Úžasné životy: Herečka Aťka Janoušková podle zpěváka Josefa Zímy

20. červen 2021

Aťku Janouškovou a Josefa Zímu pojilo letité a pevné přátelství. Zrodilo se před lety, když se z nich stali kolegové.

Autor: Vedran Kovačevič
Dramaturgie: Marek Mojžíšek
Zvukový mistr: Marek Stejskal
Premiéra: 20. 6. 2021
Produkce: Klára Illiašová

Vystupovali po celém Československu a slavili nemalé úspěchy. Nejmenší československá herečka totiž disponovala velkým talentem – ovládala tanec, slovo i píseň. 

„Aťka byla perfekcionistka. Od nehtů až po písničku, kterou zpívala. Vždycky musela být dokonalá. Všechno, co potřebovala a měla to doma, si s sebou brala na zájezdy. Byla nesmírně talentovaná,“ přiznává Josef Zíma.

„Když jsme jezdívali na zájezd, byla jsem známá tím, že mám hodně kufrů. Taky se stávalo, že autobus přijel k nám před dům, zastavil, otevřely se dveře, vyklonil se Pepíček a říká: A nábytek necháš doma?“ vyprávěla s úsměvem Aťka Janoušková, vlastním jménem Vlasta.

První setkání

Paradoxní je, že si Zíma nevybaví přesné datum, kdy se s Janouškovou poprvé setkali. Jak přiznal, letopočty mu nikdy nešly.

„S Aťkou jsme se poprvé setkali prostřednictvím Jirky Sládka, se kterým už něco dělala, stejně jako s Emanem Fialou, ale kdy to přesně bylo a za jakých okolností, na to je moje hlava malá. Je to hodně dávno. Muselo to být v padesátých letech,“ vzpomíná Zíma.

„Myslím si, že mezi námi nebyl jediný stín nesouladu nebo neporozumění. My jsme se měli opravdu rádi. Jako kamarádi, jako kolegové. Čas jsme trávili spíš při té práci, mezerách a pauzách v práci. Jezdili jsme ven i na týden nebo dokonce na měsíc, což si nedovedu představit, jak jsme to mohli všechno zvládnout. Byli jsme mladí. Po každém vystoupení se sedávalo, Aťka se ráda bavila. Vždycky jsem ji vysadil na barovou stoličku a zábava mohla začít,“ dodává dál Zíma, který letos oslavil 89. narozeniny.

Malá žena mnoha talentů

Aťku si pro Úžasné životy vybral i proto, že ho fascinovalo rozpětí talentů, kterým disponovala. Vše u ní přitom začalo v bývalé Jugoslávii, kde ji uchvátil balet.

„Když jsem dospěla do věku asi 6-7 let, tak se u mě projevily sklony k tanci. Ráda jsem se pohybovala. Byly jsme s tetičkou na zájezdě v Jugoslávii a tam byla holčička, která chodila do baletu a po pláži tancovala, já se k ní vždycky připojila, moc se mi to líbilo, a když jsme se potom vrátily do Prahy, tak tetička řekla rodině, že dítě má zřejmě talent, tak aby s tím něco udělali. Tak mě dali do baletu,“ uvedla už dříve pro Český rozhlas Janoušková, jež se na startu kariéry dostala rovnou do Národního divadla.

I přes malý vzrůst – měřila pouhých 120 centimetrů – se s osudem prala statečně. Věděla, kde jsou její limity a v jakých disciplínách může naopak excelovat. „Od malička, tím, že jsem musela překonávat svůj hendikep, tu výšku malou, tak jsem se naučila nepoddávat se věcem, které mě potkají,“ svěřila základní myšlenku, s níž kráčela životem i prací.

Spustit audio

Související