Vakcína proti covidu od německého Curevacu má účinnost jen 47 procent, ukazuje analýza |
V minulých dnech však přišla studená sprcha. Při průběžných testech bylo zjištěno, že účinnost látky je pouze 47 procent, takže nesplňuje zadaná kritéria aspoň 50procentní účinnosti. Už dosud přitom byl neustále posouván termín, kdy měla být k dispozici. Původně se hovořilo o druhém čtvrtletí 2021, pak o podzimu. Teď ale z jejího nasazení při aktuálním očkování možná zcela sejde.
Vakcína od Curevac má od počátku i silný politický rozměr. V březnu 2020 se objevila informace, že se o tehdy nadějný projekt malého německého startupu začal zajímat i tehdejší americký prezident Donald Trump. Prý si pohrával s myšlenkou, že by firmu a výrobu očkovací látky koupil a zajistil její prioritní dodávku do USA.
Později však vyšlo najevo, že Trumpův zájem o Curevac byla pravděpodobně fáma, kterou šířil její hlavní investor, německý multimiliardář Dietmar Hopp. Jeden z nejbohatších Němců je známý především jako spoluzakladatel sotwarové firmy SAP a mimo jiné také mecenáš bundesligového klubu TSG 1899 Hoffenheim.
Právě z obavy možným převzetím firmy Američany do Curevac majetkově vstoupila německá vláda. Za 300 milionů eur si v ní zajistila 23procentní podíl. Německý ministr hospodářství Peter Altmaier tehdy označil rozhodnutí „za výrazný signál z hlediska průmyslové politiky“. Majetkový podíl na firmě má i nadace manželů Gatesových.
Společnosti BioNTech, Moderna a Curevac začaly s vývojem vakcíny založené na principu mRNA v přibližně stejnou dobu, avšak s rozdílnými výsledky. Zatímco s látkami od BioNTech a Moderna se již půl roku očkuje, Curevac zaostává. Zřejmě i proto, že kromě majetkového podílu státu nezískala žádného silného partnera z oblasti farmaceutického průmyslu.
Do ‚vakcínového byznysu‘ vstupuje německý farmaceutický gigant Bayer. Chce převzít výrobu látky od CureVac |
Rozdíl je vidět hlavně ve srovnání s přímým německým konkurentem BioNTech, který dokázal navázat velmi rychle spolupráci s americkým koncernem Pfizer. Tím získal kromě dostatečného kapitálu i celosvětové kapacity na testování vakcíny, včetně potřebných logistických řešení. Curevac naproti tomu až teprve letos v lednu uzavřel dohodu o strategické spolupráci s německým koncernem Bayer.
Evropská komise si loni v listopadu zajistila u Curevac předkupní právo na dodávku 225 milionů dávek a s možností dokoupit dalších 180 milionů. Od letošního února probíhá schvalování vakcíny Evropskou lékovou agenturou (EMA). V Česku se s nasazením vakcíny od Curevac téměř nepočítalo, v plánu bylo objednat jen asi 20 tisíc dávek.
Mezi její hlavní výhody oproti ostatním vakcínám mělo patřit skladování v běžných ledničkách, a to i po dobu několika týdnů. S tím byla teoreticky spojena možnost nasadit ji při očkovaní v chudších zemích.
Dosavadních testů vakcíny Curevac se zúčastnilo 40 tisíc lidí v deseti zemích Latinské Ameriky a Evropy. Nyní mají pokračovat s tím, že definitivní výsledky by měly být oznámeny během příštích několika týdnů. Podle šéfa spolčenosti, Franze-Wernera Haase, není vyloučeno, že konečná účinnost bude nakonec přeci jen vyšší.
