Nedaleko českých hranic – a také německých – leží v Polsku velký hnědouhelný důl a k němu přiléhající elektrárna Turów. Poláci se rozhodli jít s těžbou uhlí více do hloubky a blíže českému území. Což vyvolalo mezinárodní spor, který řeší Evropská unie. Obyvatelé obcí u hranic, zvláště pak té s přiléhavě znějícím názvem Uhelná, se bojí, že přijdou o vodu. Česká republika podala proto kvůli Turówu na Polsko letos v únoru žalobu k Evropskému tribunálu. A ten k překvapení asi všech rozhodl v květnu poměrně jasně ve prospěch České republiky a vydal předběžné rozhodnutí k zastavení těžby v dole do vynesení konečného rozsudku. Žádným překvapením však už není, že provozovatel dolu, energetická společnost PGE, těžbu v tomto povrchovém dole nezastavil. Proti byly i hornické odbory, které rozhodnutí soudu považují za ohrožení pracovních míst a energetické bezpečnosti Polska. Na jejich stranu se přidal poté i polský premiér Tadeusz Morawiecki, který uvedl, že Polsko odmítne splnit předběžné opatření evropského soudu. Argumentoval tím, že přerušení prací v dole a provozu sousední elektrárny by bylo ekologickou a energetickou katastrofou.
Nechceme výpalné
Má naše armáda nakoupit nová bojová vozidla pěchoty (BVP) za 52 miliard?Anketa
„Přesto od českých politiků v jejich vyjádřeních pro média slyšíme jen to, že nechceme mluvit Polsku do jejich energetického mixu, nechceme vlastně, aby těžba uhlí končila dříve. Nejsou to pro nás dostatečné požadavky. Nejsou v souladu s tím, co nám říkají vědci o tom, jak nás ohrožuje změna klimatu, nejsou v souladu s tím, co se kolem Turówa děje,“ uvedla s tím, že už dnes vědí, že důl Turów stojí za tím, že lidem v blízkých obcích mizí voda ve studních. „Kromě toho tak kvůli spalování a těžbě tam končí předčasně ročně životy dvě stě lidí. Každý rok tam vznikají škody na zdraví ve výši 15 miliard korun. Každý rok elektrárna vypouští obrovské množství emisí oxidu uhličitého, který poškozuje naše klima,“ sdělila.
Co tedy od vlády a Libereckého kraje chtějí? „V první řadě, aby dohoda, která se připravuje a o které se jedná, byla transparentní. My v tuto chvíli se můžeme doopravdy jenom dohadovat na základě vyjádření různých politiků a náměstků v médiích, ale nevíme, co tam je. To je potřeba, aby se změnilo. Chceme také, aby součástí dohody bylo ustanovení, že se těžba nesmí přibližovat k českým hranicím, protože jak se ukazuje, problémy, které tam vznikají, jsou pravděpodobně ještě o dost větší, než se předpokládalo,“ konstatovala.
Dále aktivisté chtějí, aby ve znění dohody bylo datum ukončení těžby v dole Turów a nějaký plán na transformaci celého regionu, na kterém se budou účastnit všechny tři státy. „Před deseti lety Česká republika zabránila tomu, aby se na výsypkách dolu Turów stavěly větrné elektrárny. I my máme mnoho másla na hlavě a je třeba, abychom jasně deklarovali, že tenhle náš postoj se změnil, že chceme, aby se tento region transformoval, protože má velký potenciál a byla by velká škoda ho zahodit. A byla by škoda zahodit budoucnost náš všech. O to se tady hraje. Potřebujeme mít vizi, lepší než údržbářskou, kdy jenom řekneme: Vy si těžte, jak chcete, akorát nám postavte nějaký val a vodovody. To zdaleka nestačí. A proto tady dneska jsme,“ vysvětlila liberecká lékařka.
Pokud se nevyjedná ochrana vody, je to prohraný boj
Po ní vystoupil Milan Starec z nejvíce postižené obce na české straně hranice Uhelné. „Uvědomme si, proč celý spor vznikl, proč se podávala žaloba a došlo to takto daleko. Bylo to proto, že nás ohrožuje přibližující se těžba. Pokud vznikne jakákoliv dohoda, kde nebude podmínka, že se těžba nebude přibližovat k nám, to znamená, že se bude neustále zvyšovat odtok vody do dolu, pak je taková dohoda slabá a nic neřešící,“ domnívá se.
Zástupci postižených obcí Uhelné a Václavic. Foto: Oldřich Szaban
„Primárně nekritizujeme Liberecký kraj za to, že usiluje o finanční kompenzace, to je samozřejmě logická věc, protože vodovody budou stát spousty peněz a je úplně v pořádku, aby se na tom polská strana nějakým způsobem podílela. Kritizujeme ale to, že formování současné smlouvy je netransparentní. Nevidí do ní vůbec nikdo kromě těch, kteří se na ní přímo podílejí,“ konstatoval.
„A to nás znervózňuje, protože tato smlouva je pro nás finále všeho, co se děje. Pokud se vyjedná špatně a nebude řešit ochranu vody, tak z našeho soukromého pohledu je ten boj prohraný, a to, že Polsko někdy v budoucnu zafinancuje vodovody, neřeší naši aktuální situaci. Je třeba si říci, že s každým metrem, kdy se rypadla přibližují k České republice, se odtok spodní vody zhoršuje. Dokud nebude existovat takové opatření z polské strany, které tomu odtoku zamezí, tak nesmíme nechat těžbu přicházet k nám,“ řekl.
Na globální souvislosti změny klimatu upozornila sociální geografka Michaela Pixová. „Tento konflikt bývá často rámován jako konflikt mezi Polskem a Českem. Ale tak to není. Je to konflikt mezi zájmy současné generace a generací budoucí. Je to konflikt mezi starým světem a budoucím světem, který potřebujeme vybudovat. Je to konflikt mezi udržitelností a neudržitelností. Je naprosto výjimečné, že se v tomto případě Česká republika postavila na stranu budoucnosti a udržitelnosti. Je to spíše výjimkou,“ myslí si.
Psali jsme:
„Bohužel právě teď, když Polsko konečně začalo jednat, se opět ukazuje, že tam jsou silné tendence vracet se spíše k tomu starému světu, který je neudržitelný a který na příští generace nemyslí. Právě tím handlem, který se Česká republika pravděpodobně bude snažit vyjednat,“ domnívá se. „Když se podíváme na důl Turów a na elektrárnu, kvůli které se uhlí těží, je to jedna z mnoha příčin, proč existuje změna klimatu. Proč se neustále otepluje naše planeta, proč vědci na celém světě volají na poplach a říkají stop. Musíme okamžitě přestat těžit a pálit fosilní paliva. Jinak bude s námi opravdu zle a žádné budoucí generace tady nebudou,“ uvedla.
Jsme planeťané a musíme kopat za tuto planetu
„Lidé, kteří pracují v těžebním průmyslu a energetice, mají samozřejmě oprávněný strach z toho, že přijdou o svá zaměstnání. Ale mnohem větší strach by měli mít z toho, co se stane s jejich zemí, městem, s celou naší planetou, pokud s těžbou uhlí nepřestaneme během několika příštích let,“ řekla sociální geografka. „Na příkladu dolu vidíme, že bere vodu lidem z jejich pozemků, zahrad. Je to ukázka toho, jak fosilní paliva přímo souvisí s vodou. I když v tom globálním hledisku je to ještě trochu jinak, protože víme, že čím více oxidu uhličitého, čím více spálených paliv v naší atmosféře, tím se mění vodní cyklus, a tím pádem máme buďto dlouhá období sucha, nebo naopak máme přívalové deště, povodně. Takže například sucho, které jsme zažili v několika posledních letech, souvisí právě se změnou klimatu a souvisí i s tím, jak na tuto změnu klimatu působí takováto zařízení jako elektrárna a uhelný důl Turów,“ objasnila.
„Stejné doly a stejné elektrárny máme ale i v Česku. Tady se ukazuje, že pokud česká strana nevyřeší tento konflikt způsobem, který bude brát v potaz transformaci směrem udržitelnosti, sociální spravedlnosti a směrem k tomu, abychom zachovali naši planetu pro budoucí generace, tak ukáže, že sama ani ve vlastní zemi nemá zájem kopat za zájmy budoucích generací a udržitelnost,“ sdělila.
„Aktuálně musíme zapomenout na národní rozdíly. Kdo je Čech, kdo Polák. Všichni jsme nejen Evropané, ale především planeťané. Evropská unie dává miliardy eur na spravedlivou transformaci uhelných regionů. Spravedlivá transformace znamená, že my v tuto chvíli máme jen několik pár let na to, abychom se zbavili své závislosti na fosilních palivech, a abychom zároveň připravili lidi, kteří jsou na těch fosilních palivech závislí nejen energeticky, ale i z hlediska zaměstnanosti, na budoucnost, ve které už fosilní paliva nemají místo,“ uvedla
„Je potřeba uhradit rekvalifikace těchto zaměstnanců, je potřeba vytvářet nová pracovní místa, která už nebudou založená na tom, že stále ukrajujeme další a další kusy země, pálíme je a pouštíme je do atmosféry. Musíme vymyslet úplně nový model fungování naší společnosti, která bude fungovat pro naše děti, pro naše vnoučata. Pokud to neuděláme, pak sice zachráníme pár tisícovek hornických míst, ale na naše děti tu zbude jen suchá, spálená země a bude to velká katastrofa. To bychom si měli uvědomit bez ohledu na to, jestli jsme na české nebo polské straně. Jsme planeťané a musíme kopat za planetu,“ zdůraznila Michaela Pixová.
Už si nemůžeme dovolit další facky od přírody
Vystoupil také liberecký zastupitel a předseda místní Strany zelených, Jindřich Felcman. „Chtěl bych na kauze Turów ukázat obecnější principy, které bychom v budoucnosti měli od politiky očekávat. Před deseti lety Poláci připravovali velký větrný projekt na haldách Turówa. Mělo tam být 52 větrníků. A byli to právě tehdejší starosta Hrádku, Martin Půta a Frýdlantu, Dan Ramzer, kteří stáli v čele odporu proti tomuto projektu. Nyní jsou v čele kraje a stojí v čele odporu proti rozšiřování uhelného dolu. Možná že se mohou teď Poláci oprávněně ptát – co vlastně chcete? A najednou se bavíme o tom, že možná bychom dnes byli rádi za ten větrný park, který by byl jedním z prvním kroků, jak připravit udržitelnou transformaci celého tohoto uhelného revíru. Ale teď už je pozdě, uplynulo deset let,“ upozornil.
A jmenuje další podobné případy. „V Česku už skoro třicet let říkají ekologové lesníkům – vykašlete se na ty smrky, nepatří tak nízko. Bude z toho průšvih. Nikdo nic neudělal. Teď, když nám kůrovec žere stovky hektarů lesa, najednou jsou všichni politici v uvozovkách chytří, najednou všichni mluví o tom, že se mají lesy začít pěstovat správněji. No jo, ale to už máme stovky hektarů lesa sežraných od kůrovce. A budeme to napravovat. O třicet let let jsme přišli,“ připomněl.
Jindřich Felcman – předseda liberecké Strany zelených. Foto: Oldřich Szaban
A pokračoval dál. „Třicet let ekologové říkají – tak velké lány obhospodařované strojově bez přírodních prvků – to je průšvih. Krajina nezadržuje vodu, není zdravá, pojďme to rozdělovat. Za třicet let se de facto nestalo nic. Teď, když přišla dvě tři suchá léta, lidem najednou začala ubývat voda ve studních, tak najednou to říká každý. Musíme lány rozdělit. Ale přišli jsme o třicet let,“ opakoval.
„A mě už tohle nebaví. Poslouchat politiky údržbáře. Apoštoly současnosti, kteří začnou jenom opakovat vždycky to, co říkají všichni ostatní, protože to je pozdě. Potřebujeme politiky, kteří ukazují budoucnost, ukazují cestu a nebojí se tuto cestu prošlapávat. Nebojí se přijít i s něčím, na co lidi ještě nejsou připravení, co je nové, čeho se třeba trochu bojí. Tak to obhajovat, vyšlapávat nové cesty budoucnosti. Nejenom opakovat co chtějí lidi slyšet, protože to nás dostalo tam, kde jsme teď,“ řekl s tím, že už si nemůžeme dovolit další facky od přírody. „Ony budou přicházet. Ale každá další bude hrozně bolet. Jestli budeme dělat tuhle politiku údržby, tak je otázka času, kdy nás jedna z těch facek od přírody definitivně položí. To je moje výzva. Chtějme od politiků, aby byli politiky budoucnosti, a ne politiky údržby,“ zakončil.
Poté byly přečteny zdravice od polských a německých ekologických organizací, nastala i chvíle pro písničku a demonstrace byl konec. Jak to dopadne s Turówem, kdy mu bude konec, se ještě uvidí. Asi hned tak to nebude.
Každý, kdo už nějakou takovou dohodu vyjednával, tuší, že musí být pro obě strany alespoň malým vítězstvím
Proslovy na demonstraci si přišel vyslechnout i hejtman Libereckého kraji Martin Půta (SLK), který ji poté okomentoval na facebooku. „Vyjednaná a českou i polskou vládou schválená dohoda musí garantovat celou řadu věcí, které jsou v zájmu našich obyvatel. Každý, kdo už nějakou takovou dohodu vyjednával, tuší, že musí být pro obě strany alespoň malým vítězstvím. Také proto hledání kompromisu podporuji, jsem připraven se jednání účastnit a pracovat na jejím dosažení. Respektuji právo kohokoliv, tedy i aktivistů, vyjadřovat své názory.“
„Zásadně ale nesouhlasím s tím, aby se vydávali za jediný hlas veřejnosti. Liberecký kraj svůj postup už od roku 2016 průběžně konzultuje se starosty a zastupitelstvy všech dotčených obcí Frýdlantska, Chrastavska a Hrádecka a především díky naší společné aktivitě je problematika těžby v Turówě opakovaně tématem jednání mezi Českou republikou a Polskem. Dlouhodobě a účinně tím chráníme zájmy obyvatel Libereckého kraje,“ dodal Martin Půta.
Pohled na důl i elektrárnu Turów a Bogatyniu od české hranice u Václavic. Foto: Oldřich Szaban
Psali jsme:
autor: Oldřich Szaban
