentu.
Hofer, který je jedním z místopředsedů Národní rady, nedokázal ve vlastním klubu prosadit, aby si jeho členové zakrývali ústa a nos. Drtivá většina poslanců FPÖ po vzoru šéfa klubu Kickla, roušky nosit odmítala a označovala je za symbol „hrozící nesvobody v zemi“.
Na víkendovém sjezdu v kongresové hale ve Vídeňském Novém Městě měl Kickl roušku mimochodem po celou dobu nasazenou. Za předsedu FPÖ ho zvolilo přes 88 procent delegátů.
Řada vystoupení na kongresu byla poznamenána probíhajícím mistrovstvím Evropy ve fotbale. „Kickl dokáže dávat góly, je to Lionel Messi rakouské politiky a žádná strana by si nemohla dovolit nemít někoho takového v čele,“ básnil o budoucím šéfovi vlivný politik Martin Graf v rozhovoru pro veřejnoprávní rozhlas ORF.
„Kurzova pakáž“ a „zhulení Zelení“
IKickl, o němž je známo, že běhá maratony a má zálibu v horolezectví, sáhl ve své kandidátské řeči po fotbalovém přirovnání: „Jdeme na plac, protože hrajeme na vítězství,“ prohlásil.
Jinak ale podrobil zdrcující kritice hlavně obě vládní strany, konzervativní lidovce (ÖVP) kancléře Sebastiana Kurze a Zelené. Lidovce označil za „kariéristickou pakáž“, čímž narážel na skandály několika osobností z nejbližšího Kurzova okolí. O Zelených zase prohlásil, že jsou „zhuleni mocí“, neboť prý k problémům koaličního partnera mlčí.
Šéf rakouské opoziční FPÖ chce, aby jeho země vstoupila do visegradské skupiny |
V takovýchto situacích má Kickl jistotu, že sál bude burácet. A tak tomu bylo i během víkendového sjezdu. Podobné pointy přitom Kickl dlouho „dodával“ předchozím předsedům, jimž psal projevy. K asi nejznámějším patří pasáž v proslovu dlouholetého předáka FPÖ, populisty Jörga Haidera, který v roce 2000 označil tehdejšího francouzského prezidenta Jacquese Chiraca za „kapesního Napoleona“.
Bylo to v době, kdy kvůli účasti Svobodných ve vládě ostatní členské státy EU zmrazily dvoustranné vztahy s Rakouskem. Právě Francie a její prezident patřili k největším odpůrcům Svobodných.
Jiného předsedu strany, Heinze-Christiana Stracheho, zase Kickl prezentoval jako rapera s úspěšnými videi na YouTube, čímž Svobodní dokázali bodovat mezi mladšími voliči.
Ministr proti migraci
Herbert Kickl pochází z jihorakouských Korutan. Vyrůstal v dělnické kolonii, jeho rodiče měli blízko k sociálním demokratům. Později studoval ve Vídni filozofii a historii. Na rozdíl od předchůdců Haidera, Stracheho nebo Hofera nebyl Kickl nikdy členem žádného z velkoněmeckých studentských sdružení (Burschenschaft), jež v minulosti tvořila intelektuální i finanční základnu strany.
Do širšího povědomí rakouské veřejnosti se Kickl dostal až jako ministr vnitra v první Kurzově vládě. Zde k jeho prioritám patřilo omezení migrace. Symbolicky nechal například přejmenovat registrační centra, kde mohli uprchlíci podat žádost o udělení azylu, na „centra pro vycestování“.
Tím chtěl dát najevo, že většina z žadatelů se nakonec bude muset vrátit, odkud přišla. Podobně sporně byl vnímán i policejní zátah, který nařídil u rakouské civilní kontrarozvědky (BVT). V důsledku toho ovšem přestaly další západoevropské tajné služby vyměňovat své poznatky a informace s BVT z obav, že by mohly být vyzrazeny.
Sympatizant identitářů
V květnu 2019 ale museli Svobodní vládu opustit kvůli aféře Ibizagate. Tehdy byly uveřejněny tajně pořízené nahrávky, z nichž vyplynulo, že dlouholetý předseda strany Strache byl ochotný přidělovat státní zakázky výměnou za peníze pro stranu. FPÖ se následně propadla ve voličské přízni, přišla o stovky mandátů.
Protesty proti plesu krajně pravicové strany FPÖ. Pořadatelé zpřísňují bezpečnostní opatření |
Obrat přišel až během pandemie. Deník Die Presse k tomu uvedl, že „Kickl a korona zachránili stranu“. Kickl prý vycítil, že čím déle trvá lockdown, tím víc roste nespokojenost občanů a zároveň potenciál možných podporovatelů. A tak se postavil do čela pochodů popíračů covidu. I za cenu toho, že tím natáhl ruku směrem k radikálním uskupením, včetně takzvaného identitárního hnutí (má blízko ke krajní pravici – pozn. red.).
Dosud sice platí, že funkcionáři FPÖ nesmí působit v jeho řadách, Kickl se ale vyjádřil, že jde „o zajímavý a podpory hodný projekt“. Později v rozhovoru pro televizní stanici Puls24 označil hnutí za „neziskovku zprava, která na rozdíl ostatních skutečně nedostává žádné peníze od státu“.
