Hlavní obsah

Nejste na sankčním seznamu EU? Získali jsme dotazník pro zájemce o Dukovany

Foto: Jan Mihaliček, Seznam Zprávy

Jaderná elektrárna Dukovany.

Reklama

Seznam Zprávy exkluzivně získaly znění bezpečnostního dotazníku, který ČEZ zasílá trojici uchazečů o dukovanský supertendr.

Článek

Dokument se posílá do Ameriky společnosti Westinghouse, do Francie pro EDF a do Jižní Koreji pro KHNP. Rusové a Číňani z bezpečnostních důvodů mezi adresáty po dramatických peripetiích nejsou.

Z dotazníku plyne, že zájemci o stavbu nového jaderného bloku na jihu Moravy musí do třiceti dnů do Česka poslat takzvaný potvrzovací dopis, že bezpečnostní posouzení podstoupí. Do 30. listopadu 2021, tedy v době, kdy by už po volbách měla úřadovat v Česku nová vláda, pak musí uchazeči dodat všechny informace požadované ČEZem a hlavně českými úřady.

Přeskočit dotazník?

Praha chce znát detaily ohledně subdodavatelského řetězce uchazečů, podrobnou vlastnickou strukturu společností, odolnost vůči kyberhrozbám či angažmá osob, na něž se vztahují sankce ze strany EU.

„Potenciální uchazeč předloží následující informace týkající se uchazečského subjektu: Identifikaci všech právnických osob a fyzických osob, na které se vztahují či byly uplatňovány sankční právní předpisy Evropské unie za posledních deset let a všech právnických osob a fyzických osob, s nimiž má navrhující subjekt/skutečný vlastník uchazečského subjektu/ovládající a ovládané osoby uchazečského subjektu, obchodní nebo obdobný vztah a na které se vztahují či byly uplatňovány sankční právní předpisy Evropské unie v posledních deseti letech,“ stojí například v dotazníku, do něhož nahlédly Seznam Zprávy.

Právě zmíněný dotaz na sankce ilustruje tak trochu ošemetný rozměr tohoto dotazníku. Ptát se spojeneckých zemí na nežádoucí osoby je diplomaticky citlivé. Jak již dříve informovaly Seznam Zprávy podle zákulisních informací lobbovali představitelé zainteresovaných zemí za „přeskočení“ fáze s dotazníkem.

Podle oficiálních vyjádření firem, s jejichž zájmem o tendr se počítá, jsou připravené se dotazníku podrobit.

„Ve vztahu k proceduře bezpečnostního posouzení jsme ze strany uchazečů nezaznamenali problém, všichni si uvědomují komplexnost projektu,“ řekl Seznam Zprávám vicepremiér pro ekonomiku Karel Havlíček (nestr. za ANO).

Citlivá konsorcia

Důležitý bezpečnostní aspekt je také možná tvorba konsorcií.

V minulosti se například mluvilo o tom, že Francouzi by se mohli spojit s Rusy. Představitelé EDF to ale popřeli. V zákulisí se mluví také o možném propojení Westinghouse a KHNP.

Oficiálně ale ani jedna společnost takový postup nepotvrdila.

„Je-li uchazečem konsorcium nebo společný podnik, poskytne ověřenou kopii konsorcia nebo dohody o společném podniku, která bude obsahovat podrobnosti, jako jsou například: členové konsorcia nebo společného podniku, adresy členů, informace o jejich registraci v zákonném obchodním rejstříku, předmět konsorcia nebo společného podniku, manažerské (obchodní a technické) a reprezentativní, organizační a řídící role, rozdělení odpovědností (rozsah) a podíl každého člena konsorcia nebo společného podniku,“ píše se v dotazníku bezpečnostního posouzení.

Dotazník má ČEZ účastníkům odeslat v řádu dní. Seznam Zprávy získaly jeho anglickou verzi, redakčně ji přeložily a v energetickém podniku ověřovaly text dotazníků. „Tyto oblasti (citované v tomto článku - pozn. redakce) nejsou podle smluv se státem v naší působnosti a tak je nechceme a nemůžeme komentovat, tedy ani potvrzovat nebo nepotvrzovat,“ reagoval mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.

Kvůli povinnosti mlčenlivosti nechce text komentovat ani ministerstvo průmyslu. Náměstek Tomáš Ehler nicméně potvrdil, že bezpečnostní posouzení je podmínkou pro pozdější podání nabídky a že termínem pro odpovědi je konec listopadu.

Rusové mimo hru?

Dotazník původně vznikl jako řešení českého politického patu ohledně přizvání ruského státního Rosatomu do zakázky: prezident byl pro ruskou účast, bezpečnostní experti proti a premiér Andrej Babiš (ANO) dlouho působil, že zvolil taktiku remízy.

Vláda tendr oddálila a vymyslela mezikrok s dotazníkem, který se měl původně poslat i Rusům. Po kauze Vrbětice, kdy se ukázalo, že agenti ruské vojenské rozvědky mají podíl na výbuších muničních skladů, ale Rusové zůstali - minimálně v tuto chvíli - mimo hru.

Otázka ruské účasti ale zůstává přece jen trochu otevřená. A to zejména s ohledem na to, že říjnové volby rozdají politické karty úplně nanovo. Dá se očekávat, že tendr bude jedním z klíčových bodů povolebního vyjednávání a tvorby vládní koalice. Dotazník i podle jeho finálního znění zůstává neformální součástí tendru.

„Aby se zamezilo pochybnostem, tato procedura v žádném případě nebude považovaná za pozvánku k předložení nabídky k Projektu (výstavby v Dukovanech - pozn. redakce) a je dodatkem již běžícího bezpečnostního prověřování vycházejícího z obecně závazné legislativy ČR a dalších příslušných vládních dokumentů, například bezpečnostní strategie ČR,“ píše se dále v dokumentu.

Zároveň by ale bez tohoto bezpečnostního posouzení neměli být uchazeči vpuštěni.

„Pozitivní rozhodnutí státu vydané na konci bezpečnostního posouzení a umožňující účast určité společnosti coby uchazeče v tendru bude podmínkou předcházející přizvání uchazečského subjektu do tendru, který má začít po bezpečnostním posouzení,“ píše se také v dokumentu.

Vánoční posouzení

Na podobě dotazníku se podílely české tajné služby - bezpečnostní experty zastřešilo ministerstvo vnitra, jemuž šéfuje Jan Hamáček (ČSSD). Jeho finální podoba se ladila měsíce.

Jízdní řád tendru je podle dopisu uchazečům následující: v prosinci 2021 bude český stát - zejména tajné služby - vyhodnocovat bezpečnostní posouzení a v lednu 2022 mají být zájemci vyzváni k podání nabídek. Na podání nabídek mají mít šest měsíců.

Opoziční vládní koalice, které dlouhodobě prosazovaly tendr bez Rusů a Číňanů, bedlivě sledují skuliny v celém projektu, kudy by se případně mohly nespojenečtí uchazeči do tendru vrátit.

„Teď to záleží na voličích. Já pevně věřím, že rozhodnou tak, aby tady nebyla vláda, která by účast Ruska a Číny umožnila. Ale teoreticky každé rozhodnutí vlády i každý zákon lze změnit, je-li k tomu politická vůle a většina,“ řekla Seznam Zprávám poslankyně TOP 09 a expertka na dukovanský tendr Helena Langšádlová.

Reklama

Doporučované