Těžba vzbuzuje reálné obavy o ztrátu pitné vody, pokles podzemních vod, zvýšení hluku a prašnosti, popřípadě z otřesů a sedání terénu zejména v Libereckém kraji.
Ministr Brabec se dnes shodl s polskými členy vlády, že se věc nebude řešit soudní cestou, ale dohodou. Situace se řeší už celých pět let, až nyní však Brabec věří, že je to začátek nějaké vážné dohody. „Dnes jsou totiž Poláci v úplně jiné situaci, než byli předtím,“ uvedl ministr životního prostředí.
„Dnes tu totiž už existuje rozhodnutí Evropského soudního dvora a předběžné opatření, které rozhodlo o okamžitém zákazu těžby. To v podstatě polskou stranu katapultovalo k úplně jinému přístupu k jednání,“ věří, že je velká šance, aby se věci daly do pobybu.
Česká republika totiž požádala Soudní dvůr Evropské unie, aby Polsku udělil pokutu ve výši pěti milionů eur (asi 127,3 milionu korun) za každý den, kdy bude pokračovat těžba v hnědouhelném dole Turów nedaleko hranic s Českem.
„Kdyby se k tomu Poláci takto postavili před čtyřmi roky, nemusel by nastat tento skandál i na polské politické scéně, protože tam je skutečně problém. Berou to tam jako selhání polské vlády. Opozice jí vyčítá, že se nedokázala s Českou republikou dohodnout mírově,“ sdělil Brabec po jednání s polskými členy vlády.
„Není normální, že se sousedé, kteří mezi sebou mají jinak dobré vztahy, žalují. Byl to pro nás krajní prostředek a nešlo to už řešit jinak,“ uvedl ministr. „Jsem přesvědčen, že je to poprvé, kdy Polsko bere situaci velmi vážně,“ doplnil.
Vadí vám, že se Jaromír Jágr nechce nechat naočkovat proti covidu-19, protože prý má dostatek protilátek?Anketa
„Logicky jako vláda České republiky hájíme zájmy českých občanů,“ pokračoval Brabec s tím, že cílem žaloby nebylo zastavení těžby v Turówě navždy, to ani nelze, protože by šlo o zasahování do energetického mixu Polska.
Ministr Brabec nevyloučil, že i po tomto týdnu mohou následovat jednání o dohodě, zároveň by ji pak podle něj měla schválit vláda.
Česko do Polska v pondělí odeslalo návrh mezivládní dohody, o které nyní jednají expertní skupiny obou zemí. Měla by obsahovat mimo jiné povinnost uhrazení výdajů na vybudování nových a posílení dosavadních zdrojů pitné vody v oblastech Frýdlantska a Hrádecka či na posílení vodního zdroje Uhelná, na což je Česko připraveno žádat 40 až 50 milionů eur (1,02 až 1,27 miliardy korun).
Člen vlády upozornil na to, že ve smlouvě nejsou zahrnuty pouze finanční kompenzace. Odmítl je nazývat výpalným. Kromě konkrétní částky jde i o zajištění funkčnosti těsnící stěny, která by měla zabránit dalšímu odtoku vody z českého území, nebo o stavbu zemního valu, který by měl minimalizovat dopady z hlediska zvýšené prašnosti a hluku, zmínil.
Polsko podle českého návrhu bude muset poskytovat veškeré dostupné informace o dopadech těžby nebo monitoringu. Součástí dohody by měla být také možnost, aby Polsko vpouštělo české odborníky k pravidelným kontrolám situace, řekl minulý týden vládní zmocněnec pro zastupování ČR před Soudním dvorem EU a náměstek ministra zahraničí Martin Smolek.
autor: nab