Členské státy NATO se na summitu postavily za Česko. Za mezinárodní hrozbu označily Rusko a Čínu
Agresivní kroky Moskvy ohrožují bezpečnost aliančních zemí, uvedl po jednání s hlavami států generální tajemník aliance Jens Stoltenberg. Česko se podle závěrů summitu stalo terčem ruských hybridních aktivit, jejichž intenzita roste. NATO podle Stoltenberga bude dál pracovat na své obraně, je ale připravené s Kremlem jednat. Za hrozbu pro mezinárodní pořádek alianční státy označily také Čínu.
V závěrečném dokumentu se alianční státy shodly na kritice Ruska za rozšiřování vojenských kapacit, také za opakované narušení aliančního vzdušného prostoru a destabilizaci zemí v ruském sousedství.
Státy NATO se znovu postavily za Česko v diplomatickém sporu s Ruskem a vyzvaly Moskvu, aby odvolalo zařazení Česka a Spojených států na seznam znepřátelených zemí, kam byly zařazeny v polovině května.
„Patří sem i nelegální a ničivé akce ruských zpravodajských služeb na území aliance, z nichž některé si vyžádaly životy obyvatel a způsobily rozsáhlé materiální škody. V plné solidaritě stojíme za Českou republikou a dalšími zeměmi, které byly tímto způsobem postiženy,“ uvádí společné komuniké.
Kromě toho alianční státy řešily další témata jako rozšiřování rozpočtu aliance a národních investic do obrany. Shodly se také na nové přípravě alianční strategie, do které bude nově patřit obrana vesmírných satelitů. Alianční politici se taky shodli na boji proti klimatické změně a slíbili peníze na letiště v afghánském Kábulu.
Prezident Miloš Zeman, který Česko na pondělním summitu zastupoval, se podle svého mluvčího Jiřího Ovčáčka ve svém vystoupení kriticky vyjadřoval k odchodu z Afghánistánu. Zda spojencům poděkoval za podporu, není z dostupných informací známo, na rozdíl od dalších státníků Zeman nemluvil s novináři a ihned po summitu odjel.
„Chtěl bych našim partnerům opakovaně poděkovat za vyjádření solidarity v otázce Vrbětic a hybridního působení,“ uvedl v tiskovém prohlášení ministr obrany Lubomír Metnar, který byl součástí české delegace v Bruselu.
Společné komuniké aliančních lídrů zdůrazňuje, že NATO je rovněž připraveno k dialogu s Moskvou, který však musí být „smysluplný“ a obě strany by k němu měly přistupovat předvídatelně a transparentně.
„Konflikt na Ukrajině a v jejím okolí je za současných okolností naší hlavní agendou,“ nastínili lídři stěžejní téma možných rozhovorů s Moskvou. Zároveň zdůraznili, že nadále podporují územní svrchovanost Ukrajiny, Gruzie a Moldavska, a vyzvali Rusko, aby ze všech tří zemí stáhlo své jednotky.
Atmosféra po pandemii
Pondělní jednání členů NATO bylo první po pandemii. Britský premiér Boris Johnson prohlásil, že měl podobný pocit, jako když se člověk vrací po prázdninách do školy. Podle Stoltenberga to přesně vystihuje atmosféru schůzky. Lídři si jednání pochvalovali.
Podle šéfa české diplomacie Jakuba Kulhánka z ČSSD ovlivnil atmosféru také projev amerického prezidenta Joea Bidena.
Zatímco jeho předchůdce Donald Trump mluvil o alianci jako překonané a hrozil, že by ji spojené státy mohly opustit, tak Biden evropské spojence ujistil, že stojí po jejich boku a dodal, že NATO je zcela zásadní i pro americké záměry. Kdyby neexistovalo, musely by si Spojené státy podle Bidena alianci vymyslet.
„To, co zaznívalo od předchozí administrativy, nějaké zpochybňování aliance, tohle byla úplně jiná řeč,“ řekl Kulhánek.
Navyšování výdajů
Dalším výsledkem jednání aliance je závazek k dalšímu zvyšování výdajů na obranu, po němž dlouhodobě volají zvláště Spojené státy. Podle Stoltenberga posílí také své příspěvky do společného aliančního rozpočtu. Dřívější závazek vydávat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) do roku 2024 však podle společného prohlášení lídrů splní jen dvě třetiny z třicítky aliančních zemí. Česko mezi nimi podle aktuálního rozpočtového výhledu nebude.
„Jsme individuálně i kolektivně zavázáni k dalšímu zlepšování rovnováhy při sdílení nákladů a odpovědnosti členů aliance,“ uvádí se v prohlášení lídrů. Komuniké konstatuje, že země mimo USA již sedmým rokem v řadě zvyšují celkové obranné výdaje.
Příštím místem rusko-amerických střetů může být Černé moře, myslí si bývalý velitel NATO Stavridis
Číst článek
Ukrajina do NATO
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj by chtěl, aby mu jeho americký protějšek Joe Biden jasně sdělil, zda Ukrajina dostane možnost zahájit proces vstupu do Severoatlantické aliance. Zelenskyj to dnes řekl v rozhovoru, který poskytl několika zahraničním agenturám. Zdůraznil přitom, že Ukrajina je na členství v NATO připravená.
„Pokud mluvíme o NATO a MAP (Akční plán členství), tak bych rád slyšel (od Bidena) jasné ano, nebo ne,“ řekl Zelenskyj podle Reuters k akčnímu plánu, k němuž se připojují země usilující o vstup do NATO.
„Každý den ukazujeme, že jsme připraveni být v alianci, a to víc než většina zemí Evropské unie, protože jsme již sedm let ve válce,“ citovala agentura AFP Zelenského slova poukazující na konflikt s proruskými separatisty na východní Ukrajině.
